„Islámský radikalismus se odehrává uvnitř muslimských společností. V první řadě musíte z toho zlého vinit nás, muslimy,“ tvrdí Noman Benotman, někdejší islámský radikál, který se v 80. letech na straně mudžahedínů zapojil v Afghánistánu do ozbrojeného hnutí odporu proti sovětské okupaci a poté byl v domovské Libyi šéfem islamistické skupiny usilující o svržení režimu plukovníka Kaddáfího. Působil i v Súdánu, kde udržoval těsné vztahy se špičkami al-Káidy včetně Usámy bin Ládina.
Bývalý džihádista: Úkolem muslimů je přesvědčit ostatní národy, že islamisté jsou naši nepřátelé
Interview ČT24: Noman Benotman (zdroj: ČT24)
Od druhé poloviny 90. let žije v Londýně, kde se postupně zcela distancoval od myšlenek radikálního islámu. V současnosti je ředitelem londýnského think-tanku Quilliam Foundation, jenž radí vládám, jak čelit projevům extremismu. „Teď válčím i s teroristy, už nejen s extremisty. A jsem na to velmi hrdý,“ dodává Benotman.
Můžete popsat, jak jste žil v období svého radikalismu?
Byl to tvrdý život, ale nemohu popřít, že mě to období velmi formovalo. Když si projdete peklem v různých zemích, přežijete to a pak se odvážně rozhodnete bojovat s extremisty a teroristy, tak můžete všechny ty své staré zkušenosti, mnohdy velmi drsné, proti radikálům využít.
Nemůžu považovat za muslimy tyhle barbarské fašisty, kteří prostě jen zabíjejí kohokoliv a bez jakýchkoliv pravidel. Tak dnes vypadá extremismus.
Já jsem kupříkladu strávil asi rok na jednom místě v Afghánistánu, v horské oblasti 3000 metrů nad mořem. Bylo tam jen pár lidí, kteří na tomto konkrétním místě dokázali vydržet. Když strávíte dlouhý čas v těchto situacích, vede to k tomu, že zapomenete, jak se vůbec jmenujete, protože své jméno vůbec nepoužíváte. Nemáte ani žádné dokumenty. Zvládnout něco takového není jednoduché.
Pokud si člověk projde něčím takovým, tak zná všechny triky teroristů, veškerou jejich taktiku - prostě víte, jak přemýšlí, jak jednají a čím si procházejí. A umíte je zlomit. Nám se to mnohokrát povedlo. Dají se zlomit.
Nebyl jste sice součástí al-Káidy, ale znal jste se s Usámou bin Ládinem. Jak jste se seznámili?
Usáma bin Ládin
To bylo díky konfliktu v Afghánistánu, kde bylo mnoho skupin (bojujících proti sovětské invazi). Někdy jsme spolupracovali, ale ohledně mnoha věcí jsem s ním nesouhlasil. Když začal Usáma bojovat se Západem a spustil tu svou šílenou absolutní válku proti všem, postavil jsem se proti němu. Když začnete bojovat proti civilistům, je to nesmysl a barbarský skutek, který nelze akceptovat. Jsem silně proti tomu a je to proti všem mým hodnotám.
Takže ten vztah vzešel z toho, že jsme byli fyzicky přítomni na stejném místě, v Afghánistánu a Súdánu. A v určitý moment jsme se účastnili stejného konfliktu. To však neznamená, že bychom spolu dobře vycházeli, to v žádném případě ne. Je dobře známá věc, že jsem byl jedním z jeho hlavních kritiků.
Říkáte, že islám nemá nic společného s islamismem. Myslíte si, že my, nemuslimové, jsme schopni tuto vaši myšlenku akceptovat, když teroristé zabíjejí ve jménu džihádu a vykřikují přitom: „Alláh je veliký“?
Myslím si, že to je zodpovědností právě muslimů zajistit, že vy to pochopíte. A to nejen tím, co budeme říkat, ale i co v tomto směru uděláme. Je úkolem nás, muslimů, přesvědčit ostatní národy, že tito lidé jsou nejen vaši, nýbrž také naši nepřátelé.
Na přednášce v Praze jste prohlásil, že islámští radikálové zneužili
nepokoje arabského jara k rozšíření svého vlivu. Proč k tomu došlo?
To, co se stalo, je pro Araby velká katastrofa. Někteří lidí si myslí a já možná tento názor sdílím, že my jako Arabové dnes nemáme odvahu jít ke kořenům celého problému. Tím není jen samotný terorismus, ale i celá jeho infrastruktura, jeho ideologie - svět myšlenek, hodnot a názorů. To je základní příčina nárůstu radikálního terorismu. Do budoucna to znamená, že je nutné se pustit do velmi bolestivého procesu zkoumání vlastní kultury, což bude skutečně obtížné.
(redakčně kráceno)