Další kritika Pekingu za Jihočínské moře. Americký ministr varoval před „militarizací“

Jeden z nejcitlivějších geopolitických bodů světa znovu zvyšuje napětí mezi velmocemi. Počínání Pekingu ve strategicky významném Jihočínském moři nyní odsoudil ministr obrany USA James Mattis. Spojené státy podle něj nebudou akceptovat další „militarizaci oblasti“ ze strany Číny.

Je významnou zásobárnou ryb – možná ještě cennější bohatství ale skrývá na dně. O vliv nad Jihočínským mořem se roky hádá několik států. Nejrazantněji si počíná Čína. V moři buduje umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky.

Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.

James Mattis byl jedním z hlavních řečníků konference v Singapuru
Zdroj: Reuters

Mattis nyní na bezpečnostní konferenci v Singapuru kritizoval Peking za jeho regionální územní nároky a obvinil jej z toho, že svými sousedy opovrhuje. Dodal, že USA jsou proti „militarizaci umělých ostrovů“ v Jihočínském moři a „posilování nadměrných nároků“, které neschvaluje mezinárodní právo.

Téměř před rokem přitom mezinárodní rozhodčí soud v Haagu dal za pravdu kritikům Číny. Její územní požadavky odmítl s tím, že Peking nemá v Jihočínském moři „monopol“. Peking tak podle soudu narušil práva Filipín, které o arbitráž požádaly.

Peking předem oznámil, že jurisdikce se podle něj nevztahuje na mezinárodní vody a odmítne se verdiktem řídit.

Co soud řešil?

Arbitrážní soud rozhodoval o tom, zda mohou být atoly, útesy či jiné podobné útvary uznány jako ostrovy – a tudíž brány jako základ pro územní nároky. Filipíny přitom takový výklad odmítají.

Přirozeně vytvořený ostrov poskytuje podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) výlučný prostor v okruhu 12 námořních mil (22 kilometrů). Stát, který ostrov ovládá, navíc může až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 kilometrů) využívat zdejší zdroje ryb, ropy či zemního plynu. Uměle vytvořené ostrovy, které Čína vytváří, přitom pod regule UNCLOS oficiálně nespadají.

Při porcování Jihočínského moře se však nerozhoduje jen o ekonomice, obchodu či geopolitickém vlivu, ale i obyčejných lidských osudech. Aktivita kolem umělých čínských ostrovů totiž vytlačuje z oblasti filipínské či vietnamské rybáře, kterým nezbývá, než hledat živobytí jinde.

Jihočínským mořem vedou významné námořní trasy a pod jeho dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Podobné nároky jako Čína si na určité oblasti činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.

Čína podle analytiků považuje vody při východním okraji za „testovací pole“ svých velmocenských ambicí. I proto, že Jihočínským mořem mimo jiné prochází jeden z hlavních obchodních koridorů. Každoročně se tudy přepraví zboží za více než pět bilionů dolarů.

Nahrávám video

Další výstraha vůči Severní Koreji

Americký ministr Mattis také oznámil, že Spojené státy přijmou další kroky, které je mají chránit před hrozbou ze strany Severní Koreje. Podle něho KLDR zrychlila tempo ve výrobě jaderných zbraní. Mattis se tak vyjádřil po páteční rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Ta rozšířila sankce proti Pchjongjangu kvůli pokračujícím raketovým zkouškám.

Podle Mattise je KLDR hrozbou pro všechny. „Je proto nezbytně nutné, aby všichni přispěli svým dílem k podpoře našeho společného cíle k odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova,“ citovala ministra agentura AFP. Mattis dodal, že je povzbuzen úsilím Číny o dosažení tohoto cíle.

Výzbroj severokorejské armády
Zdroj: ČT24
Severokorejská armáda – jednotlivé složky
Zdroj: Mezinárodní institut pro strategická studia

Američtí vládní činitelé v čele s prezidentem Donaldem Trumpem dali opakovaně najevo, že USA jsou odhodlané přimět KLDR k ukončení jaderného a raketového programu všemi prostředky, v nezbytném případě včetně těch vojenských.

Pentagon nedávno vyslal do oblasti dva americké nadzvukové bombardéry B-1B v rámci cvičení jihokorejských a japonských vzdušných sil. Ke korejským břehům zamířily také dvě letadlové lodě – USS Carl Vinson a USS Ronald Reagan jako ukázka síly amerického námořnictva.

Trpělivost ale dochází i Číně jako jedinému mezinárodnímu partnerovi Pchjongjangu. Kvůli posledním raketovým testům v únoru zakázala až do konce roku dovážet uhlí z KLDR, čímž Severní Koreu připravila o hlavní zdroj příjmů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump není spokojený s postupem Izraele v Libanonu

Dohoda Spojených států s Íránem míří do druhé fáze, Írán nezíská jadernou zbraň a USA nebudou v zemi investovat žádné peníze, prohlásil americký prezident Donald Trump na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii. Podle serveru Times of Israel (ToI) také řekl, že není spokojený s postupem Izraele v Libanonu a proti Hizballáhu. Pokračování izraelských útoků v této zemi označuje Írán za porušování dohody.
14:29Aktualizovánopřed 32 mminutami

Litva bude navzdory novému migračnímu paktu EU dál vytlačovat migranty od hranic s Běloruskem

Litva bude dál vytlačovat migranty od hranice s Běloruskem, přestože začal platit migrační a azylový pakt EU. Oznámil to ministr vnitra Vladislavas Kondratovičius. Nová pravidla však podle něj prodlouží vyřizování případů lidí, kteří do země vstoupili přes Lotyšsko.
před 55 mminutami

Důvěra Španělů v tradiční média v éře AI roste, ukazuje report

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.
před 1 hhodinou

Lídři G7 se podle Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Doplnil, že hovořili také o dalších sankcích i obranných kapacitách Ukrajiny, píše Reuters. Americký prezident Donald Trump, který se jednání s ukrajinským lídrem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii rovněž zúčastnil, uvedl, že pro uzavření mírové dohody udělá vše, co bude v jeho silách.
před 1 hhodinou

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
12:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 6 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 9 hhodinami
Načítání...