Británie si udobřuje Rusko, Miliband vyrazil do Moskvy

Moskva – Britové usilují o zlepšení vztahů s Ruskem, které v posledních pěti letech klesly na bod mrazu hlavně kvůli sporu o vydání agenta ruské tajné služby Andreje Lugového, jenž je podezřelý z vraždy Alexandra Litviněnka. Do Moskvy proto vyrazil britský ministr zahraničí David Miliband, který se zde setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Oba politici se ujistili, že i přes rozpory by měly obě země spolupracovat.

Miliband je první britský ministr zahraničí od roku 2004, který přijel do Ruska na oficiální návštěvu. Chce tak znovu navázat vřelé politické vazby. Agentura Reuters připomíná, že Velká Británie za posledních pět let měla s Ruskem nejhorší vztahy, jaké kdy jiná velmoc s ruským obrem měla. 

„Tahle setkání jsou příležitostí dodat hloubku a směr naší spolupráci,“ řekl Miliband v Moskvě. „Jednání ukázala, že navzdory určitým problémům mají naše země obecný zájem o širší spolupráci,“ dodal Lavrov. Oba politici diskutovali mimo jiné o íránském jaderném programu, novém programu o nešíření jaderných zbraní nebo o válce v Afghánistánu. 

Británie a Rusko spory překousnou

Rusko-britské vztahy se dostaly na bod mrazu v roce 2006 poté, co Moskva odmítla vydat někdejšího agenta KGB Andreje Lugového, kterého Britové podezírají z vraždy Alexandra Litviněnka. Ten byl otráven radioaktivním izotopem polonia. 

Po vraždě Litviněnka následovalo vzájemné vyhošťování ruských a britských diplomatů, jakož i uzavření odboček Britské rady, vládní kulturní instituce, v Jekatěrinburgu a Petrohradu v roce 2007.

Podobně je to ale i naopak. Moskvě se totiž zase nelíbí, že do Londýna se uchyluje většina protikremelských aktivistů. Někteří z nich jsou v Rusku obviněni z kriminálních činů, Británie je ale odmítá vydat. 

Miliband ale dnes před novináři také zdůraznil, jaký význam Londýn přikládá objasnění vraždy Litviněnka. Lavrov však opět odmítl vydat podezřelého Lugového. „Naše pozice se nemění… a je nereálné čekat, že bychom ji změnili,“ řekl Lavrov s připomínkou, že vydat ruského občana do zahraničí zakazuje ústava. „Pokud britská strana předloží nezbytné materiály, naše generální prokuratura povede vyšetřování v Rusku s účastí britských partnerů,“ slíbil ruský ministr.

Jak se ale zdá, tohle všechno bude zřejmě zapomenuto, nebo se alespoň o těchto záležitost bude zdvořile mlčet. Británie a Rusko si totiž musí vyhovět hlavně kvůli ekonomickým zájmům. Británie je jedním z největších investorů do ruské ekonomiky. Rusko je zase významným dovozcem do Británie. Rusko patří k významným producentům ropy a zemního plynu, na kterém je zbytek Evropy závislý. Je proto skoro nutností, aby obě země spolu dobře vycházely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 12 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 36 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 45 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...