Tirana/Praha - Po dlouhých sedmdesáti letech vyřešila Česká republika a Albánie spor ohledně pozemků v Tiraně, které kdysi patřily československému státu. Albánie pozemky po II. světové válce zkonfiskovala. Teď se s Českem dohodla na kompromisu.
Ještě před deseti lety byla Albánie izolovaná země, která popravovala lidi i za poslouchání západní hudby. Po pádu režimu následoval krach podvodných pyramidových fondů a statisíce lidí skončily na mizině. Teď Albánci věří, že to nejhorší mají za sebou.
„My jsme mysleli, že jsme líní, ale jsme pracovitý národ, díky tomu, že na milion Albánců žije v zahraničí a pomáhá svým rodinám,“ tvrdí Piro Milkani filmový režisér a bývalý albánský velvyslanec v České republice.
Albánii trápí moře problémů. Změny jsou ale vidět na každém kroku. Zemi zaplavil nebývalý stavební boom, rozmach telekomunikací. Albánii vytrvale podporuje i Česko, které se na západním Balkáně angažuje stále víc. „Potřebujeme, aby byl Balkán klidný. Klidný Balkán znamená klidná Evropa,“ říká předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka. „Rádi bychom jednou vstoupili i do Evropské unie, aby mohli turisté i podnikatelé volně cestovat. Proto s vámi chceme spolupracovat,“ doplnil albánský prezident Bamir Topi, albánský prezident.
Albánie věnuje Česku ponorku
Albánie má zájem například i o české zkušenosti s profesionalizací armády nebo čištění minových polí. Česko nedávno využilo dobrých vztahů s Albánií a na Tiranu se obrátilo s netradiční prosbou. Jestli by nešlo získat jednu ponorku.
Podařilo se. Vyřazený sovětský stroj má sloužit jako muzeum studené války. Experti už přemýšlejí, jak bezmála osmdesátimetrový kolos do vnitrozemského státu dopravit. Jednou z možností je plavba na speciálním pontonu kolem půlky Evropy. Za ponorku Albánci nic nechtějí.
Z česko-albánských vztahů také zmizela poslední šmouha. Albánie uznala nárok na pozemky, které v Tiraně za první republiky koupila československá vláda. Ty už jsou ale zastavěné. Česko za ně dostalo pozemek ambasády i s budovou.
