Káva jako vývozní artikl už zdaleka nepatří výlučně jihoamerickým nebo africkým zemím. V posledních letech se ji daří pěstovat také v Číně. Tamní vláda ve spolupráci se Světovou bankou a OSN iniciovala plán na oživení výroby. Díky zdejším plantážím uspokojují výrobci domácí i světovou poptávku nadnárodních firem.
Historie pěstování kávy v Číně se začala psát před 126 lety, kdy ji do odlehlé vesničky na jihozápadě země přinesl francouzský misionář. Podle místní legendy si chtěl i zde vychutnávat svůj oblíbený nápoj.
„První generace stará 110 let má více nažloutlou barvu. Druhá generace stará 70 let už je nažloutlá méně. Ta třetí, které je sedm let, má barvu zelenou. Její zrnka mají silnou syrovou vůni,“ popisuje obchodnice s kávou Wan Süe-ťün.
Obchod s kávou v Číně poslední dvě desetiletí roste dvouciferným tempem. Wan Süe-ťün doufá, že se jí na tomto trendu podaří vydělat. Využívá při tom jedinečnou historii zdejších zrn: „Ve vesnici chceme zachovat původní způsob zpracování kávy. Místní potřebují motivaci, aby se řídili našimi radami. Musí také vidět finanční výhody.“
Pražení kávy postaru. V pánvi na kamnech
Ospalou horskou obcí se čtyřmi sty obyvateli prostupuje charakteristické aroma na každém rohu. Zrna zde praží na kamnech, v kterých topí dřevem, a obrací je kovovou lžící. „Pražíme a pomalu promícháváme zrna na pánvi. Trik spočívá v tom, že by zrnka měla být ohřívána rovnoměrně za stálého míchání, dokud nezčernají,“ popisuje vesničanka Čeng Šu-lien svou práci.
Samotní vesničané se spoléhají hlavně na pěstování ořechů, které je výnosnější. V každé domácnosti ale mají svůj vlastní kávovník. Zdejší tradice se za poslední dekády prakticky nezměnily. „Káva je pro nás něco jako pro ostatní lidi čaj. Nemůžu bez ní vůbec existovat. Pijeme ji alespoň jednou denně. Někdy i dvakrát,“ ujišťuje vesničan Li Ping-siang.
Zatímco čínské plantáže začaly zásobovat celý svět, více kávy pijí i domácí konzumenti. A to navzdory tomu, že tu tradičně dominuje čaj.
