Biden spustil kampaň za znovuzvolení. Američany žádá o možnost „dokončit práci“

Americký prezident Joe Biden definitivně potvrdil, že se bude v roce 2024 ucházet o znovuzvolení. Po týdnech spekulací v úterý zahájil předvolební kampaň zveřejněním tříminutového klipu, v němž hovoří o „extremismu“ Republikánské strany pod vedením exprezidenta Donalda Trumpa a o potřebě postavit se za demokracii a základní svobody. Jako jeho viceprezidentka opět bude kandidovat Kamala Harrisová, napsala agentura Reuters.

„Každá generace zažívá okamžik, kdy se musela postavit za demokracii. Postavit za své základní svobody. Jsem přesvědčen, že tohle je ten náš,“ uvedl osmdesátiletý politik Demokratické strany Biden. Zároveň vyzval Američany, aby mu pomohli dokončit práci zahájenou v současném volebním období.

„Otázka, které čelíme, je to, zda v příštích letech budeme mít více svobody, nebo méně, více práv, nebo méně,“ řekl prezident ve videu. Kandidaturu oznámil přesně čtyři roky poté, co vstoupil do kampaně před minulými prezidentskými volbami. Tehdy jeho předvolební klip začínal pasáží o krvavém protestu krajní pravice ve státě Virginie a také tentokrát Biden na úvod zmiňuje, proti čemu se chce jasně vymezit.

Video začíná záběry z předloňského vpádu Trumpových stoupenců do sídla Kongresu a následně upozorňuje na restriktivní kroky republikánů napříč USA kolem přístupu k potratům, náplně školní výuky i účasti ve volbách.

„Po celé zemi se extremisté MAGA (zkratka Trumpova hesla ‚učiňme Ameriku zase skvělou‘, pozn. red) spojují, aby napadli tyto základní svobody,“ prohlásil Biden. „Když jsem kandidoval na prezidenta před čtyřmi lety, řekl jsem, že jsme v bitvě o duši Ameriky. To stále platí,“ pokračoval.

Biden by se příští rok v listopadu mohl znovu utkat s Trumpem, kterého průzkumy aktuálně favorizují na zisk nominace Republikánské strany. Současný šéf Bílého domu mezitím ve vlastní straně nečelí žádným „vážným rivalům“, píše agentura AP, a má tak před sebou hladkou cestu k opětovné nominaci. 

Bidenova administrativa

V rozhodující fázi volby by nicméně mohl čelit těsnému souboji. Průzkumy veřejného mínění už déle než rok ukazují, že mírná většina Američanů jeho úřadování neschvaluje, přičemž v poslední době se Bidenova popularita pohybuje lehce nad čtyřiceti procenty, podobně, jako tomu bylo u Trumpa ve stejné fázi jeho mandátu. Biden, který byl už v roce 2020 nejstarším politikem zvoleným do prezidentské funkce v dějinách USA, zároveň čelí pochybnostem ohledně schopnosti plnohodnotně vykonávat funkci.

Podle AP prezident spoléhá na to, že nad těmito obavami ohledně vysokého věku nakonec převáží jeho zkušenosti z desítek let ve vrcholné politice a legislativní úspěchy z uplynulých dvou let. Bidenova administrativa má za sebou trio velkých legislativních balíčků, které přinesly nejdříve masivní sociální opatření spojená s pandemií nemoci covid-19 a později rozsáhlé investice do infrastruktury nebo boje proti klimatickým změnám.

Nejambicióznější plány se mu však při nejtěsnější možné většině v Senátu nepodařilo prosadit, když v lednu republikáni převzali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, znamenalo to definitivní zablokování prezidentovy agendy v Kongresu. 

Republikánská strana na jeho oznámení reagovala vlastním klipem sestávajícím z obrázků vygenerovaných umělou inteligencí. Ilustrují katastrofické scénáře, které by podle republikánů v případě Bidenova znovuzvolení nastaly, včetně čínského útoku na Tchaj-wan nebo kolapsu města San Francisco kvůli „eskalaci zločinu a fentanylové krize“.

Amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity řekl, že nejdůležitějším faktorem bude, kdo bude proti Bidenovi stát. Pokud opět Donald Trump, tak volby nebudou o Bidenovi, jeho věku a úspěších či neúspěších, ale zase půjde o referendum o Donaldu Trumpovi, míní.

Beneš v pořadu Horizont ČT24 připomněl, že vždy rozhoduje hospodářský stav země. Biden má za sebou vysokou inflaci a neúspěšné stažení z Afghánistánu. Na druhou stranu dokázal prosadit několik ekonomických balíčků.

8 minut
Horizont ČT24: Joe Biden potvrdil kandidaturu na příští rok
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...