Clintonová odchází - aby se možná vrátila ještě silnější

Washington – Bývalá první dáma a senátorka Hillary Rodham Clintonová dnes oficiálně opustila funkci ministryně zahraničí USA. Odchází na vrcholu možná i proto, aby se za čas vrátila s ještě vyššími ambicemi – třeba jako demokratická kandidátka na prezidentku. Ztratí moc, ale rozhodně ne vliv. Oblíbenou a mezinárodně uznávanou političku nahradí na postu šéfa diplomacie John Kerry.

Pětašedesátiletá Clintonová se během posledního dne v úřadu ráno sešla v Bílém domě s prezidentem Barackem Obamou. Pak se v emotivním projevu rozloučila se zaměstnanci ministerstva, kteří ji zahrnuli potleskem.

Clintonová se chce na nějaký čas stáhnout z veřejného života a – jak sama říká - dohnat 20 let spánkového deficitu. Těší se prý na další kapitolu svého života, ať už bude jakákoli. Stále více se spekuluje o její možné prezidentské kandidatuře v roce 2016. „Po čtyřech letech ve funkci je má víra v náš národ a jeho budoucnost ještě silnější. Když letadlo se znaky Spojených států přistálo kdekoli, cítila jsem vždy velkou hrdost a odpovědnost, protože jsem zastupovala národ, který je jednou z hnacích sil světa,“ prohlásila. Ve čtvrtek řekla, že se ještě nerozhodla, co ji v budoucnu čeká. Hodlá se prý ale při veřejných vystoupeních věnovat tématům, na nichž jí záleží, a napsat pokračování svých pamětí.

Odcházející šéfka americké diplomacie se narodila 26. října 1947 v Chicagu, o politiku se aktivně zajímala už na vysoké škole. Vystudovala politické vědy na Wellesleyské koleji a práva na Yaleově univerzitě, kde se potkala se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Jako studentka se angažovala proti válce ve Vietnamu, jako právnička se zapojila do práce výboru Sněmovny reprezentantů pro vyšetřování aféry Watergate.

Pozdější prezident Clinton během své prezidentské kampaně vtipkoval, že nabízí voličům dva prezidenty za cenu jednoho. V roli první dámy vypovídala Clintonová mimo jiné před velkou porotou o aféře Whitewater, v níž šlo o finanční podvody kolem realitního podniku, jehož se s manželem účastnila. Obvinění nakonec nebyla vznesena.

Hillary Clintonová
Zdroj: EPA/OLIVIER HOSLET/ISIFA

Jako první dáma Clintonová zvyšovala svůj kredit, i když byla podle kritiků příliš naivní. Vyléčit ji mohla i aféra jejího muže, který se v roce 1998 zapletl se stážistkou Monicou Lewinskou. Clintonová ale tlak ustála a vrhla se na vlastní kariéru. Stala se senátorkou za stát New York a její vliv mezi demokraty rostl. V prezidentských primárkách v roce 2008 se jako první žena v historii USA dostala až do finále stranického nominačního souboje. V prezidentské kampani pro primárky byla od začátku favoritkou, ale po „superúterý“ 5. února 2008 se jí přestalo dařit. V červnu 2008 z boje odstoupila. Pro mnohé byla stále figurou, která spíš rozděluje, než spojuje. Místo ní zvítězil jak mezi demokraty, tak u Američanů Barack Obama, který ji pak jmenoval ministryní zahraničí.

Hillary Clintonová:

„Vést znamená přinášet oběti, ale je to i čest. Posvátnost toho poslání byla vždy mou jasnou hvězdou, za kterou jsem šla.“

Clintonová během čtyř let svého působení ve funkci nalétala téměř 1,6 milionu kilometrů a navštívila 112 zemí – víc, než kdokoli před ní. Jejími tématy jsou hlavně práva žen a lidská práva obecně. „Politicky to byla těžká váha, zároveň byla rockovou hvězdou, která dokázala Ameriku vyzdvihnout všude ve světě a také byla neuvěřitelný dříč,“ říká Graham Allison, politolog z Harvardovy univerzity.

