Stevenage – Městečku Stevenage nedaleko Londýna přezdívají britský Houston. Pyšní se jedním z největších vesmírných center světa. Vědci tu připravují mise na Mars, ale také do samého středu naší soustavy – ke Slunci.
Bruno a Bridget se učí, jak bezpečně brázdit povrch rudé planety. Cvičný Mars jim rodiče vyrobili tak, aby kopíroval podmínky panující na nejbližší planetě. Budou hledat stopy života. Oproti své starší americké sestře Curiosity umějí jít hluboko pod povrch. „Vozítko může vrtat dva metry hluboko, pak sebrat vzorek, vzít ho zpátky a dát do laboratoře uvnitř,“ podotkl Richard Lancaster z výzkumného týmu ExoMars Rover.
Vozítka na solární pohon urazí 70 metrů denně. Do povrchu Marsu se jejich kola poprvé zahryznou za čtyři roky. Se vzorky mimozemských hornin se ale vrátí v příští dekádě. Kromě robotických sourozenců mají vědci ve Stevenage na starosti i jiné ratolesti. „Lidé tu pracují na nejpokročilejších satelitech. Včetně těch, díky nimž sledujete fotbalové mistrovství. Další pracují na misích, které mají měřit gravitační vlny hluboko ve vesmíru,“ uvedl ředitel vědeckého centra Andrew Stroomer.
Série družic Sentinel má zase zjistit víc o Modré planetě. Ta označená 1A už Zemi obíhá. Mapuje rozsah tání ledovců, pátrá po ropných skvrnách, lesních požárech nebo sesuvech půdy. Všechno v rámci projektu Copernicus. „Je to krok od čistě vědeckých satelitů k takovým, které dokáží být operační,“ sdělil vedoucí vývoje Ralph Cordey.
Vědec hodlá zajít tam, kam se dosud nikdo neodvážil. Chce poslat družici ke Slunci, dokonce blíž, než ho obíhá Merkur. Solar Orbit má zkoumat chování hvězdy, měřit proudění částic a sledovat změny na jejím povrchu. „Neumožní nám předpovědět, co se stane v blízké budoucnosti, ale umožní nám lépe pochopit a možná vytvořit schopnost předpovídat,“ dodává Cordey.
