Daň z příjmu dle republikánů - od nuly do 28 procent

New York/Myrtle Beach - Pětice uchazečů o republikánskou nominaci na prezidenta Spojených států se v noci na dnešek utkala v debatě v Jižní Karolíně, kde se v sobotu uskuteční možná rozhodující primárky celého klání. Voliče mimo jiné seznámili se svými představami hranice pro federální daň z příjmu. Rozpětí přitom bylo značné; od 28 procent až po nulu.

„Nejdráže“ by Američany přišel bývalý senátor Rick Santorum, podle nějž by strop pro daň z příjmů měl být 28 procent. I tak by ale výrazně snížil současný strop ve výši 35 procent. Těsně za ním skončil dosavadní favorit klání a bývalý massachusettský guvernér Mitt Romney s 25 procenty. Následovali jej texaský guvernér Rick Perry s návrhem dvacetiprocentní rovné daně a bývalý šéf Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich s 15 procenty.

Všechny ale předčil libertariánský kongresman Ron Paul. Zákonodárce, který se pohybuje v průzkumech veřejného mínění v republikánském boji o Bílý dům na předních příčkách, by nejraději federální daň z příjmu odstranil zcela, a měla by tak podle něj být nulová. „Bylo tomu tak ostatně do roku 1913,“ podotkl politik, který by chtěl výpadek příjmů státního rozpočtu nahradit výnosy nepřímých daní, cel a masivními úsporami.

Výše daně z příjmu byla v současném volebním období předmětem jednoho z největších střetů mezi republikány a demokratickým prezidentem Barackem Obamou. Odehrál se na konci loňského roku kolem prodloužení daňových úlev zavedených jeho předchůdcem Georgem Bushem, jež mimo jiné snížily nejvyšší daňové pásmo z 39,6 procenta na 35 procent.

Šéf Bílého domu opakovaně požadoval, aby bohatí Američané měli vyšší daně, a přispívali tak do společného rozpočtu větším dílem. Republikáni to ale kategoricky odmítají s tím, že takový krok by poškodil ekonomiku, protože by bohatí méně investovali. Všechny Obamovy pokusy o zvýšení daní majetným Američanům tak zatím zamítli. Kongres v závěru roku 2010 prodloužil daňové úlevy všem Američanům do konce letošního roku.

Mitt Romney
Zdroj: Charlie Neibergall/AP/ČTK

Lze tak očekávat, že se otázka daňových úlev a výše daně z příjmu pro bohaté stane jedním z témat letošní prezidentské předvolební kampaně. Podle dosavadního vývoje republikánských primárek se v ní Obama zřejmě střetne s Romneym, který by už v sobotu v Jižní Karolíně mohl udělat rozhodující krok pro zisk nominace.

Vyhrál by totiž nezvykle všechna tři úvodní hlasování, což by jeho soupeřům patrně vzalo vítr z plachet. Zvláště když v následujících primárkách na Floridě je zatím Romney podle průzkumů neochvějným favoritem. V Jižní Karolíně se tak odehrává politický boj na život a na smrt. Patrné to bylo i v noci na dnešek v debatě přenášené televizní stanicí Fox News.

Romney se v ní ocitl pod palbou svých soupeřů, kteří zpochybňovali jak jeho charakter, tak minulost údajně bezskrupulózního byznysmena. Bývalý guvernér jejich útoky více či méně zdařile odrážel, zejména se ale snažil zdůraznit, že jedině on z pětice zbývajících republikánských kandidátů má na to, aby nejen porazil Obamu, ale také dal do pořádku hospodářství země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyzval republikány, aby hlasovali pro zveřejnění spisů o Epsteinovi

Americký prezident Donald Trump vyzval republikány ve Sněmovně reprezentantů, aby hlasovali pro zveřejnění spisů k případu zemřelého sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Trump tak několik dní před hlasováním změnil svůj dosavadní přístup k věci, i když řada republikánů chtěla hlasovat pro odtajnění spisů i bez souhlasu šéfa Bílého domu.
před 44 mminutami

Do druhého kola chilských prezidentských voleb postupují Jaraová a Kast

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle tamních médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení více než 85 procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,7 procenta hlasů, její konkurent 24,1 procenta. Druhé kolo se uskuteční 14. prosince.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Někdy voda neteče i půl dne.“ Írán se potýká s rozsáhlým suchem

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo na zemi. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.
před 4 hhodinami

Největší americká letadlová loď dorazila do Karibiku

Do Karibiku dorazilo největší válečné plavidlo světa, americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle sdělení amerického námořnictva se připojí k flotile, která má za úkol bojovat v oblasti proti zločineckým skupinám. Venezuela považuje silnou vojenskou přítomnost Spojených států v Karibiku za zastrašování, napětí mezi oběma zeměmi narůstá. Informovala o tom dnes agentura DPA.
před 7 hhodinami

Polsko upravilo podporu pro ukrajinské uprchlíky

V Polsku se mění podpora ukrajinským uprchlíkům. V zemi s 37 miliony obyvatel jich žije přes milion. Od listopadu pro ně platí nová pravidla. Nově mají například nárok na sociální dávky, pouze pokud pracují. To se podařilo 78 procentům Ukrajinců, kteří tak významně přispívají místní ekonomice.
před 8 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Kongu zahynuly desítky horníků při neštěstí v kobaltovém dole

Nejméně 32 horníků zahynulo v sobotu při zřícení mostu v kobaltovém dole na jihovýchodě Konga, informovala agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Bilance se může zvýšit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Národní garda se částečně stáhne z Chicaga a Portlandu, uvádí NYT

Americká vláda stáhne část příslušníků Národní gardy z Chicaga a Portlandu, informuje list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje. Opatření přichází několik týdnů poté, co prezident Donald Trump nasazení Národní gardy v obou městech nařídil, a to navzdory námitkám tamních politických představitelů. Trump tento krok odůvodnil vysokou kriminalitou.
před 11 hhodinami
Načítání...