Asi žádná bruselská čtvrť není tak neblaze proslulá jako Molenbeek. Právě do této oblasti belgického hlavního města zavedlo policejní komanda vyšetřování teroristických útoků v Paříži z listopadu 2015, při nichž zahynulo 130 lidí. V Molenbeeku kriminalisté dopadli jediného přeživšího a strůjce útoků Salaha Abdeslama. Chudá čtvrť se mění, náprava reputace ale potrvá.
Záběry z března 2016, kdy policie Abdeslama konečně dopadla, už budou Molenbeek symbolizovat možná napořád. Strůjce série pařížských atentátů nyní stojí před francouzským soudem. Jeho zatčení odkrylo poměrně silnou teroristickou síť ve čtvrti belgické metropole.
Vladimír Pohůnek v Belgii žije už dvaačtyřicet let a dlouhé roky právě v Molenbeeku. Čtvrť zažil před atentáty i po nich. „Celá čtvrť byla uzavřená, skrýval se u tety ve sklepě,“ vzpomíná na události z 18. března 2016.
Od té doby se Molenbeek mění. V současnosti zde lze najít třeba i restaurace s michelinskou hvězdou nebo módní pivovary. Policie je víc vidět a snaží se řešit každodenní kriminalitu – byť podle místních stále ještě pomalu. „Je tu větší klid, není už tady taková obava, ale přesto si lidé myslí, že ještě něco přijde,“ komentuje situaci Pohůnek.
Molenbeek totiž stále zůstává druhou vůbec nejchudší částí Belgie. Celá jedna třetina místních obyvatel je nezaměstnaná. Velká část přistěhovalců odmítá integraci a nechce se naučit ani jazyk. O to větší úkol stojí před místní samosprávou. „Je tu hodně kulturních akcí, různých setkání, festivalů,“ popisuje Pohůnek.
Proměna Molenbeeku, jenž se do povědomí zapsal jako lůno pařížského teroru, je ale běh na dlouhou trať, podotýká z Bruselu tamní zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
