Biden spustil kampaň za znovuzvolení. Američany žádá o možnost „dokončit práci“

Americký prezident Joe Biden definitivně potvrdil, že se bude v roce 2024 ucházet o znovuzvolení. Po týdnech spekulací v úterý zahájil předvolební kampaň zveřejněním tříminutového klipu, v němž hovoří o „extremismu“ Republikánské strany pod vedením exprezidenta Donalda Trumpa a o potřebě postavit se za demokracii a základní svobody. Jako jeho viceprezidentka opět bude kandidovat Kamala Harrisová, napsala agentura Reuters.

„Každá generace zažívá okamžik, kdy se musela postavit za demokracii. Postavit za své základní svobody. Jsem přesvědčen, že tohle je ten náš,“ uvedl osmdesátiletý politik Demokratické strany Biden. Zároveň vyzval Američany, aby mu pomohli dokončit práci zahájenou v současném volebním období.

„Otázka, které čelíme, je to, zda v příštích letech budeme mít více svobody, nebo méně, více práv, nebo méně,“ řekl prezident ve videu. Kandidaturu oznámil přesně čtyři roky poté, co vstoupil do kampaně před minulými prezidentskými volbami. Tehdy jeho předvolební klip začínal pasáží o krvavém protestu krajní pravice ve státě Virginie a také tentokrát Biden na úvod zmiňuje, proti čemu se chce jasně vymezit.

Video začíná záběry z předloňského vpádu Trumpových stoupenců do sídla Kongresu a následně upozorňuje na restriktivní kroky republikánů napříč USA kolem přístupu k potratům, náplně školní výuky i účasti ve volbách.

„Po celé zemi se extremisté MAGA (zkratka Trumpova hesla ‚učiňme Ameriku zase skvělou‘, pozn. red) spojují, aby napadli tyto základní svobody,“ prohlásil Biden. „Když jsem kandidoval na prezidenta před čtyřmi lety, řekl jsem, že jsme v bitvě o duši Ameriky. To stále platí,“ pokračoval.

Biden by se příští rok v listopadu mohl znovu utkat s Trumpem, kterého průzkumy aktuálně favorizují na zisk nominace Republikánské strany. Současný šéf Bílého domu mezitím ve vlastní straně nečelí žádným „vážným rivalům“, píše agentura AP, a má tak před sebou hladkou cestu k opětovné nominaci. 

Bidenova administrativa

V rozhodující fázi volby by nicméně mohl čelit těsnému souboji. Průzkumy veřejného mínění už déle než rok ukazují, že mírná většina Američanů jeho úřadování neschvaluje, přičemž v poslední době se Bidenova popularita pohybuje lehce nad čtyřiceti procenty, podobně, jako tomu bylo u Trumpa ve stejné fázi jeho mandátu. Biden, který byl už v roce 2020 nejstarším politikem zvoleným do prezidentské funkce v dějinách USA, zároveň čelí pochybnostem ohledně schopnosti plnohodnotně vykonávat funkci.

Podle AP prezident spoléhá na to, že nad těmito obavami ohledně vysokého věku nakonec převáží jeho zkušenosti z desítek let ve vrcholné politice a legislativní úspěchy z uplynulých dvou let. Bidenova administrativa má za sebou trio velkých legislativních balíčků, které přinesly nejdříve masivní sociální opatření spojená s pandemií nemoci covid-19 a později rozsáhlé investice do infrastruktury nebo boje proti klimatickým změnám.

Nejambicióznější plány se mu však při nejtěsnější možné většině v Senátu nepodařilo prosadit, když v lednu republikáni převzali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, znamenalo to definitivní zablokování prezidentovy agendy v Kongresu. 

Republikánská strana na jeho oznámení reagovala vlastním klipem sestávajícím z obrázků vygenerovaných umělou inteligencí. Ilustrují katastrofické scénáře, které by podle republikánů v případě Bidenova znovuzvolení nastaly, včetně čínského útoku na Tchaj-wan nebo kolapsu města San Francisco kvůli „eskalaci zločinu a fentanylové krize“.

Amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity řekl, že nejdůležitějším faktorem bude, kdo bude proti Bidenovi stát. Pokud opět Donald Trump, tak volby nebudou o Bidenovi, jeho věku a úspěších či neúspěších, ale zase půjde o referendum o Donaldu Trumpovi, míní.

Beneš v pořadu Horizont ČT24 připomněl, že vždy rozhoduje hospodářský stav země. Biden má za sebou vysokou inflaci a neúspěšné stažení z Afghánistánu. Na druhou stranu dokázal prosadit několik ekonomických balíčků.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích nejméně devět mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast, uvedly regionální úřady. Podle prokuratury je mrtvých jedenáct a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Ukrajinské letectvo tvrdí, že hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím.
03:03Aktualizovánopřed 14 mminutami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 42 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má už nejméně 164 obětí

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla agentura Reuters. Raněných jsou podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, protože pátrání po nezvěstných pokračuje. Otřesy zbořily budovy, poškodily nemocnice a infrastrukturu a uvěznily lidi pod troskami. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených zemětřesením.
04:46Aktualizovánopřed 45 mminutami

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Estonsko ruší podporu v nezaměstnanosti pro mladé, kteří dokončili vojenskou službu

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.
před 4 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.