Ruský prezident Vladimir Putin opět diskutoval s občany. Na začátku čtyřhodinové besedy Putin národu znepokojenému poklesem životní úrovně řekl, že se ekonomice podařilo překonat recesi a vrátit se k růstu. Prezident Rusům slíbil, že brzy pocítí změny k lepšímu. Stejně tak doufá ve zlepšení vztahů se Spojenými státy. Jejich současnou špatnou úroveň přičítá vnitropolitickému boji v USA. „Ale to my nemůžeme nijak ovlivnit,“ ujistil.
Bude líp, slíbil Putin strádajícím Rusům. Vztahy s Američany chce napravit
Z více než dvou milionů dotazů, které diváci zaslali ještě před debatou, podle moderátora debaty vyplývá, že Rusy nejvíce znepokojuje růst cen a klesající životní úroveň. V posledních letech se ruská ekonomika potýká s důsledky poklesu cen ropy na světovém trhu a sankcí uvalených Západem v reakci na anexi Krymu a konflikt na Ukrajině.
Putin argumentoval statistickými údaji o „skromném“ růstu ruské ekonomiky v posledních třech čtvrtletích po sobě, jakož i o „rekordně nízké míře inflace“. „Investice rostou rychleji než ekonomika - to znamená, že jsme zadělali na budoucí růst,“ zdůraznil.
Současně připustil dlouhodobé problémy ruské ekonomiky. „Klíčová je nízká produktivita práce. Bez jejího zvýšení neporostou výplaty a důchody,“ řekl.
Sankce? Nebýt Krymu, Západ by přišel s jinou záminkou
Putin také popřel, že by sankce, které Západ uvalil na Rusko kvůli anexi Krymu, měly kardinální dopad na ruskou ekonomiku. Větším problémem je podle něj propad cen ropy a plynu.
„Historie dokazuje, že Rusko žije pod sankcemi od doby, kdy začalo vznikat. (…) To bylo ještě před bolševickou revolucí,“ prohlásil Putin a dodal, že i kdyby v roce 2014 nebylo připojení Krymu k Rusku, stejně by si Západ vymyslel nějakou jinou záminku.
Kladnou stránkou sankcí je podle Putina to, že donutily ruské výrobce zapracovat na do té doby zaostávajících oblastech. Jedná se zejména o pěstování ovoce a zeleniny či produkci masa. Ruský prezident ovšem připustil, že pokud se ostatní státy rozhodnou ke zmírňování sankcí, Moskva na to bude reagovat stejným způsobem.
„Víme teď, že v Senátu USA vznikl návrh zákona o zpřísnění sankcí. Nic tak mimořádného se neděje, tak kvůli čemu teď začali mluvit o sankcích? Svědčí to o vnitropolitickém boji v USA,“ reagoval Putin na rozhodnutí amerických senátorů.
S Američany se chceme dohodnout
Zlepšení vztahů a prohloubení spolupráce se Spojenými státy však považuje za velmi důležité. „Nechceme mít s Trumpovou administrativou nějaké spory, nechceme jeden druhého poškozovat. Chceme se na něčem dohodnout,“ zdůraznil ruský prezident s tím, že například konflikt v Sýrii nebo situaci v Iráku a na Ukrajině není možné vyřešit jednostranně.
Stejně tak chce Putin se Spojenými státy spolupracovat v oblasti ochrany klimatu či boji proti chudobě, která často nutí lidi k radikalizaci.
V čem se liší Comey a Snowden?
Putin odpovídal i na dotaz ohledně konfliktu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a odvolaným ředitelem FBI Jamesem Comeyem. Podrobnosti celé věci prý nezná, nicméně si zapamatoval, že Comey je přesvědčen o vměšování Ruska do amerických voleb, ačkoliv o tom nepředložil žádné důkazy.
Poznamenal také, že sami Američané si prosazují své zájmy všude ve světě, a to i ovlivňováním myšlení lidí, čemuž jiné země nekladou odpor, protože se nechtějí s USA rozhádat. Rusko ale své názory podle Putina neskrývá a otevřeně o nich hovoří.
Putin považuje za podivné, že odvolaný šéf FBI, který médiím poskytl svůj rozhovor s vrchním velitelem (Trumpem), se tak málo odlišuje od zběhlého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena. Nicméně - pokud Comey bude pronásledován - Rusko mu prý poskytne azyl stejně jako Snowdenovi.
- Bude další Přímá linka? V závěru čtyřhodinové debaty dostal Putin otázku, zda ještě někdy bude odpovídat národu během pořadu Přímá linka. Tazatel tak chtěl zjistit, zda se bude Putin v březnu ucházet o znovuzvolení. Na otázku ale odpověděl současný prezident vyhýbavě: „Pokud nějaká linka bude, určitě bude přímá.“