Moskva - Několik převážně hospodářských dohod uzavřel v Moskvě čínský premiér Wen Ťia-pao. Obsahují třeba výstavbu dalších dvou jaderných reaktorů na východě Číny. Ve hře je také vybudování nové větve ropovodu z východní Sibiře k Tichému oceánu. Čína chce i větší množství ruské ropy a plynu. Obrat čínsko-ruského obchodu má letos dosáhnout 50 miliard dolarů.
Kromě premiéra Vladimira Putina přijal čínského hosta i prezident Dmitrij Medveděv. Vztahům s Čínou připisuje Moskva podle ruských médií rostoucí význam; na rozdíl od Západu čínská poptávka po ruské ropě a plynu stále stoupá a Peking nemá s Moskvou politické spory.
Dmitrij Medveděv: „Spolupráce našich zemí dostává mimořádný význam zvlášť ve světle problémů spjatých se světovou finanční a hospodářskou krizí.“
Wen Ťia-pao se v Moskvě zúčastnil čínsko-ruského hospodářského fóra a jednal s premiérem Vladimirem Putinem. Podle ruských médií ale nijak nereagoval na výzvu hostitele přejít ve vzájemných platbách ve větší míře od amerického dolaru k národním měnám; obrat čínsko-ruského obchodu má letos dosáhnout 50 miliard dolarů.
K dalšímu růstu má přispět série dohod, uzavřených během návštěvy. Ty počítají mimo jiné s výstavbou dalších dvou jaderných reaktorů na východě Číny či vybudováním nové větve ropovodu z východní Sibiře k Tichému oceánu, která povede do Číny. Na oplátku za zvýšené dodávky ropy v příštích letech naftaři doufají v čínské úvěry, které by jim pomohly překlenout finanční problémy po poklesu cen ropy na světových trzích.
„Dohoda má bez přehánění průlomový charakter,“ uvedla státní televize Rossija a dodala, že na rozdíl od západní Evropy čínská poptávka po ruské ropě stabilně stoupá. Ruský tisk - i v souvislosti s předchozími dohodami s Jižní Koreou o dodávkách ruského plynu a s balíkem úmluv s Vietnamem - už píše o údajném plánu Moskvy změnit orientaci ruského obchodu ze Západu na Východ ve střednědobém výhledu.
