Londýn – Deprese má neblahý vliv na soukromý i pracovní život člověka, jelikož nezvládá třeba ani běžné činnosti v každodenním životě. Američtí a nizozemští vědci nyní přicházejí s novým poznatkem: deprese podle nich může udělat lidi fyzicky staršími, jelikož urychluje proces stárnutí v buňkách. Studie se zúčastnilo přes 2 400 osob, její závěry byly zveřejněny v časopise Molecular Psychiatry.
Odborníci už dávno vědí, že lidé s depresí jsou vystaveni zvýšenému riziku nemocí, jako je rakovina, cukrovka, obezita nebo srdeční choroby. To ale může být způsobeno i nezdravým životním stylem, jako je požívání alkoholických nápojů nebo nedostatek fyzické aktivity, píše server BBC News.
Vědci už ale měli dlouho podezření, že deprese si vybírá na lidských buňkách svou vlastní daň. Josine Verhoevenová z Vrije Universiteit v Amsterodamu spolu s kolegy ze Spojených států se rozhodli na tuto otázku zaměřit. Vzorek čítal přes 2 400 osob, z nichž třetina měla v dané době těžkou formu deprese, třetina jí trpěla v minulosti a zbytek nemoc nikdy neměl.
Dobrovolníkům byla odebrána krev a laboratorní testy pak ukázaly, že buňky stárnou rychleji u lidí, kteří trpí nebo v minulosti trpěli vážnou depresí. Stárnutí buněk zkoumali odborníci na telomerech, tedy koncových částech chromozomů. Ty se zkracují při buněčném dělení a podle jejich délky lze určit stáří buněk.
Nejhorší forma deprese = nejkratší telomery
Lidé, kteří byli těžce deprimováni v momentě, kdy studie probíhala, nebo v minulosti, měli mnohem kratší telomery než ti, kteří depresi nikdy nezažili. Dobrovolníci trpící nejtěžší formou deprese, navíc chronickou, měli telomery úplně nejkratší. V potaz byly přitom brány i rozdíly v životním stylu – tedy zda dotyční kouřili nebo pili.
Doktorka Verhoevenová a její kolegové se domnívají, že zkrácené telomery jsou důsledkem tělesné reakce na příčiny deprese. „Tato rozsáhlá studie poskytuje přesvědčivé důkazy o tom, že deprese je spojena s biologickým stárnutím, a to zejména u lidí s nejzávažnějšími a chronickými příznaky,“ říkají. Zatím ale není jasné, jestli je tento proces stárnutí škodlivý a zda lze podobný vývoj zvrátit.
Deprese se šíří po celém světě
Úzkostmi a poruchami nálad trpí ve světě víc než 84 milionů lidí, v Česku je to až deset procent popoluace. Jejich závažnou diagnózu na první pohled ale skoro nikdo nepozná. Experti Světové zdravotnické organizace přitom odhadují, že do roku 2030 bude právě deprese představovat největší zdravotní zátěž lidstva.
Pozor na zimní depresi
Příznaky: Zpočátku nenápadné projevy jako podrážděnost, nižší výkonnost nebo nepohoda se mohou rozvinout v patologickou smutnou náladu. Člověk přestává být schopen dělat běžné denní aktivity a nic ho nebaví. Může za to sezonní afektivní porucha neboli zimní deprese, která je typická zejména pro severské státy, ale objevuje se i u nás.
Podle odborníků může pomoci fototerapie: Lidem citlivým na nedostatek slunečního světla odborníci doporučují pořídit si speciální lampu s intenzivním bílým světlem, normální žárovka nestačí. Léčba probíhá i ambulantně u psychiatra, případně psychologa.
