Několik stovek lidí, převážně žen s plyšovými hračkami v rukou, přišlo v Moskvě na nepovolenou demonstraci za osvobození dvou mladých dívek. Obě byly v březnu umístěny do vyšetřovací vazby kvůli obvinění z vytvoření extremistické organizace chystající státní převrat. Hrozí jim až dvanáct let vězení. Případ je podle obhájců dívek zcela vykonstruovaný a podle kritiků odráží rostoucí represe ruského režimu proti mládeži.
„Jsem otřesena, že úřady vztahují své špinavé ruce na děti,“ řekla AFP jedna z účastnic „Pochodu matek“. Během něj se ozývalo skandování „Svobodu“ a „Děti nemají být v cele!“
Policie odhadla počet účastníků na dvě stovky, některá nezávislá média na pět set a organizátoři na tři tisíce. Nevládní organizace OVD-Info, která monitoruje případy politicky pronásledovaných lidí v Rusku, uvedla dva tisíce účastníků.
Protestní akce podle ruských médií proběhla v klidu, bez zásahu hlídkujících policistů a gardistů a bez zatýkání. Večer policisté vyzvali shromáždění k rozchodu – a zapůjčili megafon organizátorce pochodu, aby všem na rozloučenou poděkovala.
Soud po demonstraci pustil dívky do domácího vězení
Moskevský soud v polovině března poslal do vazby šest aktivistů hnutí Novoje veličije (Nový majestát), kteří se na sociální síti Telegram údajně domlouvali na provedení státního převratu. V cele skončily i tehdy sedmnáctiletá Anna Pavlikovová a devatenáctiletá Marija Duboviková; další čtyři lidé dostali od soudu uloženo domácí vězení.
Do domácího vězení byly nakonec ve čtvrtek propuštěny i Pavlikovová a Duboviková, což požadovali organizátoři protestu. Za propuštění dívek z vazební věznice už předtím orodoval předseda prezidentské rady pro lidská práva Michail Fedotov a ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.
Obě dívky si podle ruských médií stěžovaly, že se ve vězení výrazně zhoršil jejich zdravotní stav. Duboviková uvedla, že má nádor a problémy s trávením a štítnou žlázou. Pavliková podle svých slov trpí neurózou a srdečními problémy.
Obhájci: Šlo o provokaci tajných služeb
Podle obhájců je celé obvinění z plánování státního převratu postaveno na výpovědích tří tajných agentů či policejních konfidentů, kteří se vetřeli do skupinky opozičně naladěné mládeže.
Jeden z těchto konfidentů jim navrhl přeměnit internetové klábosení v plnohodnotné hnutí s politickým programem a rovnou sepsal stanovy hnutí, které by mělo Rusku vrátit někdejší velikost, uvádí obhajoba.
Případ se mezitím stal symbolem stále častějších postihů za „extremistické“ výroky na sociálních sítích, přičemž ruka zákona často postihuje velice mladé lidi. Například ve středu pokračoval v Barnaulu na západní Sibiři soud se dvěma lidmi včetně jednoho mladistvého, kteří čelí obvinění ze zveřejňování politických vzkazů na ruské sociální síti VKontaktě.
Loni se desítky tisíc mladých zúčastnily protivládních demonstrací svolaných opozičním politikem Alexejem Navalným, který je na sociálních sítích velice aktivní.
Ochránci lidských práv upozorňují, že zákony o extremismu, na základě kterých jsou tito lidé stíhaní, jsou velmi vágně formulované. Například organizace Human Rights Watch loni uvedla, že ruské úřady je využívají k pronásledování opozičních politiků a snaží se získat kontrolu i nad internetem a omezit svobodné debaty na sociálních sítích.
