Brusel zahájí řízení s Českem, Polskem a Maďarskem kvůli uprchlíkům

Nahrávám video
Události ČT: Brusel zahájí s Českem řízení kvůli kvótám
Zdroj: ČT24

Evropská komise zahájí s Českou republikou, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení legislativy EU v souvislosti s kvótami na uprchlíky. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, který představil zprávu o přerozdělování migrantů, doufá, že všechny tři státy znovu zhodnotí svůj přístup a závazky splní. Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Premiér Bohuslav Sobotka ale v reakci zopakoval, že Česko se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí.

Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160 tisíc žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.

„Jsou to tři členské země, které neudělaly - opakuji, že neudělaly - vůbec nic už déle než rok,“ upozornil Avramopulos. Připomněl, že Maďarsko nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho.

„Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016,“ uvedl eurokomisař. Česká republika, která měla do září přijmout přibližně 2600 lidí, převzala 12 uprchlíků z Řecka. Od května 2016 česká strana nenabídla pro běžence žádná místa. Častým argumentem kabinetu bylo, že v České republice prostě žít nechtějí.

Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.

Důsledně ne, opakuje Sobotka

„Česká republika se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí a i se zřetelem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě a také s ohledem na nefunkčnost systému kvót se na něm nebude podílet. Toto naše stanovisko jsme připraveni na půdě EU i příslušných soudních institucí důsledně hájit,“ napsal český premiér.

Já to vnímám jako příležitost vyložit své argumenty. Komise nás vlastně spíš na něco upozorní a my dostaneme časový prostor, abychom se k tomu vyjádřili. Od pana Junckera jsem dokonce dostal pozvání, abychom pokračovali v rozhovoru, který jsme tady v Praze začali.
Lubomír Zaorálek

Podle Avramopulose se Česká republika stejně jako i další státy zavázala, že každé tři měsíce oznámí nové závazky o tom, kolik převezmou uprchlíků z Řecka a Itálie. Nyní bude mít Česko dva měsíce na to, aby začala plnit své povinnosti podle představ Evropské komise.

Pokud se tak nestane, může věc skončit u Evropského soudního dvora ve Štrasburku. Pakliže by ten dal za pravdu nárokům Evropské komise a Česká republika by se i nadále odmítala podřídit verdiktu, znamenalo by to pro ni vysoké finanční sankce. Může jít i o desítky milionů korun, uvedl nedávno ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Jsou země, které řekly - máme se na řešení společně podílet. To že přerozdělování nefungovalo, tou už není problém těch zemí, ale systému přerozdělování. Ale pak jsou tu země Visegrádské čtyřky, které v roce 2015 odmítly princip a kvóty jako takové.
Jacques Rupnik

Avramopulos vidí nyní čas k tomu, aby česká, maďarská a polská vláda změnily svůj přístup ke kvótám, a daly tak možnost Evropské komisi přehodnotit ten svůj. „Přerozdělování, a to chci opět opakovat, není věcí volby. Je to nejen morální povinnost, ale hlavně právní rozhodnutí s právními závazky, o kterém bylo kolektivně rozhodnuto a které musí být kolektivně provedeno,“ řekl komisař.

Nahrávám video
Rupnik: Že systém nefungoval, je jiná věc, než odmítnout kvóty jako takové
Zdroj: ČT24

Jde o oportunismus české vlády před volbami, říká bruselský expert na migraci

Podle bruselského experta na migraci z think tanku European Policy Centre Franka McNamary je klíčové, že Česko čekají parlamentní volby. Argumentaci bezpečnostním rizikem považuje za naprostou neopodstatněnou. „Žádná zvěrstva, která se v Evropě odehrála, nebyla spáchána přerozdělenými uprchlíky. Je to neopodstatněné i proto, že relokace jsou velmi přísné,“ tvrdí.

Podle jeho slov lze velmi dobře prověřit lidi, které země přijímá a Česká republika byla při přebírání dvanácti lidí velmi důsledná, podotkl. „Češi prověřovali extrémně důsledně, a to by mělo vyloučit veškeré bezpečnostní obavy, které by Česko mohlo mít. Myslím tedy, že u české vlády jsme svědky politického oportunismu před podzimními volbami,“ dodal.

