Demokraté prý před hlasováním o zdravotní reformě mají dost hlasů

Washington - V americké Sněmovně reprezentantů se již za několik hodin uskuteční historické hlasování o největší změně amerického zdravotnictví za několik desítek let. Demokraté tvrdí, že mají dostatek hlasů, aby klíčovou reformu prezidenta Baracka Obamy prosadili. Ve Washingtonu mezitím demonstrují odpůrci zákona.

„Je to historický den a my jsme šťastní bojovníci. Máme dost hlasů,“ řekl televizní stanici CNN demokratický člen sněmovny John Larson. Jeho stranická i sněmovní kolegyně Debbie Wassermanová Schultzová ale takřka ve stejnou dobu uvedla, že demokraté ještě dost hlasů nemají, ale že je do hlasování, které by mělo začít kolem 19:00 SEČ, seženou.

Ne všichni demokraté stojí za reformou

Nahrávám video
Reportáž Michala Kubala
Zdroj: ČT24

Demokraté k prosazení zákona potřebují 216 hlasů. Ve sněmovně sice mají pohodlnou většinu 235 ze 435 křesel, část jejich poslanců ale nesouhlasí s některými ustanoveními senátní verze zákona, o níž by dnes měli hlasovat. Citlivou je především otázka využití federálních peněz na potraty, které verze reformy schválená v Senátu do určité míry umožňuje.

Demokratické vedení sněmovny se proto pro své kolegy snaží vymyslet záruky, že tomu tak nebude. Mluví se i o tom, že by Obama mohl vydat exekutivní příkaz, který by úhradě potratů z federálních prostředků zamezil.

Pokud ji Kongres schválí, bude reforma americké zdravotnictví měnit postupně během několika příštích let. Od roku 2014 se tak například většina Američanů bude muset pojistit povinně, jinak budou platit pokuty. Poslední ustanovení, spotřební daň z nejdražších pojistek, pak vejde v platnost v roce 2018. Náklady na reformu činí 940 miliard dolarů během následujících deseti let. Neměly by ale zvýšit zadlužení Spojených států, naopak vládě podle odhadů během příštích 20 let ušetří přes bilion dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Řekl to v pondělí dle agentury Reuters s tím, že je to nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU.
14:05AktualizovánoPrávě teď

Ceny ropy a plynu prudce rostou

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Ministři financí zemí G7 a šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol proto budou jednat o společném uvolnění ropy z nouzových rezerv. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
08:23Aktualizovánopřed 4 mminutami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
04:32Aktualizovánopřed 29 mminutami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
před 36 mminutami

„Jestřáb“ Modžtaba Chameneí se těší oblibě revolučních gard

Nově zvolený nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí má úzké vazby na revoluční gardy a milice Basídž. Dříve se podílel na potlačování protivládních protestů. Nový vůdce není ajatolláh a pokračování dynastie může vyvolat u některých Íránců odpor. Pro příznivce režimu ale symbolizuje kontinuitu a stabilitu. Podle experta Vlastislava Břízy teď kapitulace Teheránu není ve hře.
11:16Aktualizovánopřed 52 mminutami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
01:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa se stala největším dovozcem zbraní, mezi státy vede Ukrajina

Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Česko je na 17. místě mezi vývozci zbraní.
před 4 hhodinami

Letiště i základny. Satelity ukazují následky úderů na Blízkém východě

Už více než týden pokračují vzdušné údery Izraele a Spojených států na strategické cíle napříč Íránem. Napadená země zahájila odvetné operace a raketami i drony útočí na americké základny i další cíle v okolních státech Perského zálivu – například v Kataru či Bahrajnu. Konflikt výrazně narušil leteckou dopravu v celém regionu a spojení s místními metropolemi zůstává nadále komplikované. Článek přibližuje následky konfliktu prostřednictvím satelitních snímků.
před 4 hhodinami
Načítání...