Bílý dům: Soukromý e-mail Clintonové obsahoval „přísně tajné“ informace

Soukromá schránka, kterou používala Hillary Clintonová jako ministryně zahraničí, obsahovala nejméně osmnáct e-mailů, jež lze považovat za přísně tajné. Oznámil to Bílý dům s tím, že dokumenty nebyly označeny jako utajené ve chvíli, kdy byly odeslány. Tato kauza by mohla Clintonové ubrat body v prezidentské kampani – mezi demokraty byla dosud favoritkou.

Zpravodajci řekli agentuře AP, že konkrétně se tyto e-maily týkaly úderů bezpilotních letounů nebo vládního odposlouchávání. Podobné informace se považují za přísně tajné. Jejich vyzrazení by mohlo ohrozit bezpečnost země. A proto je ministerstvo zahraničních věcí odmítá zveřejnit.

Mohu potvrdit, že osmnáct emailů mezi bývalou ministryní zahraničí Clintonovou a prezidentem Obamou ministerstvo zadrželo a na internetu je nezveřejní.
John Kirby
mluvčí ministerstva zahraničních věcí USA

Podle BBC není jasné, jestli exministryně utajované informace pouze dostávala nebo také odesílala. Ministerstvo zahraničí dosud vydalo sedm tisíc stran e-mailů.

Podle Clintonové řešili úřední komunikaci prostřednictvím soukromého e-mailu i další bývalí šéfové resortu. Prvním, kdo odděleně používá soukromou a služební schránku, je prý až současný ministr John Kerry.

Nahrávám video
Clintonová tvrdí, že svou schránku k posílání utajovaných informací nepoužívala
Zdroj: ČT24

Politička tvrdí, že svou schránku nepoužívala k posílání utajovaných informací. Ve světle aféry ale uznala, že udělala chybu a že by bylo lepší používat dvě oddělené schránky.

Krátce poté, co vyšly komunikační praktiky exministryně najevo, požádali republikáni o předání obsahu e-mailů výboru Sněmovny reprezentantů. Ten vyšetřuje útok na americký konzulát v libyjském Benghází z roku 2012.

Kandidaturu Clintonové podpořil list The New York Times

Vlivný americký deník The New York Times (NYT) podpořil kandidaturu Hillary Clintonové a republikána Johna Kasiche. Ceněné podpory se dvojici uchazečů o nominaci do boje o křeslo v Bílém domě dostalo jen krátce před volebními shromážděními v Iowě, která zahájí maraton amerických prezidentských voleb.

Bývalou první dámu a exministryni zahraničí list označil za jednu „z nejvíce způsobilých prezidentských kandidátů v moderní historii“. Deník vyzdvihl především působení Clintonové ve funkci ministryně zahraničí v letech 2009 až 2013. Ukázala podle něj také zájem o americké pracující a ženy.

Kritiku si naopak bývalá šéfka americké diplomacie vysloužila za to, že je prý příliš rychle ochotná souhlasit s vojenskou intervencí v zahraničí. I přes to by ale byla lepší nejvyšší velitelkou ozbrojených sil, než kterýkoli z jejích republikánských rivalů, poznamenal NYT.

Podpora vlivných médií je v USA vnímána jako důležitý prvek ovlivňující některé voliče. The New York Times podpořil Clintonovou proti Baracku Obamovi již v klání v roce 2008. Tehdy list rovněž ocenil její zkušenosti a propracovanější politické názory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 mminutou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...