Čtyři měsíce po začátku náletů. Islamisté zatím frontu nevyklízejí

Bagdád – Na den přesně čtyři měsíce od začátku spojeneckých náletů se islamisté z Islámského státu na mnoha místech dostali do úzkých. Úspěchy v boji proti radikálům zaznamenali hlavně kurdští pešmergové v Kobani a okolí. Těm se daří především zamezit dalšímu postupu radikálů. Z Bagdádu tak začínají zaznívat stále sebevědomější vzkazy. Irácká vláda chce například definitivně vypudit radikály ze své země do roku 2016. Pohled zpravodaje ČT Jakuba Szántó ale ukazuje, že na oslavy je zřejmě zatím příliš brzy.

Nahrávám video
Radikálové oslabili, k ústupu se ale zatím nemají
Zdroj: ČT24

Ve srovnání se situací před půl rokem islamisté na bojových frontách minimálně oslabují. V jejich neprospěch mluví třeba boj o kurdské město Kobani, na kterém si lámou zuby už jedenáctý týden. Ztratili také mocný zdroj příjmů, kterým je největší rafinérie země u města Bajdží. Islámský stát na severu Iráku ustupuje před útočícími pešmergy, podobně je na tom poblíž Bagdádu v konfrontaci s iráckou armádou.

Trochu jinou situaci ale nabízí sousední Sýrie. Na tamní frontě islamisté tvrdě dotírají na poslední armádní základny na východě. Spadeno navíc mají i na Jordánsko – zemi, která se Sýrií a Irákem sdílí 560 kilometrů hranic. Právě v Jordánsku má navíc Islámský stát své původní kořeny.

Kurdský voják střeží jeden ze strategických bodů v Kobani
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

„Pamatuju si ho dobře. Byl velmi zbožný a sem do mešity chodil velmi často. Pak zmizel. Až později jsme se dozvěděli, že je s džihádisty v Iráku,“ vzpomíná Naíl Zawarhe, správce mešity Al Falah ve městě Zarqa. Řeč není o nikom jiném než Abú Musabovi Az Zarkávím. Právě on založil organizaci, jež dnes nese název Islámský stát.

Zarkávího organizace se po americké invazi stala největší teroristickou silou v Iráku. Byl to on, kdo jako první uřízl hlavu oběti v napodobenině amerického vězeňského úboru. Osm let po jeho smrti při americkém náletu se jeden z jeho katanů, Abú Bakr Al Baghdádí, prohlásil islámským chalífou.

Abú Músa Zarkáví
Zdroj: ČT24/internet

Jordánci zatím mluví rozhodně. V boji proti extremismu se podle tamního krále spojuje celý svět. Jednotná fronta proti největší hrozbě Blízkého východu je ale pouhou iluzí. Vybírat spojence v Sýrii není nic lehkého. Možností jsou vraždící islamisté, nebo režim, který civilisty zabíjí plynem. Shoda se těžko hledá i v sousedním Iráku. Zájmy jednotlivých sil – mezinárodní, ale především domácí - jsou totiž příliš odlišné.

Spojenci slibují 1500 poradců, kteří pomohou s výcvikem

Spojenci USA přislíbili, že do Iráku pošlou na 1500 vojáků, kteří poradí místní armádě a pomohou vycvičit irácké a kurdské jednotky. Novinářům to dnes řekl americký generálporučík James Terry. Protidžihádistická koalice organizovaná Spojenými státy nyní čítá téměř 40 zemí, napsala agentura Reuters. 

Generál Terry má na starosti veškeré kroky koalice týkající se boje s islamisty v Iráku a v Sýrii. Na vyslání vojáků se prý členové koalice shodli na konferenci, která se uskutečnila minulý týden v Bruselu. Na 1500 mužů má doplnit asi 3100 amerických vojenských poradců, které do země plánují poslat Spojené státy. Přímých bojů s IS se ale nezúčastní.

Součástí koalice je i Česká republika. Česká vláda na konci srpna rozhodla, že Kurdům daruje munici v hodnotě 41 milionů korun, konkrétně deset milionů nábojů pro útočné pušky Kalašnikov, osm milionů nábojů do kulometů, 5000 nábojů pro pancéřové pěsti a stejné množství ručních granátů. Celkem jde o 500 tun materiálu. Rovněž by Češi měli vycvičit přes 30 iráckých pilotů a v plánu je i výcvik pro kurdské pyrotechniky a policisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...