Buenos Aires - Jaguár je největší kočkovitou šelmou v Jižní Americe. Tedy zatím. Počty krále džungle se ovšem povážlivě snižují. Jen v Argentině hrozí jaguárům do dvaceti let vyhubení. Může za to rozpínavost lidských sídlišť, pytláctví, a taky malá vymahatelnost práva.
Krajina poblíž hranic s Brazílií a Paraguají oplývá hojností přírodních krás i turistů. O původní fauně se to ale říci nedá. Mezi nejohroženější živočichy patří sám král zdejší džungle – jaguár. Argentinští vědci pozorují jeho populaci od roku 2003. Dospělé jedince vybavují sledovacím obojkem. Chtějí tak zjistit, jak a kam se elegantní kočky pohybují, aby mohli oblast výskytu lépe chránit.
Ochrana každého jedince začíná možná nečekaně - jeho lovem. Speciální past by mu ale neměla ublížit, šelmě pouze zabrání v pohybu. Letos se ale ještě žádná nechytila – podle vědců je to varovné znamení. Výzkumníci lapeného jaguára vždy uspí a po důkladné veterinární prohlídce mu nasadí obojek. Pak ho vypustí zpět do divočiny. Té ale ubývá stejně jako jaguárů. Šelmy ohrožuje rozšiřování lidských sídlišť a ilegální lov. „Podle studie, kterou jsme provedli ve spolupráci s Chicagskou zoo, hrozí jaguárům do 20 až 30 let vyhubení, pokud nezasáhneme a nezbavíme je těchto hrozeb,“ vysvětluje autor projektu Agustin Paviolo.
Argentinský deštný prales patří mezi oblasti, kde jsou jaguáři nejohroženější. Nejvíce je decimuje pytláctví. Jejich skvrnitá srst je ideálem rozmarných žen. Na černém trhu se dá jaguáří kožich sehnat za 5 tisíc dolarů.
Ještě v 60. a 70. letech byl ale lov jaguárů v Latinské Americe běžný - v té době jich kvůli hebké srsti zahynulo na 18 tisíc. Následné kampaně proti pravým kožichům sice poptávku utlumily, populace šelem už se ale nezotavila.
Pytláci vědí, že jen málokdo z nich skončí před soudem. „Soudci mají na stole pět až šest tisíc otevřených případů. Většinou jde o únosy, drogové delikty a vydírání. Na kauzy, které souvisejí se životním prostředím, prostě nemají čas. Skoro nikdo nebyl za lov jaguára odsouzen,“ lituje Marcelo Silva Croome z národního ředitelství pro životní prostředí.
O změnu usiluje ekologická iniciativa Red Yaguarete. V minulém roce se účastnila dvou soudních případů, při kterých prodejci jaguářích kůží dostali alespoň pokutu. Úspěch v soudní síni má ale i svou stinnou stránku - pytláci i ilegální prodejci začínají své aktivity více skrývat. „Je stále těžší zjistit, kdo zvíře skolil. Dříve se lidé chlubili, ukazovali nám své úlovky a trofeje. Ale teď už vědí o pokutách a nic neprozradí,“ popisuje akce pytláků prezident Red Yaguarete Nicolas Lodeiro O´Campo.
Na světě žije už jen 15 tisíc kusů jaguárů. Zmenšila se i rozmanitost genů a vyvést životaschopná mláďata už není samozřejmostí. Jaguár přitom není jen skvrnitou ozdobou pralesa, ale taky garantem rovnováhy celého ekosystému. Vědci doufají, že jejich projekt jednoho dne pomůže smutnou statistiku zvrátit. Jinak zůstane největší lovec kontinentu pouze krásnou vzpomínkou.
