Bulharské napětí kvůli elektřině: Vláda končí

Sofia – Bulharská vláda v čele s premiérem Bojkem Borisovem podala demisi. Premiér to oznámil v sofijském parlamentu. Odchod vlády vyvolaly masové protesty proti vysokým cenám elektřiny; v noci na dnešek při nich policie v několika městech zadržela 25 lidí, ve Varně se pokusil o sebevraždu upálením už druhý muž. Nebudu vládnout v zemi, kde policie mlátí lidi, vysvětlil premiér. Před parlamentem se naopak sešlo několik stovek lidí, kteří přišli vyjádřit podporu odcházejícímu premiérovi Bojku Borisovovi.

V Bulharsku se tak opakuje krizová situace z roku 1997, kdy musela tehdejší socialistická vláda odstoupit po vlně protestů vyvolané bankovní krizí a hyperinflací.

Jen v Sofii bylo v noci při srážkách s policií zraněno 15 lidí. Média informují o demonstracích i v dalších městech, hlavně v Burgasu, Varně, Blagoevgradu, Ruse a Veliko Tarnovo. Demonstranty přivedla do ulic vysoká cena za elektřinu, kterou místní komentátoři vzhledem k nejnižší platové úrovni v zemích Evropské unie označují za „šokující“. Mezi požadavky rozhořčených davů zaznívala i demise středopravého Borisovova kabinetu.

Ve Varně na východě Bulharska se pokusil o sebevraždu muž, který se před budovou radnice polil benzinem a zapálil. Do nemocnice byl dopraven s popáleninami na 80 procentech těla. Bezprostřední motiv jeho činu není znám. V pondělí stejným způsobem ve městě Veliko Tarnovo zahynul mladík, který byl podle policie psychicky nemocný.

Premiér Borisov: Dostali jsme moc od lidu, teď mu ji vracíme

Do budovy parlamentu se ráno dostavil celý kabinet. Poslanci měli původně hlasovat o vládních změnách, jež Borisov počátkem týdne ohlásil ve snaze uklidnit demonstranty. Z funkce ministra financí a vicepremiéra premiér již v pondělí odvolal Simeona Ďankova. „Nechci být svědkem krveprolití v ulicích, nehodlám přihlížet, jak budovu parlamentu ohrazují ostnatým drátem“ řekl premiér poslancům. „Stát potřebuje novou dávku důvěry, o směrování vlády rozhoduje lid,“ uvedl. Dodal, že z tohoto důvodu se vláda rozhodla odstoupit.

„Dostali jsme moc od lidu, nyní ji lidu vracíme,“ řekl Borisov v emotivním projevu. „Za poslední čtyři roky jsme usilovali o to nejlepší pro naší zemi, každá kapka krve je ale pro nás ostudou,“ řekl premiér - bývalý tělesný strážce někdejšího komunistického diktátora Todora Živkova. „Včera jsme udělali maximum, abychom vyhověli požadavkům protestujících. Dnes už jim tedy vláda prakticky nemůže nijak víc pomoci,“ dodal Borisov, který přitom ještě v úterý bojovně prohlašoval, že bude „bojovat až do konce“. Tvrdil, že odchod vlády by se za nynějších okolností rovnal katastrofě.

Členy Borisovovy vlády podle sofijského rozhlasu zpráva o odstoupení kabinetu překvapila, mnozí o rozhodnutí premiéra předem nic nevěděli. Podle agentury Focus se impulzivní Borisov rozhodl pod tlakem emocí. K chaotické situaci přispěl i exministr financí Ďankov, který z vlády odešel v pondělí. Oznámil, že v kabinetu zůstává a svůj resort bude řídit dál.

Podle bulharské ústavy musí o rezignaci vlády hlasovat parlament; jeho předsedkyně Cecka Cačevová oznámila, že hlasování je plánováno na čtvrtek. Teprve pak je demise platná a může ji přijmout prezident republiky, který pověří konkrétního politika sestavením nové vlády. Jestliže zákonodárný sbor vládu nepotvrdí, má prezident právo jmenovat úřednický kabinet, který do tří měsíců připraví nové volby.

Budou předčasné volby?

V parlamentu se po oznámení demise rozhořela debata o dalším politickém postupu. Borisov prohlásil, že v příští vládě, která by měla zemi řídit do nových voleb, jeho strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) zastoupena nebude a nezúčastní se ani jednání o složení úřednického kabinetu. „Můžete si odhlasovat, co chcete,“ obrátil se odstupující premiér na opoziční poslance. „Chce-li bulharský národ, aby mu vládla ulice, ať se tak stane,“ uvedl.

Vláda zůstane ve funkci do zvolení nového kabinetu. Původní a zatím stále platný termín parlamentních voleb je 7. července, předčasné volby by se mohly konat v dubnu nebo v květnu.

V souvislosti s hospodářskou krizí a úspornými balíčky v poslední době padly kromě Bulharska také vlády v Irsku (Brian Cowen) , Portugalsku (José Sócrates), Slovinsku (Borut Pahor), na Slovensku (Iveta Radičová), v Řecku (Jorgos Papandreu), Itálii (Silvio Berlusconi), Španělsku (José Luis Zapatero), Rumunsku (Mihai Ungureanu) a Nizozemsku (Mark Rutte).

Parlamentní frakce Hnutí za práva a svobody (DPS), strany zastupující tureckou a muslimskou menšinu, dala najevo, že trvá na co nejrychlejších předčasných volbách, k nimž by zemi měla dovést úřednická vláda jmenovaná prezidentem. Bulharské opoziční strany, zejména socialisté, požadovaly předčasné volby po celou dobu nynějších nepokojů. 

Předčasné volby jsou zapotřebí, protože žádná vláda zvolená tímto parlamentem nedokáže prosazovat normální politiku,„ řekl dnes šéf socialistů Sergej Stanišev. Rezignaci Borisovova vládního týmu označil za “zoufalý a panický čin". Vláda podle Staniševa přivedla zemi na pokraj občanské války.

Prezident Rosen Plevneliev zatím vládní krizi nekomentoval. Odvolal ale plánovanou návštěvu Vietnamu a zrušil veškerá jednání dohodnutá na tento týden. Ve čtvrtek má promluvit k veřejnosti.

ČEZ Bulgaria
Zdroj: ČT24

Bulharsko zvýšilo o 13 procent ceny elektřiny už loni v červenci, ale domácnosti změnu začaly tíživě pociťovat až nyní, během zvýšeného odběru v zimním období. Borisovovo úterní rozhodnutí snížit ceny za odběr o osm procent mohlo podle analytiků situaci jen krátkodobě uklidnit, ale tíživou situaci s vysokou nezaměstnaností a nízkými příjmy obyvatel změnit nemohlo. 

Odchod kabinetu je reakcí na masové demonstrace vyvolané vysokými cenami za odběr elektrické energie, jejichž terčem je i bulharská pobočka české energetické firmy ČEZ. Úřady tvrdí, že ČEZ dělal chyby v zadávání zákázek; rozdával prý až 80 procent z nich firmám napojeným na ČEZ - bez výběrového řízení a podepsaných kontraktů. Právě v odstupujícím premiérovi měl ČEZ Bulgaria velkého kritika. Bulharský regulační úřad ale dnes na tiskové konferenci v Sofii zmírnil úterní premiérovo prohlášení o chystaném odebrání licence ČEZu. Úřad zatím zkoumá rozsah případných pochybení. Proces směřující k odebrání licence byl nicméně zahájen. Slyšení zástupců ČEZ se uskuteční v půli dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 29 mminutami

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...