Bude europarlament tentokrát jiný? Uvidíme dnes po 23. hodině

Brusel - Již od čtvrtka si 400 milionů evropských voličů vybírá své zástupce do Evropského parlamentu. Volby v Česku již skončily, ale většinu zemí čeká hlasování až dnes. Typickým znakem evropských voleb je nízká volební účast. Brusel to ale tentokrát chtěl změnit a lákal voliče na větší pravomoci, včetně volby šéfa vlivné eurokomise. Heslo Evropského parlamentu „Tentokrát to bude jiné“ se tak možná splní. Ovšem ne co do účasti, ale radikálních a protievropských stran, které v hojném počtu zamíří do unijního parlamentu.

Předvolební průzkumy těmto obavám dávaly mnohdy za pravdu: například ve Francii slibují tamním nacionalistům vysoké zisky. Strach z nástupu extremistů v pátek vyjádřil i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg: „Obávám se, že v Evropském parlamentu bude více extremistů, více nacionalistů a více populistů,“ řekl krátce poté, co vhodil svůj hlasovací lístek do volební urny. A jak to dopadne, bude jasné až dnes po 23. hodině - až odhlasují voliči v poslední zemi osmadvacítky - Itálii. Teprve potom můžou úřady jednotlivých států zveřejnit výsledky. ČT24 od 23:00 divákům přinese výsledky hlasování ve speciálu ČT24 Evropské volby.

Volby v Česku vypadají na propadák v účasti - nebude výjimkou

  • "U nás v Česku je hrozně moc voleb. Pro lidi, kteří politikou nežijí, to nemá smysl. Navíc kampaň byla taková, že si jí málokdo všiml. Evropské volby si, zdá se, našly svoje dno. Češi prostě berou Brusel jako cosi odtažitého a cizího," řekl v ČT komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo.
  • Německu volební účast rovněž klesá. Poprvé by mohlo k evropským volbám přijít méně než 40 procent voličů.
  • Řekové vidí, že nyní mohou vyjádřit svůj protest proti bruselské politice. Vítězem bude ale neúčast. Ti, co půjdou volit, budou volit malé či extrémní strany,“ upozornila spolupracovnice ČT Soňa Dorňáková Stamu.
  • Rekordně nízkou účast očekávají i ve Francii. Přijít by mohlo pouze něco kolem 40 procent.
  • Ve Velké Británii se očekává tradiční volební účast 36 procent.
  • Španělé očekávají účast kolem 40 procent, nedá se zde hovořit vůči nějaké skepsi z členství v EU.
2 minuty
Eurovolby: Neděle rozhoduje
Zdroj: ČT24

Europarlament má větší vliv, než si mnozí myslí

Evropské volby určí na příštích pět let, jaké bude chování Evropské unie. I když jí mnozí neřeknou jinak než Brusel, mezi evropskými institucemi se odehrává každodenní boj o vliv. Evropský parlament často bortí plány členských států a ty zas shazují ze stolu plány Evropské komise. Samotný Evropský parlament si přitom říká o stále víc vlivu, a to k nelibosti mnohých. 

Když omezoval kouření, každý Evropan pocítil, jaké má pravomoci. Nejlíp to dokládaly pečlivé seznamy tabákových lobbistů o názorech europoslanců - více o tabákové lobby v europarlamentu. Jinak se ale dění v europarlamentu skrývá spíš za kouřovou clonou. Jeho vliv přitom narostl: „Pokud se vytvoří většina v Evropském parlamentu, pak má moc, která je často větší, než mají vlády,“ připomíná Lorenzo Consoli, zpravodaj italské agentury TMNews. 

Evropský parlament spolurozhoduje například o snížení cen roamingu, podobě technických kontrol nebo hlučnosti vozidel, ale taky reakci na americké odposlechy nebo boj s invazními druhy. Když si europoslanec najde téma a dostatečnou podporu mezi svými kolegy, má nečekanou moc: „Europoslanec, pokud pracuje tvrdě, tak může být extrémně vlivný. I víc než ministr členského státu,“ tvrdí Paul Adamson, šéfredaktor bruselského magazínu E!Sharp. 

Dokladem toho jsou aktuální eurovolby. Právě z nich má historicky poprvé vzejít příští šéf Evropské komise. Skončit tak má tradice zákulisních dohod. Změna, která se moc nezamlouvala ani nejmocnější ženě Evropy - německé kancléřce Merkelové, ale přesto prošla. 

Co čeká nový europarlament a novou Evropskou komisi 

Noví členové: Dilema, zda rozšiřovat, či nerozšiřovat bude muset rozseknout evropská osmadvacítka. Po přijetí Chorvatska totiž před branami Unie stojí i další balkánské státy, nakročeno do ní má nově i Ukrajina. Už devět let usiluje o členství Turecko. 

Britská otázka: Kromě rozšiřování Unie, vůbec poprvé bude osmadvacítka možná muset řešit problém opačného charakteru. Rok 2017 se možná zapíše do dějin vůbec prvním vystoupením ze struktur Evropské unie. David Cameron svým voličům o této otázce slíbil referendum. Nejde ale jen o tradičně opatrné Brity, průzkumy přisuzují skeptickým stranám úspěch například i v Německu. 

Společná obrana: Evropská unie má společnou zahraniční politiku, ale vojáci v uniformě Evropské unie nejsou. Po událostech na Ukrajině je téma společné armády opět v popředí zájmu a někteří politici ve strukturách Unie ji chtějí řešit. 

Krize eura: Jenže zatímco budování armády znamená běh na pořádně dlouhou trať, řešení problémů společné evropské měny nesnese odkladu. Ačkoli takzvaný fiskální pakt, který měl zabránit zadlužování evropských ekonomik, začal platit už před dvěma lety, státy Unie se zadlužují dál. Podle posledních údajů Eurostatu by dnes některé státy eurozóny dokonce ani společnou měnu přijmout nemohly - a to právě kvůli vysokému rozpočtovému deficitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 8 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 37 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...