Jeruzalém/Řím - Už nyní rekordní ceny citronu ještě porostou. V Latinské Americe se letos neurodily, španělské zásoby jsou vyprodané. Stále ale nestojí tolik, jako jejich větší bratranci - cedráty. Tato citrusová elita má už po staletí výsadní postavení při svátku Sukot - židovské oslavě sklizně. Na nenápadný sad na jihu Itálie, kde se tyto plody pěstují, míří rok co rok ortodoxní Židé z celého světa.
Citronův větší bratranec má při svátku Sukot výsadní postavení
Podle rabína Mošeho Lazara dokumenty dokazují, že Židé z východní Evropy sem jezdili už před 300 až 400 lety, aby si natrhali citrusy a poslali je z Janova do celého světa. Takzvaný cedrát neboli etrog je podobný citronu, je ale větší. Aby byl vhodný pro oslavu Sukotu, musí vyhovět mnoha požadavkům – například na barvu, rozměry, čistotu, vůni anebo povrch bez jakýchkoliv kazů. Cedrát musí být dokonalý. Nesmí být ani zcela žlutý, ani zcela zelený. Jejich kvalitu hodnotí odborníci. Plody od znalce po důkladném ohledání dostávají známky jako ve škole.
S vybranými citrusy se pak zachází jako v bavlnce. Nejprve je zabalí do polystyrenu, pak je opatrně uloží do krabice. Vzácné zboží musí cestovat v maximálním pohodlí. Plastový obal má díru, aby cedrát mohl dýchat.
Sedmidenní Svátek stanů Sukot je památkou na přebývání Židů ve stanech na poušti po jejich exodu z Egypta. Židé dodnes na sedm dní opouštějí jistotu svých pevných domovů a přesouvají se do provizorních obydlí - suk, ve kterých jedí, studují a za teplých nocí i spí. Sukot je zároveň oslavou sklizně a vinobraní. Cedrátem se spolu s palmovou ratolestí, myrtou a vrbovými větvičkami mává při děkovné modlitbě.
Sukot je tradičně svátek plný radosti. Židé se shromažďují v synagogách, hraje hudba a lidé zpívají a tancují. Letos oslava připadá na osmý až patnáctý říjen.