Bratislava - V desítkách nových obcí a měst na Slovensku se lidé z menšin domluví s úředníky v rodném jazyce. Dosud se tak dělo jen tam, kde minorita tvořila alespoň pětinu populace. Vláda ale hranici snížila na 15 procent. V parlamentu, který normu musí schválit, se čeká bouřlivá debata.
„Ten zákon je opravdu zákonem o zkvalitnění demokracie na Slovensku, jistým jazykovým komfortem pro občany, kteří jsou příslušníky národnostních menšin,“ vysvětluje místopředseda slovenské vlády pro menšiny Rudolf Chmel.
Například v jihoslovenském Macově tvoří většinu menšinoví Maďaři, za starostku si ale dlouhé léta volí Češku. Právě česká menšina si podle nového zákona může Macov rovněž označit za svůj, místní k tomu ale nevidí důvod – pokračovat chtějí jako dosud ve slovenštině.
Zanedlouho by po celém Slovensku mohlo přibývat tabulí v chorvatštině, němčině, a především v jazyce Rusínů či Romů. Nejpočetnější jsou Romové na východě. V některých chudých obcích by mohl být problém zaplatit tlumočníka, ve Velké Ide ani v Jarovnicích se toho však neobávají - ani používání romštiny na úřadech. „Pokud se dva lidé chtějí dohodnout, tak se dohodnou. Oni ovládají jazyk většiny, tedy v celoslovenském měřítku, a my se jim snažíme také rozumět,“ vysvětluje Slavko Novotný, přednosta Obecního úřadu Jarovnice.
Očekává se, že chystané sčítání lidu odhalí další úbytek Maďarů na jihu Slovenska. Při posledním sčítání v roce 2001 jich bylo asi o 50 tisíc méně než před deseti lety. Zákon, který ve vládě prosadili jejich zástupci, by tak měl být jakousi pojistkou, aby nepřišli o část svých výsad. Otázka je, zda se jim ho podaří prosadit i v parlamentu.
