Spojené státy se chystají vyslat do Finska vůbec poprvé letouny F15 v rámci operace „Atlantické odhodlání“. Přesun je naplánován na březen. Zmíněnou operací se Washington snaží ujistit spojence ve východní Evropě o podpoře před případnou ruskou agresí na Ukrajině.
V případě Finska jde sice o nečlena NATO, zato však stát, který přímo sousedí s Ruskem. Amerika chce nyní severský stát přesvědčit, že jeho bezpečnost jí není lhostejná – posílá tam konkrétně 6 stíhaček a zhruba 100 vojáků. Kromě toho se také snaží předjednat, zda by Aliance mohla využívat švédský a finský vzdušný prostor – a to v případě, že by se Rusko rozpínalo směrem do Pobaltí.
Rusko nyní posílá ke svým západním hranicím desetitisíce vojáků, v případě Aliance a jejích východních hranic jde řádově o tisíce. Nejvíce na tento nepoměr upozorňuje Polsko, které dlouhodobě lobbuje za trvalou přítomnost sil NATO. Moskva naopak obviňuje Washington a Brusel z rozpoutání nové studené války.
Podle nedávné analýzy společnosti RAND, kterou si objednal Pentagon, by NATO za současných podmínek nebylo schopné Pobaltí ubránit, pokud by ho Rusko napadlo. Washington sice v dalším rozpočtu vydá na pomoc východní Evropě čtyřnásobek dosavadní částky, i přesto jde ale například o poloviční sumu, jaká jde na boj s Islámským státem.
Změnit uvažování Rusů by podle studie mohlo několik aliančních brigád v Pobaltí. Podobný krok by ale znamenal další miliardy dolarů. „Bude mnohem jednodušší a levnější bránit pobaltské státy a zabránit ruské agresi, než je osvobodit, což by NATO muselo udělat, pokud by Rusko provedlo invazi,“ říká poradce britského ministra obrany Luke Coffey.
