Londýn - Šéf britských konzervativců David Cameron dnes připustil, že referendum o Lisabonské smlouvě po její ratifikaci ve všech zemích Evropské unie již nemá smysl. Slíbil ale, že v případě volebního vítězství zajistí, aby každé další předání pravomocí z Británie do Bruselu muselo schválit referendum. Konzervativci podle všeho příští rok na jaře parlamentní volby vyhrají. V takovém případě vystřídají labouristy, kteří vládnou od roku 1997 a jsou vůči EU vstřícnější.
Cameron před dvěma lety slíbil, že o Lisabonu vyhlásí lidové hlasování za všech okolností. Po úterní ratifikaci dokumentu v České republice ale dnes prohlásil, že by takové referendum bylo mařením času a peněz, protože již nejde o smlouvu, ale o součást evropského práva. Ve snaze čelit odporu euroskeptického křídla ve vlastní straně dnes ale slíbil, že prosadí zákon, který by podmiňoval každé předání pravomocí Evropské unii referendem. To by muselo být vypsáno i v případě snah o přijetí eura.
Stejně tak chce Cameron jednat o navrácení pravomocí v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti a trestního práva. Chtěl by také přijmout zákon o svrchovanosti, který by „poslední slovo“ dával britskému parlamentu, a nikoli evropským soudům.
Již nikdy více!
Již nikdy více, zdůraznil Cameron v souvislosti s tím, že Britové o Lisabonu nehlasovali. Slib „nikdy více“ bude prý součástí volebního manifestu strany.
V souvislosti s faktem, že evropské právo je nadřazené právu národnímu, řekl šéf konzervativců, že nejde o odmítání evropského práva, ale o zamezení tomu, aby ještě více zasahovalo do britských zákonů. Podle něj tak Británie bude následovat příklad Německa, kde je nejvyšší autoritou parlament.
Cameron: Výjimka z listiny je nedostatečná
Podle Camerona je výjimka z Listiny základních práv EU, kterou vyjednala nynější labouristická vláda, nedostatečná. Konzervativci budou usilovat o „úplnou výjimku“, která by zaručila, že soudy se nesmějí na listinu při rozhodování odvolávat.
Cameron řekl, že při vyjednávání o vracení pravomocí nemíní spěchat, a připustil, že půjde o komplikovanou záležitost, protože s každou takovou změnou musí souhlasit každá členská země. Hodlá prý však důrazně vyjednávat během celého pětiletého funkčního období příštího parlamentu.
Zdůraznil, že jeho vláda nechce sabotovat vztahy s unií, ale nepřipustí, aby „Británie sklouzla do federální Evropy“. Británie pod jeho vedením chce být „aktivním členem“ EU, pokud půjde o energetickou bezpečnost a boj s klimatickou změnou a chudobou ve světě. Podpořil rozšiřování unie o balkánské země a Turecko.
Evropa hledá prezidenta
Po ratifikaci Lisabonu může teď Evropská unie řešit další věci - třeba kdo bude prezidentem sedmadvacítky. Spokojená musí být pravice i levice, malé a velké země, staré i nové. Od prezidenta se chce, aby byl proevropský a schopný hledat shodu. Paříž, Berlín i ostatní naznačují, že před silnou osobností dají přednost méně výraznému správci. Kvůli tomu prudce klesly šance bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Novým favoritem je belgický premiér Herman Van Rompuy. Osvědčil se jako dobrý vyjednávač, když usmiřoval Vlámy a Valony. Britové by mohli získat aspoň šéfa diplomacie pro ministra zahraničí Davida Milibanda.
