Chcete smazat svou minulost z Googlu? Stačí už jen podat žádost

New York – Americká společnost Google spustila internetový formulář, jehož prostřednictvím mohou Evropané žádat o odstranění údajů z výsledků vyhledávání. Firma tak reaguje na nedávné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Podle něj mohou lidé od provozovatelů vyhledávačů požadovat, aby se ve výsledcích vyhledávání nezobrazoval obsah, který považují za nežádoucí.

Soudní dvůr EU před dvěma týdny přiznal jistému Španělovi „právo být zapomenut“ (right to be forgotten) ve výsledcích populárního vyhledávače Google (čtěte víc). Provozovatelé vyhledávačů mají podle verdiktu povinnost posoudit, zda má žádající osoba právo na to, aby určité informace už nebyly s jejím jménem ve výsledcích vyhledávání spojovány.

„Je-li tomu tak, odkazy na webové stránky obsahující tyto informace musí být vymazány ze seznamu výsledků vyhledávání,“ zní verdikt. Mezi důvody, kdy veřejný zájem převládne nad právem jednotlivce, uvedli soudci například význam osoby pro veřejný život.

Lidé, kteří chtějí uplatnit „právo být zapomenut“, musí:

  • předložit digitální kopii průkazu k ověření totožnosti, například platného řidičského průkazu
  • vybrat z nabídky 32 evropských zemí tu, jejíž zákony se na žádost vztahují
  • poskytnout internetovou adresu každého odkazu, jehož odstranění požadují
  • vysvětlit, proč je tato adresa „ve výsledcích vyhledávání irelevantní, zastaralá nebo jiným způsobem nevhodná“

Příslušný webový formulář najdete zde.

Soudní dvůr EU poukázal na to, že vyhledávání umožňuje získat o hledané osobě strukturovaný přehled informací, z nichž některé se týkají soukromého života. Bez vyhledávače by přitom nemohly být vzájemně propojeny nebo by to šlo jen velmi obtížně.

Google, který v Evropě zpracovává zhruba 90 procent všech dotazů v internetovém vyhledávání, již podle agentury Reuters obdržel tisíce žádostí. „Při vyhodnocování žádosti budeme přihlížet k tomu, zda o vás výsledky vyhledávání obsahují informace, které již nejsou aktuální. Ověříme také, zda je dostupnost těchto informací ve veřejném zájmu – například pokud souvisejí s finančními podvody, pracovním pochybením, odsouzením za trestný čin nebo veřejným působením v roli státního úředníka,“ uvádí se průvodním textu formuláře.

Larry Page (vpravo) a Sergey Brin - zakladatelé Googlu
Zdroj: ČTK/AP/Ben Margot

Server BBC uvedl, že více než polovinu žádostí, které do Googlu přišly z Velké Británie, podali pravomocně odsouzení pachatelé trestných činů.

Generální ředitel Googlu Larry Page v rozhovoru pro Financial Times připustil, že verdikt firmu zaskočil. Slíbil zároveň, že pojetí ochrany soukromí se v Evropě dostane na novou úroveň. „Snažíme se teď být více evropští a přemýšlet o tom možná víc z evropského kontextu,“ poznamenal Page. Obává se nicméně, že rozhodnutí soudu by mohlo posílit vliv represivních režimů, které usilují o omezení internetové komunikace.

Page také varoval, že snaha regulovat internet by mohla zbrzdit vývoj inovací a poškodit nejmladší generaci internetových startupů. „Myslím, že v důsledku regulace internetu se nedočkáme takových inovací, jaké tu byly v minulosti,“ řekl.

Internetový gigant oznámil, že založí komisi složenou z vysokých manažerů firmy a nezávislých expertů, která pomůže firmě vyrovnat se s očekávanou záplavou žádostí ze zemí Evropské unie. Kdy konkrétně odkazy z výsledků vyhledávání odstraní, Google neuvedl.

Nahrávám video
Reportáž: Lidé mohou žádat Google o odstranění údajů z vyhledávání
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo zaslalo zákonodárcům dopis o spisech o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo dopis zákonodárcům týkající se začernění v dokumentech vztahujících se k zesnulému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Napsal o tom server Politico.
před 1 hhodinou

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 7 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko nesmí být černý pasažér, řekl k výdajům na obranu Pavel

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
před 9 hhodinami
Načítání...