Část radnice v Mariupolu lehla popelem

Mariupol - V jihoukrajinském Mariupolu v noci na dnešek vyhořela část radnice. O příčinách zatím nejsou bližší zprávy. Město je podle místních médií obklíčené armádou, která kontroluje všechny přístupové cesty. V centru pak pokračují boje. Podle nepotvrzených informací během pátečních bojů ve městě zahynulo dvacet, ale možná až čtyřicet lidí. Vzbouřenci se údajně chystají k útoku na místní letiště.

Oheň měl v budově městského zastupitelstva poškodit některé kanceláře v 1. až 4. patře a hlavní sál v pravém křídle budovy a horní patra v centrální části, napsal ráno list Ukrajinska pravda. Příčiny požáru nejsou jasné. Žádné oběti zatím hlášeny nejsou.

Páteční střety

Mariupol se stal dalším ohniskem srážek bezpečnostních sil s proruskými radikály. Ti se v pátek pokusili obsadit místní policejní stanici. Uvnitř budovy propukla přestřelka. Po ní větší část rebelů uprchla do města. „Začalo se střílet vedle institutu, na vlastní oči jsem viděla, jak to jednoho muže trefilo do nohy a druhého do ruky,“ popsala stav ve městě jeho obyvatelka Larisa Gremačevová. 

Údaje o celkovém počtu mrtvých se různí, podle ministra vnitra Arsenije Avakova zahynulo v pátek dvacet lidí. Separatisté hovoří až o dvojnásobku. Násilí se vystupňovalo v den, kdy si nejen Rusko, ale i Ukrajina připomíná vítězství nad nacistickým Německem. „Před 69 lety jsme bok po boku bojovali s Ruskem proti fašismu. Teď Rusko začalo válku proti Ukrajině. Historie se tak - byť jiným způsobem - opakuje,“ míní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Oleh Bryndak, starosta Oděsy

„Myslím, že Den vítězství je svátek, který musí spojit všechny – nejen občany Oděsy, ale i různé generace a lidi s různými politickými názory. To, že dneska tady děláme tuhle hvězdu, to není politický symbol. Je to hvězda Oděsy – města hrdiny.“

Vládní jednotky se po střelbě před policejní stanicí stáhly. Situace se prý začala vymykat kontrole, což bezprostředně ohrožovalo civilisty. „To, co se teď děje v naší zemi, je otřesné. Ukrajinská armáda zabíjí a střílí po svých krajanech. Nás přitom označují za teroristy, kteří chtějí tuto zemi rozdělit. My se ale jen bráníme těm, kteří svrhli legitimně zvolenou vládu,“ říká další obyvatelka Mariupolu, která naopak stojí na straně protestujících proti současné ukrajinské vládě.

Boje uvnitř Mariupolu pokračují

Mariupol je nyní podle místních médií v obklíčení vojenských jednotek, které mají pod kontrolou veškeré přístupové komunikace. Armáda teď vyčkává, podle ní se ozbrojenci chystají zaútočit na místní letiště. Obyvatelé města mezitím stáhli vlajky – ať už ty ruské, či ukrajinské - na půl žerdi a drží smutek za včerejší oběti.

Za páteční krveprolití v Mariupolu jsou podle vyšetřovatelů odpovědní bratři Kuzmenkové, kteří se v dubnu postavili do čela místních separatistů. Dmitrij Kuzmenko se počátkem dubna vyhlásil za mariupolského „lidového starostu“ a byl zatčen. Po dobu jeho věznění v Kyjevě organizoval a financoval odpor separatistů Denis Kuzmenko, starší bratr zadrženého aktivisty. Právě pod jeho vedením proruští radikálové v pátek obsadili budovu mariupolské policie a chystali se okupovat i další správní objekty, tvrdí podle agentury Unian policie.

Půlmilionový Mariupol leží v Doněcké oblasti, v které se stejně jako v Luhanské oblasti má konat referendum o samostatnosti. Místní separatisté ho odmítli odložit i přes výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina.

V Doněcku bylo uneseno sedm pracovníků Červeného kříže

Proruští separatisté vnikli v pátek večer do úřadovny Červeného kříže v Doněcku a zadrželi na několik hodin skupinu pracovníků organizace. Byl mezi nimi i jeden cizinec, informace o jeho státní příslušnosti a počtu unesených se rozcházejí. Podle mluvčího separatistů zadržení byli podezřelí ze špionáže. 

Agentura Interfax-Ukrajina ráno napsala, že separatisté zadržené propustili už ve dvě hodiny v noci. Podle mluvčí Ukrajinského červeného kříže byl jeden z unesených fyzicky napaden a je nyní v nemocnici.

Agentura Ukrinform poté uvedla, že mezi unesenými jsou tři dobrovolníci z Kyjeva, jeden Francouz a tři osoby z Doněcka. Jde výhradně o muže. Ženy, které byly v úřadovně, útočníci pustili. Všech sedm mužů mělo přijet do Doněcka s léky, které separatisté zabavili. Mluvčí Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) David-Pierre Marquet později uvedl, že separatisté se zmocnili devíti spolupracovníků MVČK - osmi Ukrajinců a jednoho Švýcara.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 28 mminutami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 5 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 6 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 8 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 13 hhodinami
Načítání...