„Bylo to, jako bychom se znovu narodili,“ říkají jezídi, kteří uprchli ze zajetí IS

Nahrávám video
Skupině jezídů se podařilo uprchnout ze zajetí IS v Iráku
Zdroj: ČT24

Skupině osmnácti jezídů se podařilo uprchnout ze zajetí Islámského státu, který je dva roky držel ve městě Tal Afar, západně od iráckého Mosulu. Skupině se podařilo dostat přes poušť až ke Kurdům, kteří je přijali. Vyhnat islamisty z Tal Afaru je úkolem šíitských milic, kterým se o víkendu podařilo přiblížit k městu na několik kilometrů.

  • Jezídové (také jazídové), jsou etnicko-náboženská komunita, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové ze severního Iráku. Často jsou považováni za tajnou islámskou sektu, ale ve skutečnosti se zde mísí řada prvků hinduismu, mazdaismu (zoroastrismus), manicheismu, šamanismu, judaismu, křesťanství (nestorianismu – např. lámání chleba, křest) a islámu (především súfismu – např. obřízka, pouť, oběť, půst). Jezídové věří v Boha jakožto stvořitele světa a v sedm andělů, z nichž nejvýznamnější je Melek Táús (Anděl Páv).
  • Jezídové pocházejí původně z Indie, odkud převzali určité prvky hinduismu. Časem se pomalu přesouvali na západ a po cestě přebírali prvky ostatních náboženství.
  • Některé zdroje uvádějí, že příslušníků této náboženské skupiny je kolem 800 tisíc. Největší skupina jezídů žije v severním Iráku poblíž Mosulu, odkud část v roce 2014 uprchla před islamisty do Sýrie. Menší komunity se nacházejí také v Sýrii, Turecku, Gruzii a v Arménii.
  • Zdroj: Wikipedia

„Viděli jsme lidi, kteří šli přes poušť a udělali jsme to samé. Šli jsme skrz poušť a v polovině cesty jsme potkali pastevce, který nám ukázal cestu. Řekl nám, že tam nejsou žádné bomby a abychom si sundali naše šátky, až se dostaneme k pešmergům,“ uvedla jedna z žen ze skupiny uprchlých jezídů.

„Když jsme se k nim konečně dostali, sundali jsme si šátky a zvedli ruce nad hlavu. Měli jsme černé oblečení a báli jsme se, že si budou myslet, že jsme z Islámského státu. Zamávali na nás, ale pořád jsme se hrozně báli. Řekli jsme ale dětem: 'Pojďme za nimi'. Mysleli jsme si, že buď nás zastřelí, nebo přivítají,“ uvedla další uprchlá jezídka. 

Po dvou letech na svobodě

Nakonec se stalo to druhé a skupina jezídů se dostala po dvou letech definitivně na svobodu. Islamisté je drželi v zajetí od dubna 2014. Ne všem členům rodiny se ale podařilo utéct, jedna z žen uvedla, že její syn je zřejmě ve cvičném kempu a dceru unesli islamisté. Jezídi se dlouhodobě stávají terčem útoků radikálů.

„Cítili jsme se, jako bychom se podruhé narodili. Nemohli jsme uvěřit tomu, že jsme se svými rodinami. Hodně jsme trpěli. Šli jsme pět hodin a mockrát jsme upadli a poranili si chodidla. Už nemůžeme chodit,“ popsala pocity jedna z žen. 

Tal Afar je okupovaný radikály z Islámského státu, významnou roli v jeho osvobození mají hrát šíitské milice, kterým se v neděli podařilo přiblížit se deset kilometrů před město. V boji mají novou motivaci. Navzdory tvrdému odporu sunnitských stran totiž irácký parlament v sobotu přijal zákon, který legalizuje šíitské milice a přiznává jim stejná práva jako armádě.

Boj o Mosul zpomaluje přítomnost civilistů

Ofenziva na severu Iráku trvá už šest týdnů a irácké síly zatím získaly kontrolu nad téměř polovinou východního Mosulu. Pohybují se pomalu jednotlivými čtvrtěmi a potýkají se přitom s odstřelovači, sebevražednými atentátníky i s výbušninami nastraženými v automobilech.

