Čína ohlásila pokles nových případů nakažených. Obvinění ze šíření dezinformací popírá

Čína v pondělí ohlásila další pokles počtu nových případů nakažených nemocí COVID-19, za neděli oznámila jen tři. Peking zároveň popřel obvinění ze šíření dezinformací o koronaviru. Reaguje tak na zprávu Evropské unie, podle které existují závažné důkazy o utajených čínských operacích na sociálních sítích.

Peking mobilizuje síly kvůli kritice ze zahraničí. Na jedné straně odmítá nezávislé vyšetřování původu viru. V době, kdy v Evropě sílí tlak na vyšetření čínského postupu při vypuknutí koronavirové nákazy, se také podle některých diplomatů Peking opakovaně snažil působit na Brusel, aby zmírnil tón zprávy hovořící o čínských propagandistických snahách. Do sporu se už dříve dostala Čína také se Spojenými státy. 

Co se týče čínských opatření proti nákaze, země povolila pekingským a šanghajským studentům vyšších ročníků znovu zasednout do školních lavic. Každý žák ale musí sedět na svém místě a omezí se dotykové plochy.  

Další opatření v čínských školách představují oddělené lavice a průhledné plastové přepážky. Situace s nakaženými je přitom stále špatná v pohraničí s Ruskem. Čínský Charbin a další města evidují stovky případů.

Centrální obvod v hlavním městě jako riziková zóna

Ve Wu-chanu už naopak není jediný pacient s COVIDem-19. Odborníkům dělají starosti lidé, kteří mají po vyléčení střídavě negativní a zase pozitivní testy, někdy i po 70 dnech.

„V diagnostickém a léčebném schématu jsme stanovili standard pro propuštění z nemocnice. Na jeho základě považujeme všechny hospitalizované pacienty za vyléčené,“ tvrdí čínská inspektorka Národní zdravotnické komise Ťiao Ja-chuej.

Naopak v Pekingu stále platí přísná opatření. Největší centrální obvod, kde sídlí diplomatické mise a žijí cizinci, byl vyhlášen vysoce rizikovou zónou kvůli nákaze, kterou přinesli čínští studenti ze zahraničí.

Čeká se, zda a kdy začne zasedání parlamentu, který má schválit stimulační balíček pro ekonomiku. Z toho, nač kladou důraz státní média, se podle zpravodajky ČT v Asii Báry Šámalové zdá, že prioritou už není hospodářský růst, ale udržení zaměstnanosti a sociální stability. Z kontroly společnosti, zesílené kvůli epidemii, se může stát nový pořádek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...