Bagdád - Radikálové z Islámského státu, kteří zavraždili dalšího amerického novináře, reagují na americké nálety v Iráku, kde radikálové obsadili značnou část území. Na novém videu, jehož autenticitu již USA potvrdily, varují vlády všech zemí, aby se distancovaly od americké politiky vůči islamistům. Radikální islamistická teroristická organizace původem z Iráku tak podle analytiků sáhla k informační válce s jediným cílem: Vyděsit Západ. Šéf Bílého domu ale prohlásil, že se Amerika zastrašit nenechá. Do Bagdádu poslal dalších asi 350 vojáků, aby chránili ambasádu.
Washington teď čelí výzvě, extremisté požadují, aby zastavil letecké údery v Iráku a Sýrii. Jinak prý zavraždí i zadržovaného Brita. Barack Obama ale přesto ustoupit nehodllá; Islámský stát označil za hrozbu pro celý region - boj s teroristy si ale podle něj vyžádá čas.
Jakkoli jsou záběry posledních okamžiků života Stevena Sotloffa brutální, jsou významné, upozornila britská stanice BBC. Svědčí totiž o tom, že nálety na pozice Islámského státu v Iráku, k nimž se nakonec Spojené státy odhodlaly, tuto skupinu citelně zasáhly a zkomplikovaly jí plány postupovat do iráckého Kurdistánu. Protože proti americkým stíhačkám není IS schopen bránit se vojensky, sáhl k informační válce: ví, že většinu lidí na Západě vyděsí.
„Je to něco, na co v současné chvíli západní společnost neví, jak reagovat. Ta reakce ale musí být velice tvrdá,“ myslí si komentátor MFD Teodor Marjanovič. „Jediný způsob, jak s touto skupinou vyjednávat, je, že je rozdrtíte a zničíte, že je zabijete,“ dodal.
Washington s radikály vyjednávat odmítá. Podle svých slov se snažil Sotloffa i další novináře ze zajetí vysvobodit. Britský premiér Cameron už druhou vraždu i hrozbu smrti Brita označil za absolutně odporný čin. Britský ministr zahraničí dnes nevyloučil účast Británie na útocích v Iráku.
Dalším v pořadí je britský občan. „Británie to vnímá velice znechuceně a naštvaně. Ráno o tom jednal zvláštní výbor pod názvem Kobra pro výjimečné situace pod vedením premiéra Camerona. Británie ví, že je potřeba proti Islámskému státu zakročit. Premiér a vůdce opozice Miliband se shodli na tom, že je třeba postupovat ostře,“ poznamenal publicista Jan Jůn.
Britští experti podle Jůna hovoří o tom, že pokud islamisté Brita skutečně zavraždí, tak už nebude nic stát v cestě tomu, aby se britské královské letectvo přidalo k Američanům a pomohlo jim s bombardováním pozic Islámského státu.
Islámský stát je radikální islamistická teroristická organizace původem z Iráku. IS sdílí ideologii al-Káidy o vedení svaté války. V hraničících oblastech Sýrie a Iráku chce zřídit islámský stát. V Sýrii je považovaná za jednu z nejúčinnějších bojových sil proti tamní armádě. Po původně příznivém přijetí ostatními skupinami ale IS kvůli své krutosti, únosům a zabíjení civilistů i členů soupeřících skupin o sympatie přišel. „Tato skupina vznikla z frustrace sunnitů, že je Západ nechal ve štychu,“ upozornil Marjanovič.
IS za sebou nemá podporu žádného státu, ale je závislý na darech jednotlivců. Podporu získává od dárců z bohatých zemí Perského zálivu, prostředky přicházejí také z Kataru, Turecka nebo Saúdské Arábie. Přestože chování vojáků Islámského státu lze jen těžko schvalovat, podporu bohatých obyvatel Perského zálivu si získal jak svým náboženským směřováním, tak i myšlenkou zřízení islámského chalifátu. Role Turecka je především v umožnění přeshraničního přesunu zbraní a peněz do Sýrie. Ty často pocházejí z Kataru nebo Saudské Arábie, které na jedné straně přímou podporu Islámského státu popírají, na druhou stranu se ale netají tím, že doufají v pád Asadova režimu.
Finance Islámský stát získává také prodejem ropy, denně exportuje kolem 9 000 barelů, které prodává například přes kurdské zprostředkovatele v Turecku, obchoduje ale i s Asadovým režimem. Právě proto, že je IS schopen své potřeby financovat z vlastních zdrojů, může být jen těžko odříznut od světa bez toho, aby byla porušena regionální stabilita.
Bojovníci IS v Sýrii jsou většinou Syřané, jejich veliteli pak cizinci často z Iráku, Čečenska a z Afghánistánu. V Iráku bojují hlavně Iráčané.Podle francouzského odborníka na Blízký východ Romaina Cailleta skupina volí jako velitele bojových operací především Iráčany a Libyjce, za duchovní vůdce pak vybírá lidi ze Saúdské Arábie a z Tuniska. Za IS bojuje i několik set lidí hovořících francouzsky, kromě Francouzů jsou to Belgičané a lidé ze severní Afriky.
Předchůdkyně Islámského státu ISIL vznikla z irácké odnože al-Káidy, která si říkala Islámský stát v Iráku (ISI). Jeho vůdce abú Bakr Bagdadí loni v dubnu oznámil, že se ISI spojuje pod novým názvem ISIL s frontou An-Nusra, která bojuje v Sýrii. An-Nusra se ale tomuto pokynu nepodřídila a v Sýrii operuje stále samostatně. ISIL se nepodřídila požadavku šéfa al-Káidy Ajmána Zavahrího, aby svou působnost omezila na Irák a pole v Sýrii uvolnila An-Nusře. „Oni se odtrhli ode všech a to, že jsou radikální, s ničím se nepářou, jim získává sympatie místních sunnitských kmenů,“ řekl Marjanovič.
Barack Obama, americký prezident
„Tyto odporné činy nás jako zemi jen sjednotí a stvrdí naše odhodlání bojovat proti těmto teroristům.“
Boj proti Islámskému státu chce podpořit i Bílý dům
Na Blízký východ zamíří američtí představitelé včetně ministra zahraničí Johna Kerryho a ministra obrany Chucka Hagela, aby v oblasti posílili „regionální partnerství“ v boji proti radikálům z organizace Islámský stát. Bílý dům uvedl, že nadále podporuje iráckou vládu v boji proti IS, která „představuje hrozbu nejen pro Irák, ale i pro širší oblast Blízkého východu a pro americké pracovníky a zájmy v regionu“.
„Prezident o tom bude tento týden hovořit se spojenci v NATO s ohledem na další akce, které je třeba podniknout“ proti Islámskému státu a s ohledem na vytvoření širší mezinárodní koalice určené k realizaci komplexní strategie na ochranu Američanů a podporu partnerů USA v boji proti IS, uvedl dále Bílý dům.