Hlavou vrtí i Polsko

Polsko je připraveno hájit svůj odmítavý postoj k naplňování uprchlických kvót před Soudním dvorem Evropské unie. Uvedl to v reakci na krok Evropské komise náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański. Rozhodnutí EK může podle něho být překážkou na cestě ke všeobecně přijatelnému kompromisu při řešení migrační krize.

Zatímco bývalá liberální polská vláda slíbila v době projednávání kvót v roce 2015 přijmout na 6000 běženců, současný nacionalistický kabinet tento závazek odmítá plnit.

V dnešní době již sice existuje široký konsensus na tom, že přijímání uprchlíků na základě kvót zkrátka nefunguje, zároveň je ale všem jasné, že bez zapojení všech států Unie, ať už jde o podporu administrativní, policejní či finanční, se neobejdeme. Bylo proto velmi nešťastné, když čelní představitelé České republiky, namísto konstruktivní kritiky, otevřeně hovořili o tom, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka. Tato neobratnost a nediplomatická komunikace, kromě zahájení řízení pro porušení unijní legislativy, může vážně a trvale poškodit doposud velmi úspěšné vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou.
Martina Dlabajová
europoslankyně (nestr. za ANO)

Česká eurokomiskařka považuje řízení za nešťastné

Řízení kvůli kvótám ze strany Evropské komise nepokládá česká členka komise pro spravedlnost Věra Jourová za dobré řešení. Vynucuje podle ní něco, co „evidentně není funkční“. Na jednáních s ostatními komisaři opakovaně upozorňuje, že přerozdělování žadatelů o azyl není podle ní dobré řešení.

Jourová nyní předpokládá, že česká strana na dopis z komise standardním způsobem odpoví a předloží pro svůj postoj právní a věcné argumenty. „V téhle chvíli je to dopis, komise nedává Česko k soudu,“ dodala komisařka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Čínský tanker Rich Starry se předtím musel vrátit do Hormuzského průlivu. Přestože v úterý opustil Perský záliv, v Ománském moři ho podle agentury Reuters zastavila americká blokáda. Tanker je sankcionován kvůli obchodování s Íránem. Americký torpédoborec také v úterý zablokoval cestu dvěma ropným tankerům plujícím z Íránu.
08:41Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trumpova administrativa žádá o zrušení rozsudků pro vůdce útoku na Kapitol

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý požádalo federální odvolací soud o zrušení rozsudků pro vůdce krajně pravicových extremistických skupin Proud Boys a Oath Keepers, kteří se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Dotyčné soud poslal do vězení za spiknutí. Poté co Donald Trump prohrál ve volbách s Joem Bidenem, vedli své stoupence při nepokojích do sídla Kongresu s cílem podnítit vzpouru a udržet prezidenta u moci. Píše o tom agentura AP.
před 17 mminutami

Teherán chce po arabských zemích válečné reparace

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).
před 21 mminutami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu.
11:22Aktualizovánopřed 38 mminutami

Při střelbě na základní škole v Turecku zemřeli tři žáci a učitel, píše AFP

Čtyři lidé zemřeli a dvacet dalších bylo ve středu zraněno při střelbě na základní škole v jihotureckém městě Onikişuba, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Útočníkem byl podle místních médií žák této školy. Mezi oběťmi je i učitel.
před 42 mminutami

Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.
11:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Slovensku se protestovalo proti zrušení korespondenční volby

Na řadě míst Slovenska i v zahraničí se v úterý protestovalo proti koaličnímu návrhu týkajícímu se úpravy volebního zákona. Strana SMER navrhla novelu zákona, která by zrušila možnost korespondenční volby ze zahraničí. Nadále by z ciziny bylo možné volit pouze osobně na ambasádách. Demonstrující se sešli v Bratislavě, ale například i v Banské Bystrici, Košicích, Praze nebo Bruselu.
před 2 hhodinami

Macinka zveřejnil rozhovor armády s prezidentem Pavlem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka.
07:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...