Peking – Čína rozjíždí závody ve zbrojení. Prezident Si Ťin-pching vyhlásil jako jednu z priorit vývoj nových supermoderních zbraní a budování silné armády. Armáda kvůli tomu před několika dny vyhlásila rozsáhlý roční audit. Na přetřes mají dokonce přijít i platy všech zaměstnanců ozbrojených složek. Důvodem jsou nedávné případy korupce v nejvyšších armádních kruzích.
Čínská obrana minulý měsíc uvedla, že v roce 2014 zahájila vyšetřování 16 vysokých důstojníků. Straničtí vůdci označili korupci za klíčový problém při modernizaci čínské armády, jejíž rozpočet zaznamenává v poslední dekádě každým rokem dvouciferný percentuální nárůst.
Do konce desetiletí chce mít Čína hned čtyři letadlové lodě. Jedna z nich už nyní brázdí vody v Jihočínském a Východočínském moři jako výstraha sousedům, s nimiž má Čína územní spory. „Je to také o prestiži, statusu Číny a o užívání plošin na letadlových lodích i pro jiné operace než válka – například pro distribuci humanitární pomoci a podobně,“ komentuje Michael Swaine z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
S 2,2 miliony vojáky je čínská armáda sice největší na světě, co do akceschopnosti se ale s tou americkou nemůže měřit. Proto se nyní soustředí na finančně nákladný vývoj supermoderních zbraní. K výstraze, ale i exportnímu trhu tak v posledních měsících pomáhají tiché ponorky, hypersonické rakety nebo třeba balistické střely.
Nedávno se Čína pochlubila neviditelnou stíhačkou nové generace J-31. Podle některých odborníků ale nápadně připomíná americkou F-35 a technické detaily získali čínští hackeři kybernetickým útokem. „Je celkem jasné a myslím, že i americká vláda byla poměrně jasná ve svých tvrzeních, které nemám důvod zpochybňovat, že čínští hackeři útočí na firmy v obranném průmyslu, americká vládní zařízení a další,“ zmiňuje ředitel čínské divize CNA Corp. David Finkelstein. Čína však obvinění odmítá.
Její výdaje na zbrojení se ke konci loňského roku zvýšily o 12 procent. Celkem by mělo jít o 130 miliard dolarů, i když přesnou částku Číňané drží jako tajemství.
