Polský parlament ovládaný konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) schválil změny zákona o veřejných shromážděních, které výrazně omezují pořádání demonstrací. Upravený právní předpis zvýhodňuje akce organizované úřady a církví na úkor iniciativ občanů, upozorňují média.
Úpravu zákona odsoudila opozice a ochránci lidských práv a znepokojení nad ní vyjádřil i komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Podle kritiků změny omezují základní lidská práva. „Jde o pokus zavřít ústa Polkám a Polákům, kteří nejsou spokojení s vládou,“ citoval list Gazeta Wyborcza mluvčí menší neparlamentní strany Razem Dorotu Okovou.
Podle dosavadní právní úpravy měli přednost organizátoři, kteří oznámili konání akce na daném místě jako první. Podle změněného zákona mohou úřady jakékoli shromáždění zakázat, jestliže státní orgány nebo katolická církev budou chtít na stejném místě a ve stejné době uspořádat své akce.
Normativní akt rovněž zavádí pojem „periodické shromáždění“, což jsou manifestace konané na stejném místě a ve stejný den nejméně čtyři roky po sobě nebo tři roky po sobě, pokud jsou organizovány v den státního svátku. I tyto události budou mít přednost před politickými a občanskými iniciativami.
Zákon je v rozporu s mezinárodním právem
Polský ombudsman Adam Bodnar před schválením uvedených změn zákona už dříve varoval. Podle něj budou v rozporu s ústavou i s normami mezinárodního práva, které upravují svobodu shromažďování.
Krok PiS se nelíbí ani komisaři Muižnieksovi. „Tyto změny povedou ke zbytečnému a nepřiměřenému omezení práva velké části obyvatelstva užívat svého práva svobodného shromažďování, což bude v rozporu s článkem 11 Evropské úmluvy o lidských právech,“ prohlásil podle agentury AFP.
- Nová konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
- Neúspěchem skončil návrh zákona, který by prakticky zakázal potraty. Současný zákon, který v silně katolickém Polsku platí, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu. Návrh počítal jen s jedinou výjimkou, a to v případě ohrožení života matky. Poslanci změnu odmítli.
- Ke konci roku 2016 vyšli Poláci do ulic kvůli tomu, že vláda chtěla omezit práci novinářů v parlamentu a následně „nezákonně“ schválila státní rozpočet na příští rok. Opozice kvůli tomu několik týdnů blokovala jednací sál v Sejmu. PiS pak návrh na omezení žurnalistů v Sejmu stáhla, rozpočet je ale platný.
- Polská policie nyní vyšetřuje účastníky nedávných demonstrací před parlamentem. Ministr vnitra mluvil dokonce o desetiletých trestech. Vládní poslanci chtějí i postihy pro opoziční kolegy.
- Začátkem roku 2017 mluvčí polské vlády sdělil, že kabinet neví, zda podpoří znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady. Euroskeptická strana PiS Tuska dlouhodobě otevřeně kritizuje. Tusk stál do roku 2014 v čele středopravé proevropské strany Občanská platforma, která je nyní v opozici.
- Polská televize TVN 24 přitom upozorňuje, že Polsko nemůže Tuskovo zvolení zablokovat, protože Evropská rada volí svého stálého předsedu kvalifikovanou většinou.
