Praha - Byl u dopadení Usámy bin Ládina a americkým prezidentům radil ve válce v Iráku i Afghánistánu. Admirál Mike Mullen má za sebou téměř padesát let ve službách vlasti. Al-káida je stále aktivní na mnoha místech světa a nebezpečně plošné škrty v americké armádě mohou připravenost vojáků na další operace značně oslabit. Kromě teroristů se Mullen v budoucnu nejvíc obává severokorejského vůdce Kim Čong Una. Uvedl to v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi.
Mullen vzpomíná na napětí, které panovalo bezprostředně po dopadení Usamy bin Ládina. „Byla to velmi důležitá operace pro armádu i pro prezidenta a nakonec dopadla velmi úspěšně,“ podotkl. Sám porovnává tuto akci s neúspěšným pokusem osvobodit americké rukojmí v Íránu. „Do roku 2011 je ale vidět hmatatelné zlepšení. Dopadení Bin Ládina byla mimořádná chvíle v našich dějinách. Pro jednoho velmi špatného člověka to skončilo. Pořád tu ale bylo a je hodně práce,“ konstatoval.
Co také spousta lidí podle Mullena neví, je fakt, že stejnou noc, kdy byl dopaden Bin Ládin, se v Afghánistánu provádělo dalších čtrnáct operací s americkými speciálními jednotkami. „Některé z nich byly z geografického hlediska náročnější než zátah na Bin Ládina. Žádná ale samozřejmě nebyla důležitější než tato,“ podotkl.
Usáma bin Ládin je tak sice mrtvý, nicméně al-káida je aktivní i nadále. A její buňky fungují různě po světě. „Vedení organizace bylo narušeno, ale inspirace, co se týká Zavahrího, ten je pořád na světě. A oni se pořád snaží zabít co nejvíc občanů ze západních zemí. Pořád hledají zbraně hromadného ničení. Proto zůstávají velmi nebezpečnou skupinou,“ zdůraznil. Jejich síly jsou hmatatelné například v Mali, Nairobi či v Nigérii.
Mike Mullen:
„Usáma bin Ládin je mrtvý a to je určitě krok správným směrem. Ale zbývá tu ještě spousta práce, než se světový terorismus podaří zkrotit.“
Podle Mullena zůstane situace na Blízkém východě komplikovaná i nadále. „Hodně jsme se toho už naučili, ale potřebujeme pracovat společně. (…) Vidíme terorismus po celém světě, vidíme ho i v Americe, třeba letos v Bostonu. Zmínil jsem Nairobi a myslím, že takových akcí bude v budoucnu víc,“ obává se. Světové velmoci si podle něj musí ujasnit, jak dosáhnout politického řešení konfliktu. K tomu je třeba nejprve sáhnout po diplomatickém řešení a pak teprve po zbraních.
Ekonomická krize se dotkla i armády
Americkou armádu zasáhla krize a čelí plošným škrtům. Během následujících deseti let musí ušetřit jeden bilion dolarů. „Nemůžeme moc plánovat, je tu velká nejistota a nestabilita. Nevíte, kolik peněz budete mít a o kolik budete muset škrtat,“ dodal. Obává se proto, že vznikne tzv. dutá síla, kdy sice armáda bude mít dostatečný počet vojáků, nebude mít ale potřebné finance na jejich trénink a vybavení.
Mullen doufá, že v nejbližších letech Spojené státy další velký konflikt na Blízkém východě nečeká. Sám se spíš obává Severní Koreje. „Vždycky jsem se bál o Korejský poloostrov víc než o cokoliv jiného. Hlavně dnes, kdy tam máte velmi mladého a nezkušeného lídra, který pochází z velmi špatné rodiny. On sám může Korejský poloostrov destabilizovat a to velmi, velmi rychle,“ míní Mullen.
Mike Mullen:
„Bojím se, že žijeme v době, kdy je příliš jednoduché rozhodnout o vojenském zásahu. Akce jsou dnes velmi přesné a extrémně smrtící. A důsledky si neuvědomujeme.“
