Bulharské napětí kvůli elektřině: Vláda končí

Sofia – Bulharská vláda v čele s premiérem Bojkem Borisovem podala demisi. Premiér to oznámil v sofijském parlamentu. Odchod vlády vyvolaly masové protesty proti vysokým cenám elektřiny; v noci na dnešek při nich policie v několika městech zadržela 25 lidí, ve Varně se pokusil o sebevraždu upálením už druhý muž. Nebudu vládnout v zemi, kde policie mlátí lidi, vysvětlil premiér. Před parlamentem se naopak sešlo několik stovek lidí, kteří přišli vyjádřit podporu odcházejícímu premiérovi Bojku Borisovovi.

V Bulharsku se tak opakuje krizová situace z roku 1997, kdy musela tehdejší socialistická vláda odstoupit po vlně protestů vyvolané bankovní krizí a hyperinflací.

Jen v Sofii bylo v noci při srážkách s policií zraněno 15 lidí. Média informují o demonstracích i v dalších městech, hlavně v Burgasu, Varně, Blagoevgradu, Ruse a Veliko Tarnovo. Demonstranty přivedla do ulic vysoká cena za elektřinu, kterou místní komentátoři vzhledem k nejnižší platové úrovni v zemích Evropské unie označují za „šokující“. Mezi požadavky rozhořčených davů zaznívala i demise středopravého Borisovova kabinetu.

Ve Varně na východě Bulharska se pokusil o sebevraždu muž, který se před budovou radnice polil benzinem a zapálil. Do nemocnice byl dopraven s popáleninami na 80 procentech těla. Bezprostřední motiv jeho činu není znám. V pondělí stejným způsobem ve městě Veliko Tarnovo zahynul mladík, který byl podle policie psychicky nemocný.

Premiér Borisov: Dostali jsme moc od lidu, teď mu ji vracíme

Do budovy parlamentu se ráno dostavil celý kabinet. Poslanci měli původně hlasovat o vládních změnách, jež Borisov počátkem týdne ohlásil ve snaze uklidnit demonstranty. Z funkce ministra financí a vicepremiéra premiér již v pondělí odvolal Simeona Ďankova. „Nechci být svědkem krveprolití v ulicích, nehodlám přihlížet, jak budovu parlamentu ohrazují ostnatým drátem“ řekl premiér poslancům. „Stát potřebuje novou dávku důvěry, o směrování vlády rozhoduje lid,“ uvedl. Dodal, že z tohoto důvodu se vláda rozhodla odstoupit.

„Dostali jsme moc od lidu, nyní ji lidu vracíme,“ řekl Borisov v emotivním projevu. „Za poslední čtyři roky jsme usilovali o to nejlepší pro naší zemi, každá kapka krve je ale pro nás ostudou,“ řekl premiér - bývalý tělesný strážce někdejšího komunistického diktátora Todora Živkova. „Včera jsme udělali maximum, abychom vyhověli požadavkům protestujících. Dnes už jim tedy vláda prakticky nemůže nijak víc pomoci,“ dodal Borisov, který přitom ještě v úterý bojovně prohlašoval, že bude „bojovat až do konce“. Tvrdil, že odchod vlády by se za nynějších okolností rovnal katastrofě.

Členy Borisovovy vlády podle sofijského rozhlasu zpráva o odstoupení kabinetu překvapila, mnozí o rozhodnutí premiéra předem nic nevěděli. Podle agentury Focus se impulzivní Borisov rozhodl pod tlakem emocí. K chaotické situaci přispěl i exministr financí Ďankov, který z vlády odešel v pondělí. Oznámil, že v kabinetu zůstává a svůj resort bude řídit dál.

Podle bulharské ústavy musí o rezignaci vlády hlasovat parlament; jeho předsedkyně Cecka Cačevová oznámila, že hlasování je plánováno na čtvrtek. Teprve pak je demise platná a může ji přijmout prezident republiky, který pověří konkrétního politika sestavením nové vlády. Jestliže zákonodárný sbor vládu nepotvrdí, má prezident právo jmenovat úřednický kabinet, který do tří měsíců připraví nové volby.

Budou předčasné volby?

V parlamentu se po oznámení demise rozhořela debata o dalším politickém postupu. Borisov prohlásil, že v příští vládě, která by měla zemi řídit do nových voleb, jeho strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) zastoupena nebude a nezúčastní se ani jednání o složení úřednického kabinetu. „Můžete si odhlasovat, co chcete,“ obrátil se odstupující premiér na opoziční poslance. „Chce-li bulharský národ, aby mu vládla ulice, ať se tak stane,“ uvedl.

Vláda zůstane ve funkci do zvolení nového kabinetu. Původní a zatím stále platný termín parlamentních voleb je 7. července, předčasné volby by se mohly konat v dubnu nebo v květnu.

V souvislosti s hospodářskou krizí a úspornými balíčky v poslední době padly kromě Bulharska také vlády v Irsku (Brian Cowen) , Portugalsku (José Sócrates), Slovinsku (Borut Pahor), na Slovensku (Iveta Radičová), v Řecku (Jorgos Papandreu), Itálii (Silvio Berlusconi), Španělsku (José Luis Zapatero), Rumunsku (Mihai Ungureanu) a Nizozemsku (Mark Rutte).

Parlamentní frakce Hnutí za práva a svobody (DPS), strany zastupující tureckou a muslimskou menšinu, dala najevo, že trvá na co nejrychlejších předčasných volbách, k nimž by zemi měla dovést úřednická vláda jmenovaná prezidentem. Bulharské opoziční strany, zejména socialisté, požadovaly předčasné volby po celou dobu nynějších nepokojů. 

Předčasné volby jsou zapotřebí, protože žádná vláda zvolená tímto parlamentem nedokáže prosazovat normální politiku,„ řekl dnes šéf socialistů Sergej Stanišev. Rezignaci Borisovova vládního týmu označil za “zoufalý a panický čin". Vláda podle Staniševa přivedla zemi na pokraj občanské války.

Prezident Rosen Plevneliev zatím vládní krizi nekomentoval. Odvolal ale plánovanou návštěvu Vietnamu a zrušil veškerá jednání dohodnutá na tento týden. Ve čtvrtek má promluvit k veřejnosti.

ČEZ Bulgaria
Zdroj: ČT24

Bulharsko zvýšilo o 13 procent ceny elektřiny už loni v červenci, ale domácnosti změnu začaly tíživě pociťovat až nyní, během zvýšeného odběru v zimním období. Borisovovo úterní rozhodnutí snížit ceny za odběr o osm procent mohlo podle analytiků situaci jen krátkodobě uklidnit, ale tíživou situaci s vysokou nezaměstnaností a nízkými příjmy obyvatel změnit nemohlo. 

Odchod kabinetu je reakcí na masové demonstrace vyvolané vysokými cenami za odběr elektrické energie, jejichž terčem je i bulharská pobočka české energetické firmy ČEZ. Úřady tvrdí, že ČEZ dělal chyby v zadávání zákázek; rozdával prý až 80 procent z nich firmám napojeným na ČEZ - bez výběrového řízení a podepsaných kontraktů. Právě v odstupujícím premiérovi měl ČEZ Bulgaria velkého kritika. Bulharský regulační úřad ale dnes na tiskové konferenci v Sofii zmírnil úterní premiérovo prohlášení o chystaném odebrání licence ČEZu. Úřad zatím zkoumá rozsah případných pochybení. Proces směřující k odebrání licence byl nicméně zahájen. Slyšení zástupců ČEZ se uskuteční v půli dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 45 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...