Chemický útok: Většina zemí G20 ukazuje prstem na Asada, tvrdí Obama

Petrohrad - Země G20 se na summitu jednohlasně shodly, že v Sýrii byly použity chemické zbraně a byla tudíž porušena mezinárodní norma, která to zakazuje, prohlásil americký prezident Barack Obama. Většina států si navíc podle něj myslí, že za útokem stál režim Bašára Asada. Obama zdůraznil, že Rada bezpečnosti OSN je nyní paralyzována kvůli odporu Ruska a Číny vůči útoku proti Sýrii. Odvetná akce je podle něj nutností z toho důvodu, že by následně mohly začít „chátrat“ i jiné mezinárodní normy. Obama už prý nařídil rozšířit seznam syrských cílů, na něž má být zaměřen případný americký útok.

Podle Obamy většina zemí považuje za pravděpodobné, že nedávný chemický útok nařídil syrský prezident Asad. „Existuje ale řada zemí, které jsou přesvědčeny, že rozhodnutí o útoku proti syrskému režimu musí projít Radou bezpečnosti,“ konstatoval Obama s tím, že OSN je ovšem nyní paralyzována. „Jestliže chceme udržet platnost mezinárodního zákazu chemických zbraní, musíme podniknout akci,“ míní americký prezident.

Lidé ztratí důvěru v OSN, varuje Obama

Řada zemí se ovšem obává, že se podobným útokem nastaví do budoucna precedens. Podle Obamy ale představuje větší nebezpečí možnost, že dojde k porušování stále více mezinárodních norem. „Provést nějakou akci pak bude ještě mnohem těžší než teď,“ konstatoval Obama. Ten upozornil ještě na jednu hrozbu, kterou představuje naprostá ztráta důvěry lidí v tuto mezinárodní společnost.

Petrohradský summit G20
Zdroj: Pablo Martinez Monsivais/ČTK/AP

Britský premiér David Cameron na konci summitu uvedl, že mezinárodní společenství nemůže být ochromeno pravděpodobným ruským vetem. Během diskusí v Petrohradu podle něj bylo patrné, že řada zemí s útokem souhlasí. Ruský prezident Vladimir Putin přitom prohlásil, že se více než polovina států staví proti jakékoli vojenské akci.

Cameron: USA najdou ve světě spojence k vytvoření koalice

Cameron rovněž zopakoval, že prosazuje tvrdou reakci na prolomení tabu, jež představují chemické zbraně. Británie se ovšem v případné vojenské akci v Sýrii vojensky angažovat nebude, jelikož to neprošlo parlamentem. Cameron je na druhou stranu přesvědčen, že Spojené státy nakonec najdou spojence na vytvoření koalice. Londýn v Petrohradu předložil nové důkazy o tom, že Syřané použili při útoku na povstalecké území nervový plyn sarin.

David Cameron na petrohradském summitu G20
Zdroj: ČTK/AP/Dimitar Dilkoff, Pool

O mezinárodní koalici hovořil na summitu i francouzský prezident Francois Hollande. „Měla by být vytvořena a je vytvářena široká koalice všech těch zemí, které neuznávají, aby nějaká země, nějaký režim, mohl používat chemické zbraně,“ prohlásil Hollande. Případný útok by měl podle prezidenta cílit pouze na vojenská zařízení, aby se předešlo civilním obětem.

  • „Přes 1400 lidí bylo zaplynováno, zhruba 400 z nich byly děti. To jsme si nevymysleli. Není to výmluva. Musíme činit volby, když nastanou takové situace,“ prohlásil Obama na brífinku po skončení summitu G20 v Petrohradě.

Také Obama si nechal případnou intervenci v Sýrii posvětit Kongresem, který by o rezoluci mohl rozhodovat už přístí týden. „Akce musí být omezená časově i prostorově, na druhou stranu ale musí mít smysl, aby se nic podobného už neopakovalo,“ podotkl americký prezident. 

Zároveň dodal, že si uvědomuje skutečnost, že za sebou mají Američané desetiletí války a k dalším bojům na Středním východě jsou skeptičtí. „Je třeba to každému jednotlivci vysvětlovat,“ řekl Obama. Kvůli možnému útoku vystoupí už v úterý v televizi a bude přesvědčovat Američany o nutnosti zásahu v Sýrii.

Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor MF Dnes:

„Obama hledá krytí, protože si není jistý. Je to pacifista, tvrdil, že bude války ukončovat, nyní ji má odstartovat – i když tvrdí, že půjde o časově a prostorově omezený útok. Dnes jsou garantem stability a míru právě Spojené státy, to je holý fakt. A ty řekly, že pokud Asad použije chemické zbraně, nastane intervence. Nyní ale 'skutek utek'. Rozhodovat bude americký Kongres, který může říci ne. A pokud Amerika útok neprovede, bude mezinárodně oslabena.“

Na tiskové konferenci americký prezident odmítl odpovědět, co udělá, pokud Kongres vojenskou operaci neschválí. Nechtěl spekulovat, zda i v takovém případě vojenský úder nařídí. "Kdyby byly přímo ohroženy Spojené státy nebo spojenci, jednal bych hned i bez souhlasu Kongresu, řekl.

  • Krátce po Obamově tiskové konferenci Spojené státy vydaly prohlášení 10 zemí skupiny G20, které obviňují z chemického útoku 21. srpna na předměstí Damašku režim Bašára Asada a žádají důraznou reakci.
  • I když prohlášení nevyzývá výslovně k vojenské akci, potvrzuje, že Američanům se alespoň částečně podařilo získat další spojence.
  • Kromě USA dokument podepsaly Austrálie, Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Arábie, Španělsko, Turecko a Británie.

Zpráva inspektorů OSN prý nic nového nepřinese

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius se domnívá, že výsledky vyšetřování chemického útoku inspektory OSN nepřinesou odpověď na to, kdo ho podnikl. „Problém se zprávou je, že se zaměřuje na otázku, zda se chemický masakr stal, či nikoliv. Ale už nyní přece všichni, včetně těch, kteří zpočátku chemický útok popírali, to potvrzují,“ řekl Fabius s odkazem na Rusy, Íránce a také samotné Syřany. Inspektoři ale prý nebyli pověřeni zjistit, kdo je za útok odpovědný.   

Americký list The New York Times s odvoláním na zdroje z Bílého domu mezitím uvedl, že Obama nařídil Pentagonu vypracovat rozšířený seznam možných cílů v Sýrii v reakci na zprávy o tom, že režim prezidenta Bašára Asada přemístil své jednotky v očekávání amerického útoku. Washington podle nich stupňuje žádosti o zapojení sil NATO.

Zatímco ještě nedávno mělo být cílem úderu amerických raket omezení bojové síly syrské armády a zároveň odstrašení před jejími novými chemickými útoky, nyní se Pentagon má zaměřit především na první část úkolu, tedy na ničení syrských cílů. Počet těchto cílů, kterých prý původně bylo na padesát, se má zvýšit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 5 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 5 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 7 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 7 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...