Brusel zahájí řízení s Českem, Polskem a Maďarskem kvůli uprchlíkům

10 minut
Události ČT: Brusel zahájí s Českem řízení kvůli kvótám
Zdroj: ČT24

Evropská komise zahájí s Českou republikou, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení legislativy EU v souvislosti s kvótami na uprchlíky. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, který představil zprávu o přerozdělování migrantů, doufá, že všechny tři státy znovu zhodnotí svůj přístup a závazky splní. Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Premiér Bohuslav Sobotka ale v reakci zopakoval, že Česko se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí.

Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160 tisíc žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.

„Jsou to tři členské země, které neudělaly - opakuji, že neudělaly - vůbec nic už déle než rok,“ upozornil Avramopulos. Připomněl, že Maďarsko nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho.

„Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016,“ uvedl eurokomisař. Česká republika, která měla do září přijmout přibližně 2600 lidí, převzala 12 uprchlíků z Řecka. Od května 2016 česká strana nenabídla pro běžence žádná místa. Častým argumentem kabinetu bylo, že v České republice prostě žít nechtějí.

Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.

Důsledně ne, opakuje Sobotka

„Česká republika se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí a i se zřetelem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě a také s ohledem na nefunkčnost systému kvót se na něm nebude podílet. Toto naše stanovisko jsme připraveni na půdě EU i příslušných soudních institucí důsledně hájit,“ napsal český premiér.

Já to vnímám jako příležitost vyložit své argumenty. Komise nás vlastně spíš na něco upozorní a my dostaneme časový prostor, abychom se k tomu vyjádřili. Od pana Junckera jsem dokonce dostal pozvání, abychom pokračovali v rozhovoru, který jsme tady v Praze začali.
Lubomír Zaorálek

Podle Avramopulose se Česká republika stejně jako i další státy zavázala, že každé tři měsíce oznámí nové závazky o tom, kolik převezmou uprchlíků z Řecka a Itálie. Nyní bude mít Česko dva měsíce na to, aby začala plnit své povinnosti podle představ Evropské komise.

Pokud se tak nestane, může věc skončit u Evropského soudního dvora ve Štrasburku. Pakliže by ten dal za pravdu nárokům Evropské komise a Česká republika by se i nadále odmítala podřídit verdiktu, znamenalo by to pro ni vysoké finanční sankce. Může jít i o desítky milionů korun, uvedl nedávno ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Jsou země, které řekly - máme se na řešení společně podílet. To že přerozdělování nefungovalo, tou už není problém těch zemí, ale systému přerozdělování. Ale pak jsou tu země Visegrádské čtyřky, které v roce 2015 odmítly princip a kvóty jako takové.
Jacques Rupnik

Avramopulos vidí nyní čas k tomu, aby česká, maďarská a polská vláda změnily svůj přístup ke kvótám, a daly tak možnost Evropské komisi přehodnotit ten svůj. „Přerozdělování, a to chci opět opakovat, není věcí volby. Je to nejen morální povinnost, ale hlavně právní rozhodnutí s právními závazky, o kterém bylo kolektivně rozhodnuto a které musí být kolektivně provedeno,“ řekl komisař.

27 minut
Rupnik: Že systém nefungoval, je jiná věc, než odmítnout kvóty jako takové
Zdroj: ČT24

Jde o oportunismus české vlády před volbami, říká bruselský expert na migraci

Podle bruselského experta na migraci z think tanku European Policy Centre Franka McNamary je klíčové, že Česko čekají parlamentní volby. Argumentaci bezpečnostním rizikem považuje za naprostou neopodstatněnou. „Žádná zvěrstva, která se v Evropě odehrála, nebyla spáchána přerozdělenými uprchlíky. Je to neopodstatněné i proto, že relokace jsou velmi přísné,“ tvrdí.

Podle jeho slov lze velmi dobře prověřit lidi, které země přijímá a Česká republika byla při přebírání dvanácti lidí velmi důsledná, podotkl. „Češi prověřovali extrémně důsledně, a to by mělo vyloučit veškeré bezpečnostní obavy, které by Česko mohlo mít. Myslím tedy, že u české vlády jsme svědky politického oportunismu před podzimními volbami,“ dodal.

Hlavou vrtí i Polsko

Polsko je připraveno hájit svůj odmítavý postoj k naplňování uprchlických kvót před Soudním dvorem Evropské unie. Uvedl to v reakci na krok Evropské komise náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański. Rozhodnutí EK může podle něho být překážkou na cestě ke všeobecně přijatelnému kompromisu při řešení migrační krize.

Zatímco bývalá liberální polská vláda slíbila v době projednávání kvót v roce 2015 přijmout na 6000 běženců, současný nacionalistický kabinet tento závazek odmítá plnit.

V dnešní době již sice existuje široký konsensus na tom, že přijímání uprchlíků na základě kvót zkrátka nefunguje, zároveň je ale všem jasné, že bez zapojení všech států Unie, ať už jde o podporu administrativní, policejní či finanční, se neobejdeme. Bylo proto velmi nešťastné, když čelní představitelé České republiky, namísto konstruktivní kritiky, otevřeně hovořili o tom, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka. Tato neobratnost a nediplomatická komunikace, kromě zahájení řízení pro porušení unijní legislativy, může vážně a trvale poškodit doposud velmi úspěšné vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou.
Martina Dlabajová
europoslankyně (nestr. za ANO)

Česká eurokomiskařka považuje řízení za nešťastné

Řízení kvůli kvótám ze strany Evropské komise nepokládá česká členka komise pro spravedlnost Věra Jourová za dobré řešení. Vynucuje podle ní něco, co „evidentně není funkční“. Na jednáních s ostatními komisaři opakovaně upozorňuje, že přerozdělování žadatelů o azyl není podle ní dobré řešení.

Jourová nyní předpokládá, že česká strana na dopis z komise standardním způsobem odpoví a předloží pro svůj postoj právní a věcné argumenty. „V téhle chvíli je to dopis, komise nedává Česko k soudu,“ dodala komisařka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američané pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi.
13:10Aktualizovánopřed 1 mminutou

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 58 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 3 hhodinami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...