Brusel zahájí řízení s Českem, Polskem a Maďarskem kvůli uprchlíkům

10 minut
Události ČT: Brusel zahájí s Českem řízení kvůli kvótám
Zdroj: ČT24

Evropská komise zahájí s Českou republikou, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení legislativy EU v souvislosti s kvótami na uprchlíky. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, který představil zprávu o přerozdělování migrantů, doufá, že všechny tři státy znovu zhodnotí svůj přístup a závazky splní. Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Premiér Bohuslav Sobotka ale v reakci zopakoval, že Česko se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí.

Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160 tisíc žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.

„Jsou to tři členské země, které neudělaly - opakuji, že neudělaly - vůbec nic už déle než rok,“ upozornil Avramopulos. Připomněl, že Maďarsko nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho.

„Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016,“ uvedl eurokomisař. Česká republika, která měla do září přijmout přibližně 2600 lidí, převzala 12 uprchlíků z Řecka. Od května 2016 česká strana nenabídla pro běžence žádná místa. Častým argumentem kabinetu bylo, že v České republice prostě žít nechtějí.

Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.

Důsledně ne, opakuje Sobotka

„Česká republika se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí a i se zřetelem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě a také s ohledem na nefunkčnost systému kvót se na něm nebude podílet. Toto naše stanovisko jsme připraveni na půdě EU i příslušných soudních institucí důsledně hájit,“ napsal český premiér.

Já to vnímám jako příležitost vyložit své argumenty. Komise nás vlastně spíš na něco upozorní a my dostaneme časový prostor, abychom se k tomu vyjádřili. Od pana Junckera jsem dokonce dostal pozvání, abychom pokračovali v rozhovoru, který jsme tady v Praze začali.
Lubomír Zaorálek

Podle Avramopulose se Česká republika stejně jako i další státy zavázala, že každé tři měsíce oznámí nové závazky o tom, kolik převezmou uprchlíků z Řecka a Itálie. Nyní bude mít Česko dva měsíce na to, aby začala plnit své povinnosti podle představ Evropské komise.

Pokud se tak nestane, může věc skončit u Evropského soudního dvora ve Štrasburku. Pakliže by ten dal za pravdu nárokům Evropské komise a Česká republika by se i nadále odmítala podřídit verdiktu, znamenalo by to pro ni vysoké finanční sankce. Může jít i o desítky milionů korun, uvedl nedávno ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Jsou země, které řekly - máme se na řešení společně podílet. To že přerozdělování nefungovalo, tou už není problém těch zemí, ale systému přerozdělování. Ale pak jsou tu země Visegrádské čtyřky, které v roce 2015 odmítly princip a kvóty jako takové.
Jacques Rupnik

Avramopulos vidí nyní čas k tomu, aby česká, maďarská a polská vláda změnily svůj přístup ke kvótám, a daly tak možnost Evropské komisi přehodnotit ten svůj. „Přerozdělování, a to chci opět opakovat, není věcí volby. Je to nejen morální povinnost, ale hlavně právní rozhodnutí s právními závazky, o kterém bylo kolektivně rozhodnuto a které musí být kolektivně provedeno,“ řekl komisař.

27 minut
Rupnik: Že systém nefungoval, je jiná věc, než odmítnout kvóty jako takové
Zdroj: ČT24

Jde o oportunismus české vlády před volbami, říká bruselský expert na migraci

Podle bruselského experta na migraci z think tanku European Policy Centre Franka McNamary je klíčové, že Česko čekají parlamentní volby. Argumentaci bezpečnostním rizikem považuje za naprostou neopodstatněnou. „Žádná zvěrstva, která se v Evropě odehrála, nebyla spáchána přerozdělenými uprchlíky. Je to neopodstatněné i proto, že relokace jsou velmi přísné,“ tvrdí.

Podle jeho slov lze velmi dobře prověřit lidi, které země přijímá a Česká republika byla při přebírání dvanácti lidí velmi důsledná, podotkl. „Češi prověřovali extrémně důsledně, a to by mělo vyloučit veškeré bezpečnostní obavy, které by Česko mohlo mít. Myslím tedy, že u české vlády jsme svědky politického oportunismu před podzimními volbami,“ dodal.

Hlavou vrtí i Polsko

Polsko je připraveno hájit svůj odmítavý postoj k naplňování uprchlických kvót před Soudním dvorem Evropské unie. Uvedl to v reakci na krok Evropské komise náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański. Rozhodnutí EK může podle něho být překážkou na cestě ke všeobecně přijatelnému kompromisu při řešení migrační krize.

Zatímco bývalá liberální polská vláda slíbila v době projednávání kvót v roce 2015 přijmout na 6000 běženců, současný nacionalistický kabinet tento závazek odmítá plnit.

V dnešní době již sice existuje široký konsensus na tom, že přijímání uprchlíků na základě kvót zkrátka nefunguje, zároveň je ale všem jasné, že bez zapojení všech států Unie, ať už jde o podporu administrativní, policejní či finanční, se neobejdeme. Bylo proto velmi nešťastné, když čelní představitelé České republiky, namísto konstruktivní kritiky, otevřeně hovořili o tom, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka. Tato neobratnost a nediplomatická komunikace, kromě zahájení řízení pro porušení unijní legislativy, může vážně a trvale poškodit doposud velmi úspěšné vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou.
Martina Dlabajová
europoslankyně (nestr. za ANO)

Česká eurokomiskařka považuje řízení za nešťastné

Řízení kvůli kvótám ze strany Evropské komise nepokládá česká členka komise pro spravedlnost Věra Jourová za dobré řešení. Vynucuje podle ní něco, co „evidentně není funkční“. Na jednáních s ostatními komisaři opakovaně upozorňuje, že přerozdělování žadatelů o azyl není podle ní dobré řešení.

Jourová nyní předpokládá, že česká strana na dopis z komise standardním způsobem odpoví a předloží pro svůj postoj právní a věcné argumenty. „V téhle chvíli je to dopis, komise nedává Česko k soudu,“ dodala komisařka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...