Clintonová mění americkou historii. Demokraté ji vyslali do boje o Bílý dům jako vůbec první ženu

Sjezd se postavil za Clintonovou. Demokrati jdou do finálového boje (zdroj: ČT24)

Americké prezidentské volby se blíží do finále. Exministryně zahraničí a bývalá první dáma Hillary Clintonová svede souboj o přízeň národa s miliardářem Donaldem Trumpem. Demokraté její nominaci schválili na sjezdu v noci na středu. Vůbec poprvé v historii USA tak byla jednou z velkých stran nominována žena, což na sjezdu vyvolalo značné emoce.

Když Clintonová překonala potřebný počet 2382 hlasů, její soupeř Bernie Sanders vyzval delegáty, aby bývalou šéfku americké diplomacie nominovali jednomyslným schválením. „To, co musíme udělat, anebo toho budeme navždy litovat, je porazit Donalda Trumpa a zvolit Hillary Clintonovou!“ prohlásil Sanders ve snaze o znovusjednocení demokratů po tvrdém boji.

Bývalá šéfka diplomacie po nominaci poděkovala pěti tisícům delegátů za proražení „skleněného stropu“ pomyslně omezujícího ženy. „Jestli se na to pozdě večer dívají nějaké dívky, dovolte mi říci, že já se možná stanu první americkou prezidentkou, ale jedna z vás bude další,“ konstatovala Clintonová na nahraném vzkazu.

Některým po oficiální nominaci vhrkly slzy do očí. „Jsem v politice kvůli Hillary, tolik v ni věřím. Konečně přišla její chvíle, znamená to hodně,“ podotkla Jamie Scottová, která kandidátce pomáhala během neúspěšné prezidentské kampaně v roce 2008.

O historickém okamžiku mluví i senátorka Barbara Mikulski. „Jménem všech žen, které zbořily bariéry pro ostatní, s očima upřenýma k bariérám vpředu, jsem hrdá na to, že můžeme nominovat Hillary Clintonovou na příští americkou prezidentku,“ uvedla politička. Demokraté dle očekávání schválili také kandidaturu senátora Tima Kainea z Virginie na post viceprezidenta.

Moje žena se nikdy nevzdá, prohlásil Clinton

Exprezident Bill Clinton na sjezdu vyzdvihoval přednosti své manželky a „nejlepší přítelkyně“. Podle něj je Clintonová „zatraceně největším hybatelem změn, jaký kdy znal“. V osobním proslovu hovořil mimo jiné o její oddanosti veřejnosti.

Bill Clinton na sjezdu ve Filadelfii
Zdroj: Lucy Nicholson/Reuters

„Tato žena se nikdy nespokojí se současným stavem, vždy bude chtít posunout míč vpřed, nikdy se nevzdá,“ prohlásil Clinton, který mluvil otevřeně o svém vztahu s Hillary, kterou potkal na jaře roku 1971.

„Byli jsme spolu v dobrých i špatných časech, v době radosti i zármutku. Sdílíme velké množství vzpomínek,“ konstatoval exprezident, jemuž demokraté na sjezdu nadšeně tleskali.

Je neukojitelně zvědavá, je to přirozený vůdce, je dobrý organizátor a zatraceně nejlepší nositelka změny, kterou jsem kdy ve svém životě potkal.
Bill Clinton
bývalý prezident USA

Na sjezd přijel Clintonovou podpořit sám prezident Barack Obama s manželkou Michelle, ale  i bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová.

„Ví moc dobře, že chránit svobodu a zajistit bezpečnost není to samé jako pořádat televizní show. Jde o spletitou práci, která nevyžaduje jenom pevnou ruku a chladnou hlavu, ale také velké srdce. Nezastupujete jen sebe, ale nás všechny. Hillary prokázala své kvality v každé práci, kterou dělala. A minulý týden v Clevelandu jsme si mohli připomenout, že její soupeř žádné kvality nemá,“ prohlásila bývalá šéfka diplomacie.

Albrightová varovala, že Trump uškodil národní bezpečnosti USA už svou kandidaturou a že magnátovo vítězství by bylo katastrofou pro Ameriku a dárkem ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Miliardáře obvinila, že pokazil vztahy s muslimskými státy a oslabil postavení USA, když pohrozil, že se odvrátí od amerických přátel a spojenců.

Zahájení sjezdu zastínil pád šéfky strany

Sjezd měl ukázat jednotu Demokratické strany, spíše ale odkryl rozpory. „Jsem hrdá na to, že první žena byla nominovaná na prezidentskou kandidátku a jsem přesvědčená, že silný tým povede naši stranu efektivně do voleb, kde se Hillary Clintonová stane 45. prezidentkou,“ prohlásila v pondělí odstupující šéfka Demokratické strany Debbie Wassermanová Schultzová. 

Její rezignace nominaci Clintonové lehce zastínila. Wassermanová se rozhodla odejít poté, co z uniklých e-mailů demokratů, které zveřejnil server Wikileaks, vyšlo najevo, že strana během primárek porušila princip neutrality, když stranila Clintonové. Tým exministryně zahraničí viní z úniku Rusko, které ale vinu odmítá.

  • Narodila se 26. října 1947 v Chicagu, pochází z rodiny republikánského obchodníka. Studovala politické vědy na Wellesleyské koleji a práva na Yaleově univerzitě.
  • Zde se potkala se svým budoucím manželem a pozdějším prezidentem Billem Clintonem. Její manželství přežilo i aféru s Monikou Lewinskou. Má dceru Chelseu (36) a vnoučata Charlotte a Aidan.
  • Pracovala jako právnička (mimo jiné byla společnicí advokátní kanceláře Rose Law Firm v Little Rocku, hlavním městě Arkansasu, kde Clinton vykonával funkci guvernéra). Nejprve se věnovala práci pro republikány, v Demokratické straně je od roku 1968.
  • Byla první dámou USA (po zvolení Clintona prezidentem, 1993 až 2001). Pak působila jako senátorka za stát New York (2001 až 2009) a následně jako ministryně zahraničí (leden 2009 až únor 2013).
  • Z funkce šéfky diplomacie odešla v únoru 2013 s tím, že se cítí politickým životem unavená. Chtěla více odpočívat, psát a přednášet. V té době byla nejvíce zcestovalým ministrem zahraničí USA – navštívila 112 zemí. Mimo jiné v roce 2011 jako první vysoký diplomat USA od roku 1955 zahájila oficiální rozhovory v Barmě.
  • Převážně kladně hodnocené působení Clintonové ve vládě pošramotil útok islamistů na americký konzulát v libyjském Benghází v září 2012. Zahynul při něm velvyslanec USA a tři další lidé. Ministryně převzala odpovědnost za nedostatky při zajišťování bezpečnosti pracovníků. Republikáni ji za „kauzu Benghází“ zhusta kritizují.
  • Její šance ve volbách by mohla zkomplikovat aféra s používáním soukromého e-mailu pro pracovní účely v době, kdy byla ministryní.
  • Poštou měly projít i zprávy s tajnými informacemi. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nedávno po zhruba rok trvajícím šetření sdělil, že Clintonová neporušila zákon a není důvod ji stíhat. Ministerstvo zahraničí ale v této věci obnovilo vyšetřování.
Cesta ke zvolení americkým prezidentem
Zdroj: ČT24/US embassy/Americké centrum/Wikipedia.org