Demokratické primárky vrcholí, vítěze ale neurčí

New York - Maraton výběru demokratického kandidáta na příštího prezidenta Spojených států vrcholí dnešními primárkami v Montaně a Jižní Dakotě. Ani pět měsíců od startu prvního volebního shromáždění v Iowě ale závod nespěje k jasnému výsledku. O vítězi, který se v prezidentských volbách postaví republikánu Johnu McCainovi, bude muset rozhodnout cílová fotografie.

Lepší předklon na cílové čáře předvádí senátor za Illinois Barack Obama, který by se mohl stát prvním černochem ve finále souboje o Bílý dům. Od cílové pásky ho po úterních primárkách bude dělit zřejmě pouhých třicet hlasů delegátů srpnového nominačního sjezdu.  

Newyorská senátorka a bývalá první dáma Hillary Clintonová, která by se mohla stát první ženou v čele Spojených států, za Obamou zaostává o 155 delegátských hlasů. Vítěznou pásku, kterou představuje potřebných 2 118 hlasů, ale po primárkách ani jeden kandidát neprotrhne.

Rozhodnou superdelegáti

O demokratickém kandidátovi tak rozhodnou superdelegáti, tedy straničtí funkcionáři a volení zástupci v Kongresu a parlamentech jednotlivých států USA, kteří nejsou vázáni hlasováním občanů. Právě jejich podpora přibližuje k nominaci spíše Obamu, i když od 4. března vyhrál jen šest ze třinácti primárek, ve kterých pro něj hlasovalo o půl milionu Američanů méně než pro jeho soupeřku.  

Clintonová má už jen teoretickou možnost přesvědčit 200 nerozhodnutých superdelegátů, a Obamu tak předstihnout. Její úspěch už ale není příliš pravděpodobný. „Clintonová teď  jen zvyšuje svou cenu pro podzimní kampaň. I pokud Obama získá demokratickou kandidaturu, bez její podpory se v souboji s McCainem neobejde,“ odhaduje odborník na USA Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd UK. Že by se Clintonová stala Obamovou viceprezidentkou, ale spíše nepředpokládá: „Kombinace černocha a ženy by způsobila problémy ve volitelnosti. Obama by potřeboval konzervativně vypadajícího, zkušeného bílého muže z nějakého klíčového státu.“

Obama už se chystá na McCaina 

Sám Obama se už před časem začal vymezovat spíše proti republikánskému kandidátovi McCainovi a Clintonovou ve svých projevech takřka ignoruje. Jeho cesty také směřují spíše do států, kde se tradičně svádí ostrý boj mezi prezidentskými kandidáty, než do zbývajících států s primárkami.

V Montaně a Jižní Dakotě je ve hře dohromady 31 volených delegátů, kteří se rozdělí mezi kandidáty v poměru odevzdaných hlasů. Průzkumy naznačují vyrovnaný výsledek. K 2 118 volitelským hlasům potřebným k nominaci Clintonové schází 202,5 hlasu, zatímco Obamovi jen 47.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 29 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...