Čaputová v úterý přijme demisi Matoviče, sestavením nové vlády pověří Hegera

Nahrávám video
Událost: Novou slovenskou vládu povede Eduard Heger
Zdroj: ČT24

Slovenský ministr financí Eduard Heger (OĽaNO) oznámil, že ho v úterý prezidentka Zuzana Čaputová pověří sestavením nové vlády. Prezidentka zároveň přijme demisi dosavadního premiéra Igora Matoviče. Heger přinese Čaputové seznam ministrů svého kabinetu, Matovič by v něm měl zastávat funkci ministra financí.

Výměna ministerského předsedy, což znamená pád celé nynější vlády, je součástí řešení téměř měsíc trvající vládní krize na Slovensku, během které dvě menší strany ze čtyřčlenné koalice požadovaly Matovičův odchod z čela kabinetu. Vládní strany pak podpořily nominaci Hegera na funkci premiéra.

„S paní prezidentkou jsme se dohodli a přijal jsem, že mě pověří sestavením nové vlády,“ řekl Heger. Dodal, že v úterý Čaputové předloží seznam členů svého kabinetu. Očekává se, že v něm bude pokračovat většina ministrů Matovičovy vlády. Výjimkou budou podle dostupných informací křesla ministrů sociálních věcí a zdravotnictví.

Například bývalého ministra zdravotnictví Marka Krajčího, který dříve tento měsíc rezignoval po tlaku části koalice v souvislosti s nepříznivou situací ohledně koronavirové nákazy, by měl podle médií nahradit ve vládě šéf ústřední vojenské nemocnice, brigádní generál Vladimír Lengvarský. Matovič by se zase měl stát ministrem financí místo Hegera.

Podle slovenské ústavy při střídání vlád nového premiéra vybírá hlava státu. Čaputová, která během vládní krize rovněž vyzvala Matoviče k demisi, už dříve uvedla, že je připravena na diskusi o vytvoření nové vlády stranami stávající koalice.

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska v roce 2018 využil rezignace tehdejšího premiéra Roberta Fica k tomu, aby ovlivnil složení nového kabinetu Petera Pellegriniho. Učinil tak po přijetí demise Fica a předtím, než tehdejšího Ficova stranického kolegu Pellegriniho jmenoval premiérem. V době, kdy země premiéra má, je prezident už povinen vyhovět návrhům předsedy vlády na jmenování či odvolání členů kabinetu.

Ve vrcholné politice se angažuje od roku 2016, kdy za OĽaNO kandidoval v parlamentních volbách na 24. místě kandidátky; zvolený byl díky preferenčním hlasům. Působil například ve výboru pro kontrolu činnosti vojenské zpravodajské služby nebo ve výboru pro hospodářské záležitosti.

Do Národní rady Slovenské republiky byl – už jako místopředseda hnutí OĽaNO – zvolen i ve volbách v únoru loňského roku, mandát ale nevykonává, protože se v březnu 2020 stal ministrem financí.

Do této funkce nastoupil krátce po vypuknutí pandemie covidu-19 a v uplynulém roce se tak věnoval převážně řešení jejích dopadů na slovenskou ekonomiku. Kromě toho například ministerstvo pod jeho vedením letos v únoru rozhodlo o zrušení účtenkové loterie. Loni v prosinci Heger také uvedl do funkce nového šéfa finanční správy. Na základě konkursu se jím stal Jiří Žežulka, který v roce 2014 krátce vedl i české Generální finanční ředitelství.

Bratislavský rodák (narozen 3. května 1976) absolvoval tamní Ekonomickou univerzitu – dřívější Vysokou školu ekonomickou – a během studií pobýval také ve Spojených státech. Pracoval jako manažer v různých firmách, mimo jiné se podílel na vzniku i v zahraničí úspěšné slovenské značky Double Cross vodka. Byl také konzultantem ministerstva obrany, kde se podílel na reformě slovenské armády.

Heger je ženatý, má čtyři děti. Patří k takzvaným charismatickým křesťanům, je aktivní ve vedení křesťanského Společenství při katedrále svatého Martina v Bratislavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...