Další vláda Donalda Trumpa by prohloubila chaos, míní profesor na Bostonské univerzitě Lukeš

Další čtyři roky vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa by znamenaly prohloubení chaosu, nebezpečné nepředvídatelnosti a neúcty k principům mezinárodního práva, tvrdí profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Kandidát demokratů Joe Biden by podle něj nehrál do karet Kremlu. Byl by také citlivější k zemím střední Evropy, které si spojuje s bojem proti komunismu.

Podle Lukeše prošly Spojené státy za funkční období současného republikánského prezidenta Donalda Trumpa výraznými změnami. „Bylo by jednodušší udělat seznam těch aspektů amerického politického systému, které po čtyřech letech zůstávají beze změny,“ řekl.

Za jednu z těch výrazných považuje nástup takzvané postfaktické doby. Podle Lukeše už totiž při nástupu do úřadu Trump lhal, když tvrdil, že na jeho inauguraci přišlo nejvíc lidí v amerických dějinách. Minulý týden se navíc odmítl distancovat od konspirační teorie Qanon. Ta tvrdí, že za mnoha událostmi stojí skupina pedofilů vyznávajících Satana, v jejichž čele stojí někdejší demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová a současný demokratický kandidát Joe Biden.

Ekonomické neúspěchy svádí prezident na pandemii, podotkl historik

Jako problematické vnímá profesor mezinárodních vztahů také Trumpovy kroky týkající se mimo jiné i daňové politiky. Poznamenal, že Trump snížil daně korporacím a velmi bohatým. „Budou v příštích deseti letech stát nepřehlédnutelnou sumu 1,5 trilionu dolarů,“ vyčíslil Lukeš.

„Trumpovi spadla do klína velmi dobře fungující ekonomika, ale on se hned světu představil jako někdo, kdo ji z ničeho vybudoval. Teď se situace obrátila a prezident ze všeho viní covid-19. Tak jako nebyl otcem silné ekonomiky v letech 2017 až 2019, tak nemůže za současný ekonomický propad,“ uvedl profesor. Dodal, že Trumpa přesto pandemií způsobená vysoká míra nezaměstnanosti politicky zraňuje.

Upozornil také, že prezident ustoupil od ochrany životního prostředí a jmenoval do nejvyššího soudu konzervativní soudce, od nichž se očekává zrušení „pilířů liberální agendy“. A to včetně zrušení zdravotního pojištění pro dvacet milionů Američanů či práva žen rozhodovat o ukončení těhotenství.

Trump naplnil přání kremelských stratégů, míní Lukeš

Podle Lukeše navíc šéf Bílého domu „naplnil přání kremelských stratégů“, a to oslabením důvěry v NATO, zahájením obchodní války s Evropskou unií a podpořením brexitu. „Trumpův arogantní přístup k OSN a dalším mezinárodním organizacím, včetně Mezinárodního trestního soudu, na jejichž soudce prezident uvalil sankce, bude mít dlouhodobý dopad,“ vyjádřil Lukeš názor s tím, že Moskva rovněž vítá Trumpovy obchodní spory s Čínou, Kanadou či Mexikem.

Znovuzvolení Trumpa by v Evropě podle Lukeše uvítal i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński či maďarský premiér Viktor Orbán. „Biden by byl citlivější vůči zemím, které si jako šampion dělnických odborů spojuje s hnutím Solidarita nebo jako intelektuál se zde stále váženým a obdivovaným Václavem Havlem,“ myslí si Lukeš.

Roli ve volbách hraje vysoký věk obou kandidátů, zdůraznil profesor

Podle profesora mezinárodních vztahů nyní část amerických voličů chce, aby se příštím prezidentem „stal někdo dospělý“ a je jim jedno, kdo to bude, jen když to nebude Trump. Za hlavní břemeno Bidena, kterému za měsíc bude 78 let, ale považuje vysoký věk a související problémy.

Trump, jehož kampaň opakovaně zpochybňuje Bidenovu fyzickou a mentální způsobilost zastávat prezidentský úřad, je o čtyři roky mladší. Lukeš soudí, že viceprezidentští kandidáti, tedy nynější viceprezident Mike Pence a demokratická senátorka Kamala Harrisová, nemají bezvýznamnou roli. Vzhledem k vysokému věku obou prezidentských kandidátů na nich totiž může „nečekaně spočinout břemeno řízení státu,“ uvedl.

Připomněl rovněž, že Trump opakovaně útočí na korespondenční hlasování a odmítl se jasně zavázat k pokojnému předání moci, pokud by volby prohrál. Právní experti poukazují na možnou povolební ústavní krizi a rozhodující roli nejvyššího soudu. „Za normálních okolností bychom taková slova museli brát jako začátek ústavního puče. Protože ale vyšla z úst prezidenta Donalda Trumpa, zapadla a nikdo je nebere vážně,“ podotkl Lukeš. Zda byl tento přístup správný, podle něj ukáže čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 20 mminutami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.
16:48Aktualizovánopřed 21 mminutami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 1 hhodinou

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 1 hhodinou

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 3 hhodinami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 3 hhodinami

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 5 hhodinami

Evropský pohled