Několikrát jsme se dostali pod přímou palbu sniperů, nebo nějakých menších jednotek islamistů. Nadále se i z okrajových čtvrtí ozývá palba dělostřelectva, většinou tedy minometů, případně tanků irácké armády. Všechno rozhodně nenasvědčuje tomu, že by operace nějak výrazně pokračovala směrem k tomu středu.
Jakub Szántó
Zpravodaj ČT

Elitní irácké jednotky jsou jedinou silou, která vstoupila do Mosulu z východu. Irácká armáda, policie a kurdské oddíly postupují ze severu a z jihu, šíitské milice pak ze západu.

Bitva o Mosul pohledem zpravodaje ČT Jakuba Szántó
Zdroj: Jakub Szántó

Speciální síly prolomily obranu radikálů na konci října, teď ale kvůli obavám o životy civilistů raději nepoužívají v bojích tanky či těžkou techniku. „Postup byl na začátku rychlejší. Operovali jsme totiž v oblastech, kde už nežili žádní lidé,“ řekl irácký velitel Abdal Ghaní Asadí.

Iráčtí vojáci už zabili téměř tisíc radikálů

„Dostali jsme se ale do zalidněných oblastí. A jak máme chránit civilisty? Musíme čistit postupně čtvrť po čtvrti,“ dodal Asadí. Na východě města podle něj vojáci dosud v bojích zabili okolo 990 radikálů. Kolik obětí bylo na straně vládních jednotek, neupřesnil.

„Změnili jsme plány, zčásti kvůli změně druhu nepřítele… DAIŠ se nenachází jen na jedné pozici, ale pohybuje se z místa na místo,“ popsal irácký velitel. DAIŠ je arabskou zkratkou pro Islámský stát. „Tanky tady nefungují, dělostřelectvo není účinné. Letouny koalice i irácké armády mají omezené pole působnosti kvůli civilistům,“ dodal.

Nahrávám video
Jakub Szántó z iráckého Mosulu
Zdroj: ČT24

Ofenziva u Mosulu je největší iráckou vojenskou operací od invaze vedené Američany v roce 2003. Podílejí se na ní desítky tisíc iráckých vojáků, policistů, členů kurdských sil, sunnitských kmenových bojovníků a příslušníků šíitských milic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 3 mminutami

Při střelbě na základní škole v Turecku zemřeli tři žáci a učitel

Čtyři lidé zemřeli a dvacet dalších bylo ve středu zraněno při střelbě na střední škole Ayser Çalık v jihoturecké provincii Kahramanmaraş, informovaly podle BBC a agentury AFP místní úřady. Útočníkem byl dle místních médií žák této školy. Mezi oběťmi je i učitel. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne. V úterý bývalý student zranil šestnáct lidí a pak spáchal sebevraždu.
13:59Aktualizovánopřed 7 mminutami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele.
08:41Aktualizovánopřed 51 mminutami

Trumpova administrativa žádá o zrušení rozsudků pro vůdce útoku na Kapitol

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý požádalo federální odvolací soud o zrušení rozsudků pro vůdce krajně pravicových extremistických skupin Proud Boys a Oath Keepers, kteří se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Dotyčné soud poslal do vězení za spiknutí. Poté co Donald Trump prohrál ve volbách s Joem Bidenem, vedli své stoupence při nepokojích do sídla Kongresu s cílem podnítit vzpouru a udržet prezidenta u moci. Píše o tom agentura AP.
před 1 hhodinou

Teherán chce po arabských zemích válečné reparace

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).
před 1 hhodinou

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu.
11:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.
11:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Slovensku se protestovalo proti zrušení korespondenční volby

Na řadě míst Slovenska i v zahraničí se v úterý protestovalo proti koaličnímu návrhu týkajícímu se úpravy volebního zákona. Strana SMER navrhla novelu zákona, která by zrušila možnost korespondenční volby ze zahraničí. Nadále by z ciziny bylo možné volit pouze osobně na ambasádách. Demonstrující se sešli v Bratislavě, ale například i v Banské Bystrici, Košicích, Praze nebo Bruselu.
před 3 hhodinami
Načítání...