Praha - Evropa přestala být protektorátem USA. V nedělním diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to prohlásil americký politolog Zbigniew Brzezinski. Reagoval tak na svůj někdejší výrok z doby, kdy Amerika chránila Evropu před sovětskou hrozbou. Ta už nyní pominula, a výrok o protektorátu proto neplatí. Brzezinski je nicméně trochu skeptický ohledně toho, že by evropská sedmadvacítka byla jednotným aktérem, budoucnost Evropy přesto vidí mírně optimisticky.
Brzezinski v OVM: Evropa už není protektorátem USA, její budoucnost vidím mírně optimisticky
63 minut
Brzezinski v OVM: Evropa už není protektorátem USA
Současná finanční a ekonomická krize podle Brzezinského do značné míry negativním způsobem ukazuje, jak významnou supervelmocí Amerika ve světě zůstává. Kdyby se zhroutil dolar, bude i v ostatních zemí krize. Pokud se zotaví Spojené státy, zotaví se i zbytek světa a naopak, vysvětlil.
Podle politologa je obtížné dosáhnout v EU konsensu v 27 členech, zvlášť když řada z nich má poměrně provinciální pohled na svět. Spojené státy mají naopak globální pohled na svět, a proto dělají i globální chyby - jako například za Bushovy administrativy, dodal Brzezinski. Globální pohled mají z evropských zemí v podstatě jen Německo, Francie a Británie, a proto se naslouchá spíše tomu, co říkají tyto tři země, uvedl.
118 minut
Otázky Václava Moravce
Pokud jde o budoucnost Evropy, je Brzezinski umírněným optimistou. Vyjádřil naději, že díl odpovědnosti za světový vývoj na sebe vezmou i další země, jako Portugalsko, Polsko nebo Švédsko. Dokud se to nestane, bude se naslouchat Německu, Francii a Británii.
Koncem roku 1991 Brzezinski prohlásil, že dokud federalizující se Evropa nenabude viditelné podoby, existuje nebezpečí, že se stane natolik nekonkrétní, že bude bezvýznamná a že ji zaplaví vlna xenofobie a etnických konfliktů. V Otázkách politolog uvedl, že mu dal vývoj za pravdu - ať už jde o válku na Balkáně, nejistotu v Bělorusku a na Ukrajině a konflikt v Gruzii. Nicméně byl v tomto směru zaznamenán pokrok, přiznal Brzezinski.
Brzezinski: Zbaví-li se Taliban vlivu al-Káidy, lze uvažovat o stažení jednotek
Brzezinski rovněž hovořil o prvních krocích nového amerického prezidenta Baracka Obamy, jejichž cílem je obnovit politickou a ekonomickou důvěryhodnost Ameriky. USA například začínají přeformulovávat zásadní strategické cíle v Afghánistánu. Americký politolog se domnívá, že je třeba se dostat od sloganů k realistickým bezpečnostním cílům. Je třeba klást důraz na politické řešení, na decentralizovaný systém v Afghánistánu, uvedl. Spojenecké jednotky by neměly opakovat chyby Sovětů tím, že by v Afghánistánu používaly čistě vojenskou strategii.
„Já bych dával přednost tomu, aby se uzavřela dohoda s Talibanem na místní a regionální úrovni, pokud budou jeho příslušníci přísahat, že nebudou v kontaktu s al-Káidou a že ji vyloučí ze svých řad,“ uvedl Brzezinski. V takovém případě by podle něj bylo možné stáhnout ze země mezinárodní jednotky.
Osmdesátiletý politolog je rodem Polák a jeho manželka Emilie Anna je Češka, neteř prezidenta Edvarda Beneše. Byl poradcem prezidenta Johna F. Kennedyho, v letech 1977 až 1981 působil jako poradce prezidenta Jamese Cartera pro otázky národní bezpečnosti. V roce 1978 na schůzce v Camp Davidu pomohl dohodnout průlomovou mírovou smlouvu mezi Egyptem a Izraelem.
Politolog Zbigniew Brzezinski
