Další kritika Pekingu za Jihočínské moře. Americký ministr varoval před „militarizací“

Jeden z nejcitlivějších geopolitických bodů světa znovu zvyšuje napětí mezi velmocemi. Počínání Pekingu ve strategicky významném Jihočínském moři nyní odsoudil ministr obrany USA James Mattis. Spojené státy podle něj nebudou akceptovat další „militarizaci oblasti“ ze strany Číny.

Je významnou zásobárnou ryb – možná ještě cennější bohatství ale skrývá na dně. O vliv nad Jihočínským mořem se roky hádá několik států. Nejrazantněji si počíná Čína. V moři buduje umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky.

Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.

James Mattis byl jedním z hlavních řečníků konference v Singapuru
Zdroj: Reuters

Mattis nyní na bezpečnostní konferenci v Singapuru kritizoval Peking za jeho regionální územní nároky a obvinil jej z toho, že svými sousedy opovrhuje. Dodal, že USA jsou proti „militarizaci umělých ostrovů“ v Jihočínském moři a „posilování nadměrných nároků“, které neschvaluje mezinárodní právo.

Téměř před rokem přitom mezinárodní rozhodčí soud v Haagu dal za pravdu kritikům Číny. Její územní požadavky odmítl s tím, že Peking nemá v Jihočínském moři „monopol“. Peking tak podle soudu narušil práva Filipín, které o arbitráž požádaly.

Peking předem oznámil, že jurisdikce se podle něj nevztahuje na mezinárodní vody a odmítne se verdiktem řídit.

Co soud řešil?

Arbitrážní soud rozhodoval o tom, zda mohou být atoly, útesy či jiné podobné útvary uznány jako ostrovy – a tudíž brány jako základ pro územní nároky. Filipíny přitom takový výklad odmítají.

Přirozeně vytvořený ostrov poskytuje podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) výlučný prostor v okruhu 12 námořních mil (22 kilometrů). Stát, který ostrov ovládá, navíc může až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 kilometrů) využívat zdejší zdroje ryb, ropy či zemního plynu. Uměle vytvořené ostrovy, které Čína vytváří, přitom pod regule UNCLOS oficiálně nespadají.

Při porcování Jihočínského moře se však nerozhoduje jen o ekonomice, obchodu či geopolitickém vlivu, ale i obyčejných lidských osudech. Aktivita kolem umělých čínských ostrovů totiž vytlačuje z oblasti filipínské či vietnamské rybáře, kterým nezbývá, než hledat živobytí jinde.

Jihočínským mořem vedou významné námořní trasy a pod jeho dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Podobné nároky jako Čína si na určité oblasti činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.

Čína podle analytiků považuje vody při východním okraji za „testovací pole“ svých velmocenských ambicí. I proto, že Jihočínským mořem mimo jiné prochází jeden z hlavních obchodních koridorů. Každoročně se tudy přepraví zboží za více než pět bilionů dolarů.

Nahrávám video

Další výstraha vůči Severní Koreji

Americký ministr Mattis také oznámil, že Spojené státy přijmou další kroky, které je mají chránit před hrozbou ze strany Severní Koreje. Podle něho KLDR zrychlila tempo ve výrobě jaderných zbraní. Mattis se tak vyjádřil po páteční rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Ta rozšířila sankce proti Pchjongjangu kvůli pokračujícím raketovým zkouškám.

Podle Mattise je KLDR hrozbou pro všechny. „Je proto nezbytně nutné, aby všichni přispěli svým dílem k podpoře našeho společného cíle k odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova,“ citovala ministra agentura AFP. Mattis dodal, že je povzbuzen úsilím Číny o dosažení tohoto cíle.

Výzbroj severokorejské armády
Zdroj: ČT24
Severokorejská armáda – jednotlivé složky
Zdroj: Mezinárodní institut pro strategická studia

Američtí vládní činitelé v čele s prezidentem Donaldem Trumpem dali opakovaně najevo, že USA jsou odhodlané přimět KLDR k ukončení jaderného a raketového programu všemi prostředky, v nezbytném případě včetně těch vojenských.

Pentagon nedávno vyslal do oblasti dva americké nadzvukové bombardéry B-1B v rámci cvičení jihokorejských a japonských vzdušných sil. Ke korejským břehům zamířily také dvě letadlové lodě – USS Carl Vinson a USS Ronald Reagan jako ukázka síly amerického námořnictva.

Trpělivost ale dochází i Číně jako jedinému mezinárodnímu partnerovi Pchjongjangu. Kvůli posledním raketovým testům v únoru zakázala až do konce roku dovážet uhlí z KLDR, čímž Severní Koreu připravila o hlavní zdroj příjmů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 7 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 7 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 10 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 10 hhodinami
Načítání...