Sarajevo - Obyvatelé Bosny a Hercegoviny dnes odevzdají své hlasy v přelomových parlamentních volbách. Ty rozhodnou o tom, jestli se země dostane z krize, nebo se definitivně rozpadne. Stát vznikl v roce 1995 na základě Daytonských mírových dohod po válce v bývalé Jugoslávii, která stála život sto tisíc lidí.
Bosňané volí nový parlament
Patnáct let je mír, ale politici jsou rozhádaní podle etnické příslušnosti, a to nejhůř od posledních voleb roku 2006. Zákopy mezi Srby, Chorvaty a Bosňáky znemožňují reformy. Bosna a Hercegovina zůstává na konci fronty žadatelů o vstup do Evropské unie a do NATO. V takové situaci jdou voliči k urnám. „Jsem si naprosto jistý, že jsme svědky nového začátku pro tuto zemi a šance na nový začátek pro celý region,“ myslí si Zlatko Lagumdzija z opoziční multietnické Sociálně demokratické strany.
Předvolební kampaň mnoho konstruktivního nenabídla
2 minuty
Bosňané volí nový parlament
Předvolební kampaň byla špinavá. Místo konstruktivních návrhů řešení krize byly slyšet osobní útoky. Nezaměstnanost je přitom čtyřicetiprocentní. „Celou dobu se baví o politice, ale lidi nemají z čeho žít. Jsme na dně. Musí se udělat změny, změny v ekonomice, abychom žili jako jinde ve světě,“ zaznívá z úst jednoho z mnoha nespokojených obyvatel Sarajeva.
Jde o hodně. Vybírají se tři zástupci kolektivního prezidentského úřadu Bosny a Hercegoviny. Poslanci federálního parlamentu, regionálních a kantonálních shromáždění a nový prezident a viceprezident republiky srbské. Ta dosud - na uzdě svírané mezinárodním společenstvím - tvoří jeden státní útvar s muslimsko – chorvatskou federací. „Jsem přesvědčen, že v určitém bodě si každý v Bosně a Hercegovině uvědomí, že je nevyhnutelné se v míru rozejít. A ani mezinárodní společenství nebude schopné naší vnitřní dohodě zabránit,“ podotýká Milorad Dodik, premiér Republiky srbské.
Srbové mají pořád silné slovo. Bude na voličích, jestli si zvolí jejich cestu rozpadu, nebo zachovají současný dysfunkční stát, nebo se stmelí a vykročí blíž k Evropě.
Milorad Dodik