Bulharské napětí kvůli elektřině: Vláda končí

Sofia – Bulharská vláda v čele s premiérem Bojkem Borisovem podala demisi. Premiér to oznámil v sofijském parlamentu. Odchod vlády vyvolaly masové protesty proti vysokým cenám elektřiny; v noci na dnešek při nich policie v několika městech zadržela 25 lidí, ve Varně se pokusil o sebevraždu upálením už druhý muž. Nebudu vládnout v zemi, kde policie mlátí lidi, vysvětlil premiér. Před parlamentem se naopak sešlo několik stovek lidí, kteří přišli vyjádřit podporu odcházejícímu premiérovi Bojku Borisovovi.

V Bulharsku se tak opakuje krizová situace z roku 1997, kdy musela tehdejší socialistická vláda odstoupit po vlně protestů vyvolané bankovní krizí a hyperinflací.

Jen v Sofii bylo v noci při srážkách s policií zraněno 15 lidí. Média informují o demonstracích i v dalších městech, hlavně v Burgasu, Varně, Blagoevgradu, Ruse a Veliko Tarnovo. Demonstranty přivedla do ulic vysoká cena za elektřinu, kterou místní komentátoři vzhledem k nejnižší platové úrovni v zemích Evropské unie označují za „šokující“. Mezi požadavky rozhořčených davů zaznívala i demise středopravého Borisovova kabinetu.

Ve Varně na východě Bulharska se pokusil o sebevraždu muž, který se před budovou radnice polil benzinem a zapálil. Do nemocnice byl dopraven s popáleninami na 80 procentech těla. Bezprostřední motiv jeho činu není znám. V pondělí stejným způsobem ve městě Veliko Tarnovo zahynul mladík, který byl podle policie psychicky nemocný.

Premiér Borisov: Dostali jsme moc od lidu, teď mu ji vracíme

Do budovy parlamentu se ráno dostavil celý kabinet. Poslanci měli původně hlasovat o vládních změnách, jež Borisov počátkem týdne ohlásil ve snaze uklidnit demonstranty. Z funkce ministra financí a vicepremiéra premiér již v pondělí odvolal Simeona Ďankova. „Nechci být svědkem krveprolití v ulicích, nehodlám přihlížet, jak budovu parlamentu ohrazují ostnatým drátem“ řekl premiér poslancům. „Stát potřebuje novou dávku důvěry, o směrování vlády rozhoduje lid,“ uvedl. Dodal, že z tohoto důvodu se vláda rozhodla odstoupit.

„Dostali jsme moc od lidu, nyní ji lidu vracíme,“ řekl Borisov v emotivním projevu. „Za poslední čtyři roky jsme usilovali o to nejlepší pro naší zemi, každá kapka krve je ale pro nás ostudou,“ řekl premiér - bývalý tělesný strážce někdejšího komunistického diktátora Todora Živkova. „Včera jsme udělali maximum, abychom vyhověli požadavkům protestujících. Dnes už jim tedy vláda prakticky nemůže nijak víc pomoci,“ dodal Borisov, který přitom ještě v úterý bojovně prohlašoval, že bude „bojovat až do konce“. Tvrdil, že odchod vlády by se za nynějších okolností rovnal katastrofě.

Členy Borisovovy vlády podle sofijského rozhlasu zpráva o odstoupení kabinetu překvapila, mnozí o rozhodnutí premiéra předem nic nevěděli. Podle agentury Focus se impulzivní Borisov rozhodl pod tlakem emocí. K chaotické situaci přispěl i exministr financí Ďankov, který z vlády odešel v pondělí. Oznámil, že v kabinetu zůstává a svůj resort bude řídit dál.

Podle bulharské ústavy musí o rezignaci vlády hlasovat parlament; jeho předsedkyně Cecka Cačevová oznámila, že hlasování je plánováno na čtvrtek. Teprve pak je demise platná a může ji přijmout prezident republiky, který pověří konkrétního politika sestavením nové vlády. Jestliže zákonodárný sbor vládu nepotvrdí, má prezident právo jmenovat úřednický kabinet, který do tří měsíců připraví nové volby.

Budou předčasné volby?

V parlamentu se po oznámení demise rozhořela debata o dalším politickém postupu. Borisov prohlásil, že v příští vládě, která by měla zemi řídit do nových voleb, jeho strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) zastoupena nebude a nezúčastní se ani jednání o složení úřednického kabinetu. „Můžete si odhlasovat, co chcete,“ obrátil se odstupující premiér na opoziční poslance. „Chce-li bulharský národ, aby mu vládla ulice, ať se tak stane,“ uvedl.

Vláda zůstane ve funkci do zvolení nového kabinetu. Původní a zatím stále platný termín parlamentních voleb je 7. července, předčasné volby by se mohly konat v dubnu nebo v květnu.

V souvislosti s hospodářskou krizí a úspornými balíčky v poslední době padly kromě Bulharska také vlády v Irsku (Brian Cowen) , Portugalsku (José Sócrates), Slovinsku (Borut Pahor), na Slovensku (Iveta Radičová), v Řecku (Jorgos Papandreu), Itálii (Silvio Berlusconi), Španělsku (José Luis Zapatero), Rumunsku (Mihai Ungureanu) a Nizozemsku (Mark Rutte).

Parlamentní frakce Hnutí za práva a svobody (DPS), strany zastupující tureckou a muslimskou menšinu, dala najevo, že trvá na co nejrychlejších předčasných volbách, k nimž by zemi měla dovést úřednická vláda jmenovaná prezidentem. Bulharské opoziční strany, zejména socialisté, požadovaly předčasné volby po celou dobu nynějších nepokojů. 

Předčasné volby jsou zapotřebí, protože žádná vláda zvolená tímto parlamentem nedokáže prosazovat normální politiku,„ řekl dnes šéf socialistů Sergej Stanišev. Rezignaci Borisovova vládního týmu označil za “zoufalý a panický čin". Vláda podle Staniševa přivedla zemi na pokraj občanské války.

Prezident Rosen Plevneliev zatím vládní krizi nekomentoval. Odvolal ale plánovanou návštěvu Vietnamu a zrušil veškerá jednání dohodnutá na tento týden. Ve čtvrtek má promluvit k veřejnosti.

ČEZ Bulgaria
Zdroj: ČT24

Bulharsko zvýšilo o 13 procent ceny elektřiny už loni v červenci, ale domácnosti změnu začaly tíživě pociťovat až nyní, během zvýšeného odběru v zimním období. Borisovovo úterní rozhodnutí snížit ceny za odběr o osm procent mohlo podle analytiků situaci jen krátkodobě uklidnit, ale tíživou situaci s vysokou nezaměstnaností a nízkými příjmy obyvatel změnit nemohlo. 

Odchod kabinetu je reakcí na masové demonstrace vyvolané vysokými cenami za odběr elektrické energie, jejichž terčem je i bulharská pobočka české energetické firmy ČEZ. Úřady tvrdí, že ČEZ dělal chyby v zadávání zákázek; rozdával prý až 80 procent z nich firmám napojeným na ČEZ - bez výběrového řízení a podepsaných kontraktů. Právě v odstupujícím premiérovi měl ČEZ Bulgaria velkého kritika. Bulharský regulační úřad ale dnes na tiskové konferenci v Sofii zmírnil úterní premiérovo prohlášení o chystaném odebrání licence ČEZu. Úřad zatím zkoumá rozsah případných pochybení. Proces směřující k odebrání licence byl nicméně zahájen. Slyšení zástupců ČEZ se uskuteční v půli dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 28 mminutami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 1 hhodinou

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 7 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...