Demokratické primárky vrcholí, vítěze ale neurčí

New York - Maraton výběru demokratického kandidáta na příštího prezidenta Spojených států vrcholí dnešními primárkami v Montaně a Jižní Dakotě. Ani pět měsíců od startu prvního volebního shromáždění v Iowě ale závod nespěje k jasnému výsledku. O vítězi, který se v prezidentských volbách postaví republikánu Johnu McCainovi, bude muset rozhodnout cílová fotografie.

Lepší předklon na cílové čáře předvádí senátor za Illinois Barack Obama, který by se mohl stát prvním černochem ve finále souboje o Bílý dům. Od cílové pásky ho po úterních primárkách bude dělit zřejmě pouhých třicet hlasů delegátů srpnového nominačního sjezdu.  

Newyorská senátorka a bývalá první dáma Hillary Clintonová, která by se mohla stát první ženou v čele Spojených států, za Obamou zaostává o 155 delegátských hlasů. Vítěznou pásku, kterou představuje potřebných 2 118 hlasů, ale po primárkách ani jeden kandidát neprotrhne.

Rozhodnou superdelegáti

O demokratickém kandidátovi tak rozhodnou superdelegáti, tedy straničtí funkcionáři a volení zástupci v Kongresu a parlamentech jednotlivých států USA, kteří nejsou vázáni hlasováním občanů. Právě jejich podpora přibližuje k nominaci spíše Obamu, i když od 4. března vyhrál jen šest ze třinácti primárek, ve kterých pro něj hlasovalo o půl milionu Američanů méně než pro jeho soupeřku.  

Clintonová má už jen teoretickou možnost přesvědčit 200 nerozhodnutých superdelegátů, a Obamu tak předstihnout. Její úspěch už ale není příliš pravděpodobný. „Clintonová teď  jen zvyšuje svou cenu pro podzimní kampaň. I pokud Obama získá demokratickou kandidaturu, bez její podpory se v souboji s McCainem neobejde,“ odhaduje odborník na USA Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd UK. Že by se Clintonová stala Obamovou viceprezidentkou, ale spíše nepředpokládá: „Kombinace černocha a ženy by způsobila problémy ve volitelnosti. Obama by potřeboval konzervativně vypadajícího, zkušeného bílého muže z nějakého klíčového státu.“

Obama už se chystá na McCaina 

Sám Obama se už před časem začal vymezovat spíše proti republikánskému kandidátovi McCainovi a Clintonovou ve svých projevech takřka ignoruje. Jeho cesty také směřují spíše do států, kde se tradičně svádí ostrý boj mezi prezidentskými kandidáty, než do zbývajících států s primárkami.

V Montaně a Jižní Dakotě je ve hře dohromady 31 volených delegátů, kteří se rozdělí mezi kandidáty v poměru odevzdaných hlasů. Průzkumy naznačují vyrovnaný výsledek. K 2 118 volitelským hlasům potřebným k nominaci Clintonové schází 202,5 hlasu, zatímco Obamovi jen 47.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Od New Yorku po Kašmír manifestují příznivci i odpůrci útoku na Írán

Napříč Blízkým východem i v Evropě a Americe se sešly davy lidí, aby vyjádřily podporu americko-izraelským úderům na Írán, či je naopak odsoudily. Demonstrace proti vojenské operaci a tryzny za zabitého nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího se konaly například v jemenském hlavním městě Saná, libanonské metropoli Bejrútu či v Kašmíru. Naopak transparenty oslavující amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky přinesli lidé na manifestace v Paříži, rumunské Bukurešti nebo v New Yorku.
před 1 mminutou

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla v Praze přistály ve středu ráno dvě letadla společnosti Smartwings s Čechy, kteří uvázli v Dubaji a ománském Maskatu kvůli úderům na Blízkém východě. Na palubě každého z nich bylo zhruba 200 lidí. V Praze také ráno přistály dva armádní repatriační lety. Letoun Casa kolem 07:30 dopravil 39 cestujících z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi cestujícími z Ománu. Stát také podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pronajal letadlo, které může vyzvednout 189 lidí v Jordánsku a čeká na slot. Velký armádní airbus odletěl také dopoledne z Prahy do egyptského Šarm aš-Šajchu.
05:16Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ukrajina nyní tranzit ropy na Slovensko neobnoví, uvedla Bratislava

Ukrajina v nejbližších dnech přepravu ropy na Slovensko ropovodem Družba neobnoví, informovalo slovenské ministerstvo hospodářství. Opětovné spuštění tranzitu suroviny bylo po opakovaných odkladech naposledy podle Bratislavy plánováno na základě oznámení Kyjeva na středu.
před 56 mminutami

Izraelský letoun F-35 sestřelil nad Teheránem íránský Jak-130 ruské výroby

Izraelské letectvo zahájilo další rozsáhlou vlnu úderů na cíle v Teheránu, oznámila podle agentury AFP izraelská armáda s tím, že podrobnosti sdělí později. V severozápadní části íránské metropole byla kolem 11:15 místního času (08:45 středoevropského času) hlášena mohutná exploze. Izraelský bojový letoun F-35 také sestřelil nad Teheránem íránský letoun ruské výroby Jak-130, sdělila později izraelská armáda.
08:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...