Praha - Čeští vědci zvládli technologii přípravy buněk, které odpovídají embryonálním kmenovým buňkám. Měli by se tak vyhnout etickému problému, kdy jsou ničeny lidské zárodky. K práci nyní stačí například lidská kůže. Zárodečné kmenové buňky jsou základem všech tkání v lidském organismu. Za zvládnutím technologie stojí vědci z Ústavu experimentální medicíny, který řídí profesorka Eva Syková, a Výzkumný ústav živočišné výroby ministerstva zemědělství, který vede Tibor Moško.
Kmenové, tedy primární buňky mají schopnost přeměnit se na jakýkoliv jiný typ buněk. Jejich využití v medicíně slibuje mnohé, od léčby vrozených nemocí po náhrady postižených orgánů. Umožňují totiž vypěstovat novou, náhradní zdravou tkáň a použít ji místo nemocné.
„Dnes léčíme pomocí dospělých kmenových buněk, které jsou ale jen takovými záchranáři. Zachrání v organismu to, co se ještě dá zachránit po poranění nebo při určitém onemocnění. Embryonální kmenové buňky nebo ty zvrácené jakoby zpět do embryonálního stavu mají schopnost vytvořit různé orgány nebo nahradit buňky, které v orgánu chybějí,“ vysvětluje Eva Syková.
Kmenové buňky se zatím braly jen z lidských embryí, která se musela zničit. Nově by tento etický problém měl odpadnout. „Vzali bychom buňky od daného pacienta třeba z kůže, svým způsobem je vrátili na počátek, kdy jsou stejné jako buňky v embryu, a pak je namnožili a otočili směrem na buňky, jaké pacient potřebuje,“ říká k tomu Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby.
Etický problém se možná jen posunuje dál
Zároveň s tím ale dodává, že někdo by mohl namítnout, že se stále jedná o zárodečné buňky, třebaže uměle vytvořené. Tím pádem by nová technologie etický problém pouze posunula na další úroveň. „Záleží, jak k tomu přistoupíte. Vy nezničíte přímo embryo, abyste získali kmenové buňky, ale dokážete ho nějakým způsobem vytvořit,“ zamýšlí se Fulka.
Vědci takzvaně zvrátí osud buňky, když starou buňku omladí až do věku lidských embryí. Stačí vložit tři nebo čtyři uměle vyrobené geny do šroubovice DNA v buňce. „Po čase projevy genů, které jsou tam navíc, zvrátí osud buňky, vrátí se ve vývoji zpět a získá vlastnosti kmenových buněk,“ říká Tibor Moško.
Technologie pochází z Japonska
Novou technologii, kterou vyvinuli před dvěma lety v Japonsku, ovládá na světě pouze zhruba dvacet laboratoří. Nyní ji společně zvládli vědci z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, kteří spolupracují v rámci Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad.
Teď budou speciální buňky procházet náročnými zkouškami. „Budeme je dál takzvaně diferencovat, neboli vyvíjet je do dospělejších buněk, implantovat zvířatům, budeme zkoumat, jestli nevytvářejí nádory, jestli nemají v organismu nežádoucí účinky, a tím se budeme přibližovat k tomu, že bychom je jednou mohli využít v praktické medicíně,“ shrnuje Syková.
Kmenové buňky podle mnoha vědců představují největší naději, jak získat „náhradní díly“ dokonale slučitelné s nemocným organismem. V budoucnosti bychom díky nim mohli být schopni vyléčit třeba cukrovku, Parkinsonovu chorobu nebo ochrnutí způsobené poraněním míchy.
