Brno – Ojedinělé vizualizace sluneční koróny vytvořili s pomocí fotografií zatmění Slunce vědci na brněnském Vysokém učení technickém. Vytvořili nový počítačový program, který používá novou matematickou metodu a vytváří tak záběry, které jsou zřetelnější než ty dosavadní. Sluneční koróna vzbuzuje zájem astronomů i profesionálních fotografů, zatím nikdo se ale nepokusil podívat se na jev vytvářející se v nejvyšších vrstvách sluneční atmosféry z matematického hlediska. "Tyto algoritmy zatím skutečně nemá nikdo jiný k dispozici," uvedl šéf brněnského týmu Miroslav Druckmüller.
Nová technologie zpracování snímků sluneční koróny, kterou vyvinuli vědci z brněnského Vysokého učení technického, dokáže z obrazu odstranit jak veliký pokles jasu od slunečního povrchu do vzdálené koróny, tak i dále odfiltrovat jas v pozadí a naopak zdůraznit velmi jemnou strukturu koronálních útvarů. Jde o výsledek výzkumu, jež probíhal několik desítek let.
Dlouhý výzkum dostal Brno na světovou špičku
„Různé postupy zpracování snímků koróny se používají již řadu let, ale zdaleka neposkytovaly takové výsledky. Nemyslím, že to je finále, ale oni dnes dosáhli naprosté světové špičky,“ uvedl Pavel Ambrož z Astronomického ústavu Akademie věd.
Dříve se k pozorování používala například klasická fotografie, kde se různým způsobem do objektivu vkládaly radiální filtry. Metoda měla celou řadu nedostatků, protože například každé zatmění má jiný pokles jasu, musely se proto vždy vyrábět nové filtry. Koróna se dá pozorovat speciálními technikami mimo zemskou atmosféru nebo koronografy ve vysokohorských observatořích, ale pouze při úplných slunečních zatměních lze zatím dosáhnout vysokého prostorového rozlišení do značné vzdálenosti od povrchu.
Vědci pracují se snímky ze Sibiře či Mongolska
Naposledy vyjely dva týmy z VUT fotografovat zatmění Slunce letos v létě, a to na Sibiř a do Mongolska. Přálo jim počasí a přivezli dostatek kvalitních snímků. Nyní je postupně zpracovávají podle své metody. Zaměřují se například na otázky spojené s plynným ionizovaným železem a podivuhodně vysokou teplotou koróny.
„Zatímco povrch slunce má asi 6 tisíc stupňů Celsia, v koróně se teplota pohybuje v řádu milionů stupňů, to je pro vědce zajímavý problém,“ uvedl Miroslav Druckmüller. Své vizualizace předávají Brňané specializovaným slunečním fyzikům na Slovensku, ve Francii a Spojených státech.
