Minsk – Proruští separatisté jsou pro zachování celistvosti Ukrajiny, pokud Kyjev uzná zvláštní status jejich regionů a ruštiny. Musel by také ukončit vojenskou operaci a uspořádat volby. Podle agentury ITAR-TASS vzbouřenci zveřejnili seznam svých požadavků před dnešním jednáním takzvané kontaktní skupiny v běloruském Minsku. Skupina je složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a OBSE. Do Minsku zamířil i vicepremiér povstalecké Doněcké lidové republiky Andrej Purgin. Jednání naváže na schůzku prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka. Ta ovšem minulý týden nepřinesla žádný výsledek.
Zástupci „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“ podle ITAR-TASS uvedli, že učiní vše pro zachování jednoty Ukrajiny, pokud Kyjev přistoupí na jejich podmínky. Podle nich jsou „rovnocenná jednání jediným přijatelným prostředkem k urovnání konfliktu a obnovení míru“. Separatisté rovněž trvají na principech přijatých na ženevské schůzce zástupců Ruska, USA, EU a Ukrajiny 17. dubna 2014. „Přijel jsem s návrhy na nalezení společných bodů. Obsahují osm nebo devět bodů,“ řekl Purgin před minskou schůzkou. Konkrétně jde o uznání zvláštního statusu území obou „republik“ a ruského jazyka, ukončení „protiteroristické operace“ Kyjeva a uskutečnění svobodných voleb v regionu.
Povstalci dále požadují amnestii pro své bojovníky a „politické vězně“. Zvláštní status mají dostat také jejich vojenské jednotky a konečně žádají právo na dosazování soudců a státních zástupců. Dále chtějí zvláštní status v zahraničně-obchodních vztazích s ohledem na jejich těsnější provázanost s Ruskem a Euroasijskou hospodářskou unií (EAHU). Vzbouřenecké regiony se vyslovily pro zachování společného hospodářského, kulturního a politického prostoru s Ukrajinou, pokud budou jejich podmínky splněny.
Jednání Petra Porošenka s Vladimirem Putinem proběhlo před necelým týdnem. Oba prezidenti spolu v diskusi, kterou ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin označil za „obtížnou, ale zajímavou“, obecně hovořili o potřebě urychleného ukončení krveprolití a zahájení mírového dialogu, nová jednání v Minsku by ale měla přinést i konkrétní výsledky.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl před začátkem jednání, že má vysoká očekávání: Výsledkem by podle něj mělo být zastavení bojů. „Očekávám od dnešního vyjednávání, že bude zaměřeno především na zajištění okamžitého a bezpodmínečného příměří,“ uvedl Lavrov.
Ukrajinská armáda ztrácí města, Moskvě hrozí další sankce
Ukrajina ani Rusko nevstupují do jednání za situace, která by pro ně byla ideální. Ukrajina v druhé půli srpna ztratila v bojích s povstalci iniciativu. V posledních hodinách ztratila ukrajinská armáda letiště v Doněcku a Luhansku, povstalci se probili také do těsné blízkosti přístavu Mariupol. Rebelové přitom nadále odmítají, že by dostávali zbraně z Ruska. „Všechna technika, kterou máme ve výzbroji, je z ukrajinských skladů. Nechali ji tam ukrajinští vojáci, když v panice utíkali,“ řekl velitel jedné z povstaleckých jednotek.
Rusko potom čelí hrozbě dalších sankcí ze strany Evropské unie. Na zpřísnění se dohodl sobotní summit EU, jehož účastníci pověřili Evropskou komisi, aby do týdne předložila konkrétní návrhy – ty by podle českého premiéra Bohuslava Sobotky měly být hotové již dnes, česká vláda o nich bude jednat ve středu. Sobotka si ovšem vymínil právo s částí sankcí nesouhlasit. Ačkoli tak učinily i jiné unijní země, Sobotka potom musel čelit kritice části svých ministrů. Ruský ministr zahraničí však kvůli dalším sankcím pohrozil odvetou s tím, že rusko musí „bránit svoji ekonomiku“.
Zpřísnění sankcí EU vůči Rusku přichází poté, co se objevily informace o konkrétní vojenské podpoře rebelů Ruskem. NATO hovoří o tisícovce ruských vojáků, kteří operují na ukrajinském území. Rusko to odmítá, Sergej Lavrov navíc zdůraznil, že nepřipadá v úvahu ruská intervence na Ukrajině. Jeho prezident však kromě výzev k míru začal hovořit o tzv. Novorusku. Tak nazývají povstalci konfederativní celek spojující samozvanou Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Putinův mluvčí však tvrdí, že ruský prezident nemá na mysli úplnou suverenitu povstalecké konfederace, podporuje však federalizaci Ukrajiny.
