Filadelfie/New York - Demokratičtí uchazeči o úřad amerického prezidenta Hillary Clintonová a Barack Obama jsou přesvědčeni, že v listopadových volbách dokáže kterýkoliv z nich porazit republikánského kandidáta Johna McCaina. V televizní debatě, která ve Spojených státech proběhla v noci na dnešek, ovšem ani jeden z demokratických kandidátů neslíbil, že by svého nynějšího rivala v případě nominace přizval do boje o Bílý dům jako kandidáta na viceprezidenta.
Oba kandidáti podle spolupracovníka ČT Dušana Neumanna začali debatu v defenzivním duchu, výřečnější a agresivnější ale nakonec byla Clintonová. Oba se v debatě zjevně snažili otupit hroty přestřelky z nedávných dnů. Tu vyvolaly Obamovy poznámky o „zahořklých voličích“ v oblastech postižených hospodářským poklesem a kritika Clintonové namířená proti Obamovu údajnému elitářství. I tak ale nejvíce hádek zůstalo na osobní úrovni. Duel neukázal výraznou převahu žádného z uchazečů o Bílý dům. „Vítězství utrpěl Obama,“ komentoval výsledek Dušan Neumann.
Hlavními tématy diskuse se tradičně staly válka v Iráku a ekonomická situace. Clintonová by americké vojáky z Iráku stáhla do šedesáti dnů od svého zvolení, Obama si podle Dušana Neumanna nechal více prostoru pro lavírování. Oba demokraté by také jednoznačně reagovali na situaci, kdyby Írán získal jadernou zbraň a ohrožoval jí Izrael. „Útok na Izrael by měl za následek masivní odplatu ze strany Spojených států,“ prohlásila Clintonová. „USA by přijaly odpovídající akci,“ konstatoval Obama.
Demokraté stále nemají jasno
Čtvrt roku probíhající maraton amerických primárek, při nichž se vybírají straničtí kandidáti do listopadových voleb, zatím nepřinesl demokratického kandidáta. Vyšší podporu dávají dosavadní výsledky Obamovi. Ani on ale zatím nemá potřebný počet delegátů, aby byl na letním nominačním sjezdu Demokratické strany v Denveru zvolen. Republikán John McCain s jistou nominací své strany na soupeře do boje o prezidentské křeslo tedy stále čeká.
V primárkách v Pensylvánii má podle předvolebních průzkumů mírně navrch Clintonová, ovšem ani vítězství v tomto lidnatém státě její ztrátu na Obamu vyrovnat nemůže. O demokratickém kandidátovi na post prezidenta bude tedy pravděpodobně nakonec rozhodovat 800 takzvaných superdelegátů, tedy stranických představitelů, kteří při volbách kandidáta nejsou vázáni výsledky primárek ve svých domovských státech.
