Berlín - Návštěva tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana v Německu ukázala nadstandardní vztahy mezi Berlínem a Ankarou. Hlavními tématy se staly rostoucí vzájemný obchod, vstup Turecka do Evropské unie a postavení turecké menšiny. Proti Erdoganově cestě přitom protestovalo několik tisíc Kurdů a alávitů, kteří jsou v Turecku pronásledováni.
Bospor v Berlíně: Turecko chce do EU, Kurdové chtějí svá práva
Německá kancléřka Angela Merkelová ujistila svého tureckého kolegu Recepa Tayyipa Erdogana, že Evropská unie chce dál „upřímně jednat“ s Tureckem o jeho vstupu do EU. Ankara však trvá jen na plnohodnotném členství, zatímco Merkelová dává přednost takzvanému privilegovanému partnerství.
Erdogan v Berlíně prohlásil, že na členství bude Turecko čekat maximálně do roku 2023. Pak s ním unie už nemá počítat. „Po padesáti letech čekání na členství v EU si Turecko zaslouží nějaký posun,“ prohlásil Erdogan. Německá strana slovy ministr zahraničí Quida Westewelleho stagnaci uznává: „Za poslední dva roky nebyla v jednání Turecka o vstupu do EU otevřena žádná nová kapitola. Tato nehybnost je špatná.“
Jednání s Ankarou o přistoupení komplikuje kyperská otázka, neboť Turci řeckou část ostrova, která je členem EU, neuznávají. Merkelová chce přesto v dialogu „s otevřeným výsledkem“ pokračovat. „Tato jednání budou pokračovat nezatížena otázkami, které je třeba od základu vyjasnit. Německo podporuje tento proces,“ prohlásila.
EU prohraje - přijde o Turecko
Erdogan naopak potvrdil neústupnost v otázce Kypru. „Že byl jižní Kypr přijat do EU, byla chyba. A tato chyba dál pokračuje s narůstajícím efektem,“ konstatoval premiér Turecka, které je kandidátskou zemí EU už od roku 1999 a přístupové rozhovory vede od roku 2005.
Recep Tayyip Erdogan
Erdoganův ministr pro záležitosti EU Egemen Bagiş na okraj návštěvy znovu zdůraznil, že pro Ankaru je přijatelné jen plnohodnotné členství v unii. „Turecko chce být plnoprávným členem, nic jiného nepřipustí.“ Dřívější návrh německé vlády na privilegované partnerství je podle něj k smíchu. Merkelovou kvůli tomuto návrhu kritizovali i němečtí opoziční Zelení.
Erdogan dal rovněž během své dvoudenní cesty do Spolkové republiky najevo, že Turecko nebude na dohodu s EU čekat věčně. Jako konečnou lhůtu označil rok 2023, kdy Turci oslaví sto let své republiky. „Pokud se to pokusí protahovat až za tento termín, pak EU prohraje, minimálně přijde o Turecko.“
Největší ambasáda na světě
Erdogan v německé metropoli slavnostně otevřel nové velvyslanectví své země, které se stalo největší ambasádou Turecka na světě. Honosná budova za více než 800 milionů korun v diplomatické čtvrti má odrážet význam Německa pro Turecko. Při slavnostním otevření nové ambasády aplaudovalo tureckému premiérovi 1400 hostů, převážně německých Turků.
Reportáž Martina Jonáše (zdroj: ČT24)
Část německé ambasády se jmenuje „Bospor “ podle úžiny, která dělí evropskou část Turecka od asijské. Odráží to rozpolcenost země, která se projevuje i na německé půdě. Ve Spolkové republice žije okolo tří milionů lidí s tureckými kořeny, kteří tam tvoří největší menšinu a současně jsou nejpočetnější tureckou enklávou v Evropě.
Ve vězení sedí novináři
Kromě Turků nalezlo v Německu útočiště i mnoho Kurdů a příslušníků islámské komunity alávitů, kteří jsou v Turecku pronásledováni. Zhruba 3500 jich nyní protestovalo v centru Berlína proti Erdoganově politice s transparenty, které šéfa turecké vlády označovaly za diktátora, utiskovatele menšin či potlačovatele svobody slova.
Na transparentu je Erdogan jako upír
„Musíme proti němu protestovat, protože v Turecku dnes sedí ve vězení novináři, alávité a další,“ zlobí se Natalie Doganová, který na manifestaci přijela až z Hamburku. „Turecko se chce připojit k Evropské unii, ale není na to absolutně připraveno, protože pošlapává lidské svobody,“ dodala.
Nedostatky v dodržování lidských práv v Turecku konstatovala ve své poslední hodnotící zprávě i Evropská komise. Poslanec německého parlamentu Mehmed Kilic říká: „Stovky tureckých novinářů sedí ve vyšetřovací vazbě. Ta může trvat i deset let, pokud řeknou, že jste podezřelý z terorismu.“ Erdogan atmosféru ještě vyostřil, když označil Německo za základnu kurdských teroristů.
„Jen za poslední rok padlo v Turecku za oběť konfliktu mezi Kurdskou stranou pracujících PKK a vládními silami více než 800 osob, z toho asi třetina na straně státu a přes 90 civilistů,“ píše na svém blogu pro ČT24 Margarita Troševa. „Jsou to nejhorší ztráty za posledních 13 let, tedy od roku 1999, kdy byl zatčen a uvězněn vůdce povstalců Abdullah Öcalan. Za necelých 30 let organizovaného boje stál tento konflikt 30 – 40 tisíc lidských životů.“
Turci posílají příbuzným do někdejší vlasti miliardu eur ročně
Podle nové studie německého institutu Info pošlou každoročně němečtí Turci příbuzným do své někdejší vlasti miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. To z nich dělá významného přispěvatele pro tureckou ekonomiku. Kromě peněz do Turecka proudí také zboží za desítky milionů eur. Turci usazení ve Spolkové republice v průměru cestují za Bospor téměř dvakrát ročně, necelá čtvrtina dokonce třikrát až čtyřikrát, což podporuje čilý cestovní ruch.
Během návštěvy Erdogan tradičně apeloval na své krajany, aby se v Německu učili jazyk a snažili se integrovat do německé společnosti. Část komunity se potýká s problémy při začleňování do společnosti kvůli špatné znalosti němčiny a nedostatečnému vzdělání.
Turci začali přicházet do tehdejšího západního Německa jako takzvaní gastarbeiteři v 60. letech minulého století. Místo návratu domů jich velká část zvolila život v západní Evropě, postupně za nimi přicestovaly jejich rodiny a dnes tam vyrůstá třetí generace německých Turků, jichž velká část už má německé občanství.