Další vláda Donalda Trumpa by prohloubila chaos, míní profesor na Bostonské univerzitě Lukeš

Další čtyři roky vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa by znamenaly prohloubení chaosu, nebezpečné nepředvídatelnosti a neúcty k principům mezinárodního práva, tvrdí profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Kandidát demokratů Joe Biden by podle něj nehrál do karet Kremlu. Byl by také citlivější k zemím střední Evropy, které si spojuje s bojem proti komunismu.

Podle Lukeše prošly Spojené státy za funkční období současného republikánského prezidenta Donalda Trumpa výraznými změnami. „Bylo by jednodušší udělat seznam těch aspektů amerického politického systému, které po čtyřech letech zůstávají beze změny,“ řekl.

Za jednu z těch výrazných považuje nástup takzvané postfaktické doby. Podle Lukeše už totiž při nástupu do úřadu Trump lhal, když tvrdil, že na jeho inauguraci přišlo nejvíc lidí v amerických dějinách. Minulý týden se navíc odmítl distancovat od konspirační teorie Qanon. Ta tvrdí, že za mnoha událostmi stojí skupina pedofilů vyznávajících Satana, v jejichž čele stojí někdejší demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová a současný demokratický kandidát Joe Biden.

Ekonomické neúspěchy svádí prezident na pandemii, podotkl historik

Jako problematické vnímá profesor mezinárodních vztahů také Trumpovy kroky týkající se mimo jiné i daňové politiky. Poznamenal, že Trump snížil daně korporacím a velmi bohatým. „Budou v příštích deseti letech stát nepřehlédnutelnou sumu 1,5 trilionu dolarů,“ vyčíslil Lukeš.

„Trumpovi spadla do klína velmi dobře fungující ekonomika, ale on se hned světu představil jako někdo, kdo ji z ničeho vybudoval. Teď se situace obrátila a prezident ze všeho viní covid-19. Tak jako nebyl otcem silné ekonomiky v letech 2017 až 2019, tak nemůže za současný ekonomický propad,“ uvedl profesor. Dodal, že Trumpa přesto pandemií způsobená vysoká míra nezaměstnanosti politicky zraňuje.

Upozornil také, že prezident ustoupil od ochrany životního prostředí a jmenoval do nejvyššího soudu konzervativní soudce, od nichž se očekává zrušení „pilířů liberální agendy“. A to včetně zrušení zdravotního pojištění pro dvacet milionů Američanů či práva žen rozhodovat o ukončení těhotenství.

Trump naplnil přání kremelských stratégů, míní Lukeš

Podle Lukeše navíc šéf Bílého domu „naplnil přání kremelských stratégů“, a to oslabením důvěry v NATO, zahájením obchodní války s Evropskou unií a podpořením brexitu. „Trumpův arogantní přístup k OSN a dalším mezinárodním organizacím, včetně Mezinárodního trestního soudu, na jejichž soudce prezident uvalil sankce, bude mít dlouhodobý dopad,“ vyjádřil Lukeš názor s tím, že Moskva rovněž vítá Trumpovy obchodní spory s Čínou, Kanadou či Mexikem.

Znovuzvolení Trumpa by v Evropě podle Lukeše uvítal i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński či maďarský premiér Viktor Orbán. „Biden by byl citlivější vůči zemím, které si jako šampion dělnických odborů spojuje s hnutím Solidarita nebo jako intelektuál se zde stále váženým a obdivovaným Václavem Havlem,“ myslí si Lukeš.

Roli ve volbách hraje vysoký věk obou kandidátů, zdůraznil profesor

Podle profesora mezinárodních vztahů nyní část amerických voličů chce, aby se příštím prezidentem „stal někdo dospělý“ a je jim jedno, kdo to bude, jen když to nebude Trump. Za hlavní břemeno Bidena, kterému za měsíc bude 78 let, ale považuje vysoký věk a související problémy.

Trump, jehož kampaň opakovaně zpochybňuje Bidenovu fyzickou a mentální způsobilost zastávat prezidentský úřad, je o čtyři roky mladší. Lukeš soudí, že viceprezidentští kandidáti, tedy nynější viceprezident Mike Pence a demokratická senátorka Kamala Harrisová, nemají bezvýznamnou roli. Vzhledem k vysokému věku obou prezidentských kandidátů na nich totiž může „nečekaně spočinout břemeno řízení státu,“ uvedl.

Připomněl rovněž, že Trump opakovaně útočí na korespondenční hlasování a odmítl se jasně zavázat k pokojnému předání moci, pokud by volby prohrál. Právní experti poukazují na možnou povolební ústavní krizi a rozhodující roli nejvyššího soudu. „Za normálních okolností bychom taková slova museli brát jako začátek ústavního puče. Protože ale vyšla z úst prezidenta Donalda Trumpa, zapadla a nikdo je nebere vážně,“ podotkl Lukeš. Zda byl tento přístup správný, podle něj ukáže čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osadníci obklíčili domy palestinských rodin, izraelský zásah nezabral

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.
11:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ukrajinští piloti dronů při cvičení rozdrtili Američany, píše WSJ

Vojáci ze Spojených států se letos během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu utkali s ukrajinskými operátory dronů a pro Američany to nedopadlo dobře, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajinské síly snadno odhalily a „zlikvidovaly“ americké vojáky i obrněná vozidla, uvedly zdroje obeznámené s průběhem akce. Toto cvičení spolu s americkými ztrátami v Íránu ukazuje zranitelnost USA vůči dronům, upozorňuje WSJ.
před 9 mminutami

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemí došlo k výbuchu, informuje agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Je jeden mrtvý a několik zraněných.
13:47Aktualizovánopřed 41 mminutami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na palubě ohroženého letadla Trump nechal Rubia či Bessenta

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.
před 4 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 5 hhodinami

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.