Peking – Na bývalém statku čínsko-československé družby se úspěšně rozvíjí spolupráce s českými firmami. Stal se z něj technologický park, kam se soustředí moderní čisté výrobní postupy. Před lety se do Čung-ťie (v překladu jednoduše Čin-čes) přestěhoval i český pavilon z šanghajského Expa.
Česko(slovensko)-čínská družba kvete i v 21. století
3 minuty
Česko-čínská spolupráce jen kvete
V padesátých letech dostali zdejší rolníci z Československa darem skoro 700 zemědělských strojů. Zaprášené traktory stojí stále ve stodole a čekají, až je přestěhují do muzea, které jim chtějí místní postavit.
Bývalý traktorista Čchuan-ťiang měl tu čest jeden ze strojů řídit a dodnes je z nich nadšen. „Byl to Zetor Super 35 s koly. Nejlepší a nejvyspělejší traktor na světě! Dali nám i jiné dobré stroje, ale spousta byla na elektřinu. Tu jsme neměli, takže hodně strojů jen stálo. Ale traktory jsme mohli používat.“
Český pavilon z Expa v Šanghaji se přestěhoval do Čung-ťie
Karlův most pár kilometrů od Pekingu
Pavilón Expo si Čin-Česáci koupili jako turistickou atrakci. Vedle postavili dar od Slováků. Uvnitř žasnou, že Krteček je z Česka a pocházejí odtud i notoricky známé tóny Dvořákovy Novosvětské. Návštěvnost parku sice není zrovna závratná, všechno se má ale změnit, až bude hotová kopie staré Prahy. „Postavíme Karlův most přes řeku Vltavu. Aniž bychom opustili Čínu, můžeme obdivovat krásy Evropy,“ plánuje místní průvodkyně.
Od padesátých let, kdy tu byly mokřiny, se hodně změnilo. Dnešní Čin-Čes má přes 40 tisíc obyvatel, rozvíjí se v město a součást velké průmyslové zóny. Staví se zde obří sídliště pro tisíce lidí. Pomáhají peníze z ropy, která se tu našla. A taky nedaleký nákladní přístav, který závratně roste. Na zemědělské škole se vyučuje čeština a spolupracuje se i v jiných oborech. „Snažíme se sem získávat moderní technologie, teď chceme například jeden projekt na filtraci vody pomocí nanotechnologií,“ vyjmenovává člen výboru pro řízení výstavby nového města Tomáš Jirsák.
Model Prahy v Čung-ťie
„Vyrábíme české pivo. S ryze českou technologií, postupy, vybavením i surovinami. Jen voda je naše,“ chlubí se místní ředitel Liou Wen-čchao.
Češi a Slováci tady mají dveře otevřené. I když čerství přistěhovalci už ani nevědí, jak název Čin-čes vznikl.