Biden spustil kampaň za znovuzvolení. Američany žádá o možnost „dokončit práci“

Americký prezident Joe Biden definitivně potvrdil, že se bude v roce 2024 ucházet o znovuzvolení. Po týdnech spekulací v úterý zahájil předvolební kampaň zveřejněním tříminutového klipu, v němž hovoří o „extremismu“ Republikánské strany pod vedením exprezidenta Donalda Trumpa a o potřebě postavit se za demokracii a základní svobody. Jako jeho viceprezidentka opět bude kandidovat Kamala Harrisová, napsala agentura Reuters.

„Každá generace zažívá okamžik, kdy se musela postavit za demokracii. Postavit za své základní svobody. Jsem přesvědčen, že tohle je ten náš,“ uvedl osmdesátiletý politik Demokratické strany Biden. Zároveň vyzval Američany, aby mu pomohli dokončit práci zahájenou v současném volebním období.

„Otázka, které čelíme, je to, zda v příštích letech budeme mít více svobody, nebo méně, více práv, nebo méně,“ řekl prezident ve videu. Kandidaturu oznámil přesně čtyři roky poté, co vstoupil do kampaně před minulými prezidentskými volbami. Tehdy jeho předvolební klip začínal pasáží o krvavém protestu krajní pravice ve státě Virginie a také tentokrát Biden na úvod zmiňuje, proti čemu se chce jasně vymezit.

Video začíná záběry z předloňského vpádu Trumpových stoupenců do sídla Kongresu a následně upozorňuje na restriktivní kroky republikánů napříč USA kolem přístupu k potratům, náplně školní výuky i účasti ve volbách.

„Po celé zemi se extremisté MAGA (zkratka Trumpova hesla ‚učiňme Ameriku zase skvělou‘, pozn. red) spojují, aby napadli tyto základní svobody,“ prohlásil Biden. „Když jsem kandidoval na prezidenta před čtyřmi lety, řekl jsem, že jsme v bitvě o duši Ameriky. To stále platí,“ pokračoval.

Biden by se příští rok v listopadu mohl znovu utkat s Trumpem, kterého průzkumy aktuálně favorizují na zisk nominace Republikánské strany. Současný šéf Bílého domu mezitím ve vlastní straně nečelí žádným „vážným rivalům“, píše agentura AP, a má tak před sebou hladkou cestu k opětovné nominaci. 

Bidenova administrativa

V rozhodující fázi volby by nicméně mohl čelit těsnému souboji. Průzkumy veřejného mínění už déle než rok ukazují, že mírná většina Američanů jeho úřadování neschvaluje, přičemž v poslední době se Bidenova popularita pohybuje lehce nad čtyřiceti procenty, podobně, jako tomu bylo u Trumpa ve stejné fázi jeho mandátu. Biden, který byl už v roce 2020 nejstarším politikem zvoleným do prezidentské funkce v dějinách USA, zároveň čelí pochybnostem ohledně schopnosti plnohodnotně vykonávat funkci.

Podle AP prezident spoléhá na to, že nad těmito obavami ohledně vysokého věku nakonec převáží jeho zkušenosti z desítek let ve vrcholné politice a legislativní úspěchy z uplynulých dvou let. Bidenova administrativa má za sebou trio velkých legislativních balíčků, které přinesly nejdříve masivní sociální opatření spojená s pandemií nemoci covid-19 a později rozsáhlé investice do infrastruktury nebo boje proti klimatickým změnám.

Nejambicióznější plány se mu však při nejtěsnější možné většině v Senátu nepodařilo prosadit, když v lednu republikáni převzali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, znamenalo to definitivní zablokování prezidentovy agendy v Kongresu. 

Republikánská strana na jeho oznámení reagovala vlastním klipem sestávajícím z obrázků vygenerovaných umělou inteligencí. Ilustrují katastrofické scénáře, které by podle republikánů v případě Bidenova znovuzvolení nastaly, včetně čínského útoku na Tchaj-wan nebo kolapsu města San Francisco kvůli „eskalaci zločinu a fentanylové krize“.

Amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity řekl, že nejdůležitějším faktorem bude, kdo bude proti Bidenovi stát. Pokud opět Donald Trump, tak volby nebudou o Bidenovi, jeho věku a úspěších či neúspěších, ale zase půjde o referendum o Donaldu Trumpovi, míní.

Beneš v pořadu Horizont ČT24 připomněl, že vždy rozhoduje hospodářský stav země. Biden má za sebou vysokou inflaci a neúspěšné stažení z Afghánistánu. Na druhou stranu dokázal prosadit několik ekonomických balíčků.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 2 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 5 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 8 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 10 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 17 hhodinami
Načítání...