Praha - Neobvyklý problém řeší britští zahrádkáři, ale i zdejší přírodovědci - čelí totiž rozsáhlé invazi slunéček asijských. Druh Harmonia axyridis účinně likviduje škůdce a je schopný rychle se množit. Právě přemnožení predátoři už například v Británii ohrožují až tisícovku druhů hmyzu a rostlin, navíc napadají i některé druhy ovoce.
Na první pohled běžná beruška se po bližším ohledání od našeho slunéčka sedmitečného liší, rozdílem je třeba vyšší počet teček. Ničivý druh bývá obvykle světle červený a na krovkách nese 19 kulatých značek, které někdy splývají ve větší tečky.
Asijské slunéčko likviduje nejen průmyslové škůdce
Takzvané asijské slunéčko se v minulosti osvědčilo jako výborný bojovník proti mšicím a dalším škůdcům. Do Británie se ale dostalo nezáměrně. Nejspíše se tak stalo při dovozu ovoce z východu přes kanál La Manche. Následovala úspěšná aklimatizace a lavinovité rozšíření.
V roce 2004 Harmonii axyridis ve větším množství zaznamenali v hrabství Essex, poté se invazivní druh rychle vyšvihl na pozici jedné z nejčastějších berušek mezi 45 tamějšími slunéčkovitými. Masivnější nárůst se v celé Británii datuje od roku 2005.
„Protože v přírodě neexistuje nic, co by na ně příliš útočilo, předpokládáme, že mohou ohrozit až tisíc druhů hmyzu a rostlin,“ uvedla Helen Royová ze Střediska pro ekologii a hydrologii. Dodala, že výskyt asijských slunéček se rozšířil i na ostrovní oblasti Orknejí, Severního Irska, ale i třeba v západní části Walesu nebo Cornwallu.
Harmonia axyridis jako superpredátor
Mezi britským hmyzem teď Harmonia axyridis představuje takzvaného superpredátora, nemá zde totiž žádného původního přirozeného nepřítele. Britští přírodovědci alespoň částečně spoléhají na přirozené nepřátele zdejších slunéček. Mezi ně patří například některé parazitoidní mouchy a vosy, jejichž samičky nakladou vejce či vpraví čerstvě vylíhlou larvu do těla kořisti.
Nabízí se i další možnost - roztoči, kteří normálně parazitují na slunéčkách, ale kteří jsou zároveň geneticky přizpůsobení k tomu, aby asijské berušky učinili neplodnými. Běžně přítomná slunéčka produkují ročně jednu generaci potomků, což nezpůsobuje větší propagaci těchto roztočů. Asijské berušky se však množí až pětkrát za rok a tato vlastnost je ideální pro jejich přenos.
„Vyvinuli jsme metody, kterými lze tyto roztoče uměle zavést do asijských slunéček - poté je zde ještě otázka jejich vypuštění do volné přírody,“ vysvětlila metodu doktorka Remy Wareová z univerzity v Cambridge. Projekt je zatím ve fázi příprav. Nejedná se přitom o zavádění dalšího nepřirozeného druhu, neboť se zde tento druh roztoče vyskytuje běžně.
