Brusel: Protiruské sankce budou platit do konce ledna

Brusel - Diplomaté členských zemí Evropské unie se shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku. Formálně toto rozhodnutí potvrdí ministři zahraničí osmadvacítky na své pondělní schůzce v Lucemburku. Summit EU v březnu rozhodl, že evropské sankce uvalené kvůli ukrajinské krizi budou těsně navázány na plnění mírových dohod z Minsku.

6 minut
Votápek: Prodloužení sankcí nikoho nepřekvapilo. Ani Moskvu
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí Evropské unie není překvapením. Odhodlání sankce prodloužit dali na politické úrovni najevo lídři států a vlád členských zemí Unie už na svém summitu v březnu. Restrikce, jež mají změnit ruský přístup k řešení krize na Ukrajině, tehdy také rozhodli těsně spojit s plněním únorových mírových dohod z Minsku.

Ruská vláda podle ministra financí Antona Siluanova s prodloužením sankcí počítala. „V našich prognózách jsme přihlíželi k možnosti prodloužení sankcí. Proto bylo v našich odhadech hospodářského vývoje přihlédnuto k této otázce,“ řekl Siluanov.

Přesto šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov vzápětí zrušil schůzku s kolegy z Francie, Německa a Ukrajiny, s nimiž se měl příští týden sejít v Paříži. „Schůzka nebude,“ řekl Lavrov. Později však ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS uvedlo, že schůzka čtyř šéfů diplomacií se uskuteční v Paříži 23. června. Podle agentury se tak stalo na základě telefonátu mezi Lavrovem a jeho francouzským protějškem.

Evropské hospodářské sankce, které zakazují export určitých technologií do Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy, spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července.

Kreml už dal před časem najevo, že pokud budou sankce prodlouženy, zareagují Rusové protiopatřením. Jaké konkrétní kroky by to mohly být, je podle analytika mezinárodních vztahů a bývalého diplomata Vladimíra Votápka těžké odhadovat. „V minulém roce si pan prezident Putin vymyslel skvělé odvetné opatření, které spočívalo v tom, že zakázal dovoz potravin z Evropské unie, čímž dosáhl toho, že ty potraviny zmizely z regálů ruských obchodů a celková cena potravin se zrušila,“ dodává.

image_638000
Zdroj: ČT24

K zachování protiruských sankcí své evropské kolegy počátkem měsíce na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 v Německu vyzval také americký prezident Barrack Obama. Evropská unie i přední představitelé jejích členských zemí hovoří o mírových dohodách z běloruské metropole jako o východisku a prioritě pro uklidnění situace na východě Ukrajiny.

V březnu ještě diplomaté diskutovali o možnosti hospodářská opatření případně uvolňovat v souvislosti s tím, jak se na místě budou minské dohody prosazovat. Po nedávném zostření trvajících bojů se naopak začaly ozývat úvahy o možném přitvrzení přijatých opatření.

Rozhodnutí diplomatických zástupců členskýchzemí v pondělí potvrdí ministři zahraničí Unie. Debatě o Rusku a Ukrajině se koncem příštího týdne zřejmě nevyhnou ani prezidenti a premiéři osmadvacítky na bruselském summitu EU.

Jak šel čas se sankcemi

Evropská unie a Spojené státy vyhlásily protiruské sankce kvůli situaci na Ukrajině v několika vlnách:

  • První vlna sankcí byla reakcí na krvavé události v Kyjevě v únoru loňského roku a na ruskou anexi Krymu loni v březnu.
  • Již 6. března nařídil Bílý dům vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za „ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů“. Součástí rozhodnutí bylo kromě vízových omezení i zmrazení jejich majetku, který se nachází na americkém území. Sankce doplnily dřívější vízová omezení, která se vztahovala na ukrajinské činitele zodpovědné za porušování lidských práv. Spojené státy je vyhlásily po krvavých únorových srážkách v centru Kyjeva, které si vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných. Sankce se dotkly kolem 30 osob.
  • Také EU kvůli březnové ruské anexi ukrajinského Krymu zmrazila majetek a postupně zakázala vstup na své území asi třem desítkám ruských a krymských představitelů.
  • Druhou vlnu sankcí vyhlásily USA a EU 28. dubna 2014 kvůli bojům na východě Ukrajiny, které vypukly 6. dubna. Bílý dům ohlásil sankce proti sedmi ruským představitelům a 17 ruským společnostem, patřícím lidem z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropská unie se rozhodla „černý seznam“ osob, kterých se týkají protiruské sankce, rozšířit o 15 jmen.
  • Třetí vlna sankcí byla vyhlášena loni v červenci a v září byla rozšířena. Byla reakcí na ruský přístup k Ukrajině a na červencové zřícení malajsijského Boeingu 777 s 298 lidmi na palubě (nikdo nepřežil). Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; z katastrofy se vzájemně obviňují ukrajinská armáda a proruští povstalci. Evropské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska (vojenství, průzkum a těžba ropy), zahrnují embargo na import a export zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu a omezují také například ruský přístup na finanční trhy. Nový soubor sankcí zasáhl i Krym - zakazuje účast členských států na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově a obsahuje seznam zboží vyráběného na Krymu, s nímž evropské firmy nesmějí obchodovat. Americké sankce se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank. O další desítky jmen se také rozšířil unijní sankční seznam.
  • Na sankčním seznamu Evropské unie je nyní zařazeno 151 jednotlivců a 37 subjektů. Vlastní protiruské sankce vyhlásily i další země světa. 
  • Rusko nejprve vyhlásilo loni v březnu kvůli reakci Západu na ruskou anexi Krymu vlastní sankce vůči vybraným Američanům a v srpnu vyhlásilo v reakci na rozšiřování sankcí ze strany EU a USA roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, odstávky se výrazně prodloužily

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil mimo jiné na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Černihivské oblasti hlásí po ruském náletu jednoho mrtvého. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.
09:47Aktualizovánopřed 18 mminutami

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací.
před 1 hhodinou

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se zmíněné letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo minimálně 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi plamenů v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. Tuzemské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané. Dalších šest lidí je zraněných.
01:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kreml vítá novou strategii USA, která neoznačuje Rusko za přímou hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě, uvedl v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.
05:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 6 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 15 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...