Loni ale Clintonová čelila kritice kvůli bezpečnostnímu selhání na americké ambasádě v libyjském Benghází. Její obliba přesto dosahuje u politiků nebývalých 70 procent, má zastánce mezi demokraty i republikány a není již tak rozdělující postavou, jakou bývala kdysi. Jak konstatoval bývalý washingtonský zpravodaj ČT Michal Kubal, není náhodou, že během prvního rozhovoru, který Obama poskytl po svém znovuzvolení do prezidentské funkce, seděla vedle něj ona – nikoliv viceprezident Joe Biden.

Nahrávám video
Komentář Michala Kubala
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské oslavy Dne vítězství byly nejtlumenější za poslední roky, kvůli „hrozbě“ z Ukrajiny

Rusko si v sobotu dopoledne vojenskou přehlídkou v Moskvě připomnělo 81. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Kreml obvykle na Den vítězství pořádá rozsáhlé vojenské defilé, letos však na Rudém náměstí kvůli „operační situaci“ chyběla pozemní vojenská technika. Dle médií byla akce dokonce nejtlumenější za poslední roky. Ruský vládce Vladimir Putin nicméně v projevu podle agentury TASS chválil postup svých vojáků v bojích na Ukrajině, ačkoliv prý tuto zemi, kterou z jeho rozkazu Rusové napadli, podporuje NATO.
10:01Aktualizovánopřed 49 mminutami

Příměří větší klid na frontě nepřineslo, hlásí z Ukrajiny zpravodajka ČT

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové se ohlášený třídenní klid zbraní na frontě v pravém smyslu nedodržuje. Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti. Další člověk zahynul už v pátek při ruském úderu v Černihivské oblasti. Není jasné, zda se útoky v Dněpropetrovské oblasti odehrály po začátku příměří, které potvrdily Kyjev i Moskva.
08:36Aktualizovánopřed 52 mminutami

VideoPentagon zveřejnil dokumenty o UFO

Pentagon na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnil množství dokumentů o neidentifikovaných létajících předmětech. Úřady Spojených států vyšetřují jevy UFO už přes sedmdesát let. Lidé teď v odtajněných materiálech usilovně hledají důkazy o existenci mimozemské civilizace. Bývalý ředitel Úřadu pro zkoumání všech anomálií Sean Kirkpatrick odmítá zveřejnění jako honbu za senzací. Spokojeni nejsou ani lovci záhad, protože mnohé materiály se podle nich na veřejnost dostaly už dříve, případně nepřinášejí žádné odpovědi. Část veřejnosti pak podezírá současnou administrativu, že zveřejněním odvádí pozornost od důležitějších, nelichotivých věcí.
před 1 hhodinou

NYT: Írán a spojenci zasáhli osmnáct základen s vojáky USA v sedmi zemích

Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně osmnáct základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT). Ten mimo jiné prověřoval tvrzení íránských státních médií o úspěších odvety proti USA. Íránu se podle snímků ze satelitů podařilo zasáhnout hangáry, sklady či radary, dřívější informace uváděly také zničená logistická letadla. Škody jsou v rozsahu miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).
před 2 hhodinami

„Nebudu vládnout, ale sloužit.“ Magyar se stal maďarským premiérem

Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. V projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po šestnácti letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Premiér Andrej Babiš podotkl, že se na spolupráci s Magyarem těší a věří, že se i díky němu povede obnovit V4.
12:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

WHO potvrdila šest případů nákazy hantavirem, loď míří k Tenerife

Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi v Atlantiku bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru. V pátek to podle agentury AFP oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Plavidlo by mělo dorazit na Kanárské ostrovy v neděli mezi pátou a sedmou ranní hodinou SELČ, uvedla podle AFP španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. V obyvatelích Tenerife to podle médií vyvolává obavy.
03:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelské útoky zabily v Libanonu nejméně sedm lidí, útočil i Hizballáh

Izraelský úder na jihu Libanonu zabil sedm lidí včetně jednoho dítěte a zranil patnáct lidí, uvedlo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Bejrútu. Izraelská armáda udeřila na několik cílů u hlavního města. Při jednom z nich zahynuli další tři lidé, uvedla libanonská média. Šíitské hnutí Hizballáh také oznámilo dronový útok na severu Izraele, který odůvodnilo porušováním příměří z izraelské strany.
13:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Washington, Kyjev i Moskva potvrdily třídenní příměří v rusko-ukrajinské válce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...