Konzervativní britská vláda bude tlačit na změnu pravidel pohybu občanů států EU. Podle ministryně vnitra Amber Ruddové chce jednat i s tamními podnikateli ohledně zmírnění imigrace. Plnou kontrolu nad přistěhovalectvím by ale kabinet rád spojil s přístupem na volný trh – tedy podmínkou, která se nelíbí unijnímu vedení.
Mějte plně v moci pohyb osob, s volným přístupem na unijní trh ale nepočítejte – podobné ultimátum Brusel už několikrát do Londýna vzkazoval. Účast na jednotném trhu totiž počítá s tzv. čtyřmi svobodami, tedy volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a právě osob.
Vláda Theresy Mayové dala opakovaně najevo, že chce mít plnou kontrolu nad přistěhovalectvím, a to i ze zemí EU. Ministryně Ruddová patří k blízkým spojencům Mayové a souhlasí s vládním cílem snížit příliv migrantů ze současných 327 tisíc ročně pod hranici 100 tisíc. Tento plán si ale podle ministryně vnitra vyžádá určitý čas.
Naopak jasno má kabinet v termínu oficiální žádosti o rozchod s EU. Mayová označila za nejzazší termín konec března. S tímto okamžikem tak začnou výstupové rozhovory, které mohou trvat až dva roky. Že jejich země Unii opustí, rozhodli britští voliči v červnovém referendu.
Hlasování vypsal ve Velké Británii na konec letošního června tehdejší premiér David Cameron. Premiér sám propagoval setrvání, ale necelých 52 procent Britů hlasovalo pro vystoupení, čímž připravilo Cameronův pád. Theresa Mayová, která do kampaně před referendem výrazně nezasahovala, se stala novou předsedkyní britské vlády v polovině července.
Šéf diplomacie Boris Johnson sice již dříve řekl, že k aktivaci článku 50 by mohlo dojít v lednu. Současně se ale šířily spekulace o snaze odkládat termín přinejmenším do německých parlamentních voleb v roce 2021. Takové úvahy však nyní ministerská předsedkyně utnula.
Naopak Evropská unie – členské země i unijní instituce – je prý už teď velmi dobře připravena. „Mohli bychom začít už zítra,“ řekl v polovině září v Bratislavě předseda Evropské rady Donald Tusk.
Tehdejší hostitel summitu Robert Fico ale za Slovensko i další státy V4 vyslovil obavy z britských kroků vůči občanům z EU. Pokud prý Británie bude měřit dvojím metrem podle původu, Visegrádská čtyřka prý utne usnesení o brexitu.
Brity čekají „léta napětí a nejistoty“
Britský ministr financí Phillip Hammond zase otevřeně přiznal vyhlídky, které odhadoval nejeden expert. Právě přístupové rozhovory podle něj bude provázet nejen politická, ale hlavně ekonomická nejistota. Na sjezdu konzervativců otevřeně mluvil o „turbulencích“.
„Čeká nás také období několika let, možná i delší, kdy podnikání bude provázet nejistota z výsledné podoby našich vztahů s Evropskou unií. Během této doby bude nutné hospodářství podpořit,“ řekl Hammond. Dodal, že je zastáncem co nejrychlejšího uzavření dohody s Bruselem.
Uplynulé čtvrtletí od referenda přitom na první pohled nepřineslo příliš katastrofické dopady – podle ekonoma Davida Marka jsou ale právě dlouhodobé dopady ty nejdůležitější. „Ten očekávaný dopad je teprve před námi a nikdo příliš neví hloubku ani dosah. Británie je stále členem EU, proto se předpokládaný otřes zatím nemohl projevit,“ zmiňuje Marek. Nejistota podle něj skončí v momentě, kdy budou jasně nastavené obchodní vztahy mezi Brity a dalšími zeměmi.
Brexitu, jak se plánovanému odchodu Británie z EU říká, se Hammond věnoval i v proslovu ke straníkům, ve kterém zopakoval stanovisko vlády, že žádné druhé referendum o britské unijní budoucnosti vypsáno nebude. Dodal, že není možné očekávat žádné vytáčky a kličky, neboť Spojené království skutečně z EU odchází.
„Až se budoucí generace ohlédnou zpět k našemu rozhodnutí z roku 2016, neuvidí konec éry, ale začátek nového věku, neuvidí zemi uzavírající se do sebe, ale stát, který se odhodlaně a rozhodně natahuje k novým příležitostem,“ řekl Hammond v závěru svého projevu.
Předtím ministr financí mimo jiné hovořil o tom, že Spojené království chce odchodem z EU získat zpět kontrolu nad svými zákony a hranicemi a zajistit britským soudům svrchované postavení. „Neotáčíme se zády k evropským státům,“ řekl Hammond s tím, že Británie bude nadále patřit k nejlepším sousedům Unie, jejím nejbližším obchodním společníkem i silným bezpečnostním partnerem.
