Biden se cítí provinile, že nepřijel do Turecka dříve po puči

Americký viceprezident Joe Biden při své návštěvě Ankary litoval, že po pokusu o armádní puč nepřijel do Turecka dříve. Podle agentury Reuters doslova řekl, že se kvůli tomu „cítí provinile“. Spojené státy podle Bidena v souvislosti s nepovedeným převratem nabízejí Turecku „neochvějnou podporu“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po jednání s Bidenem prohlásil, že USA mají povinnost Gülena vydat a že tato povinnost vyplývá z dohod obou spojeneckých zemí.

Biden je nejvyšším americkým představitelem, který osobně navštívil Ankaru po zmařeném puči, po němž prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Západ, že nedostatečně podporuje jeho rázný postup vůči údajným strůjcům převratu.

Turečtí představitelé dali podle Bidena jasně najevo, že se vyšetřování pokusu o puč povede podle práva. Na dotaz ohledně probíhajících perzekucí odpověděl, že by situace „měla dostat nějaký čas“ a že „bychom se měli posunout dál“. Turecko po puči zadrželo nebo zatklo desítky tisíc lidí, čímž vzbudilo na Západě obavy, že jde o opatření vůči opozici.

Biden apeloval na Erdogana, aby byl trpělivý

Šéf americké diplomacie uvedl, že Spojené státy o plánování puče nevěděly a „nikdy by nepodpořily zrádné chování armády.“ USA poskytnou Turecku jakoukoliv pomoc, kterou bude země potřebovat k posílení demokracie, dodal Biden.

Turecké partnery přitom ujistil o maximální součinnosti při posuzování důkazů spojených s případným vydáním duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije v USA a kterého Ankara viní ze zosnování neúspěšného pokusu o převrat.

Erdoganovi však zároveň řekl, že o Gülenově vydání musí rozhodnout americký federální soud, což vyžaduje trpělivost. Spojené státy prý zapojily do celého procesu více právníků než do jakékoli podobné kauzy nedávné minulosti.

Turecký premiér Binali Yildirim
Zdroj: Reuters

Americký viceprezident přijel do Ankary v den, kdy Turecko zahájilo pozemní i leteckou operaci na severu Sýrie. Útočí v rámci ní jak na radikály z takzvaného Islámského státu, tak na YPG, ozbrojené křídlo Strany demokratické unie syrských Kurdů, která je podle Turecka napojená na Kurdskou stranu pracujících (PKK). Tu považují Turecko, USA i EU za teroristickou organizaci.

Podle premiéra Binaliho Yildirima musejí Turecko a USA dosáhnout společného řešení situace v Sýrii. Yildirim oznámil, že se s Bidenem shodli na tom, že oblast ovládaná YPG by se neměla rozšiřovat dál na západ od řeky Eufrat. Syrští bojovníci se tam dostali poté, co kurdsko-arabská koalice Syrských demokratických sil podporovaná Američany získala kontrolu nad městem Mandžib.

5 minut
Turecké pozemní síly poprvé vstoupily do Sýrie
Zdroj: ČT24

Podle Yildirima by Spojené státy měly přehodnotit svůj pohled na YPG, aby „předešly zvýšenému nebezpečí.“ Teritoriální integrita Sýrie musí být zachována a „Turecko nebude akceptovat žádnou novou kurdskou entitu,“ zdůraznil premiér. Podle Bidena se syrští Kurdové musejí vrátit na východní břeh Eufratu, jinak je Spojené státy nebudou podporovat.

Turci chtějí o vydání Gülena požádat příští týden

Při setkání s tureckým premiérem Yildirimem mluvil Biden i o záležitosti kolem duchovního Fethullaha Gülena. Turecko požaduje jeho vydání z USA, protože ho považuje za strůjce červencového pokusu o puč.

Islámský duchovní Fethullah Gülen
Zdroj: Reuters

Spojené státy podle Bidena spolupracují s tureckými úřady na vyhodnocení důkazů proti muslimskému duchovnímu Gülenovi a budou v ní pokračovat, „až Turecko dodá doplňující informace“. USA nemají žádný zájem chránit kohokoliv, kdo poškodil spojence, ale právní standardy musejí být dodrženy, upozornil Biden.

Prezident Recep Tayyip Erdogan, se kterým se Biden také setká, prohlásil, že nevydání duchovního Fethullaha Gülena ze Spojených států neprospěje vztahům obou zemí. Washington ale tvrdí, že zatím nedostal dokumenty, které by dokazovaly podíl Gülena na puči.

Premiér Yildirim očekává, že extradiční proces ohledně Gülena bude pokračovat bez zpoždění. Turecko pravděpodobně pošle žádost o vydání Gülena příští týden, upřesnil během dne ministr vnitra.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AFP: Hamás navrhuje přestat zbrojit výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Kyjev předložil Washingtonu poslední verzi plánu na ukončení války, píše AFP

Kyjev do Washingtonu poslal svou poslední aktualizaci plánu na ukončení ruské války na Ukrajině. Agentuře AFP to ve středu sdělily dva ukrajinské zdroje informované o záležitosti. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj téhož dne předtím řekl, že je připravena ukrajinská verze základních dvacet bodů mírového plánu ukončení války.
před 1 hhodinou

Trump: Zabavili jsme u pobřeží Venezuely ropný tanker

Spojené státy zabavily u pobřeží Venezuely tanker. Podle agentur to řekl americký prezident Donald Trump. Potvrdil tak zprávu agentury Reuters, dle které se dá očekávat další nárůst napětí mezi Washingtonem a Caracasem. USA zvýšily v Karibiku svou vojenskou přítomnost a od září útočí na plavidla, která podle Američanů slouží k přepravě drog. Ministryně Pam Bondiová ve středu potvrdila, že USA provedly příkaz k zadržení tankeru využívaného k přepravě ropy z Venezuely a Íránu, na kterou platí americké sankce.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump papouškuje ruské narativy ohledně ukrajinských voleb, míní komentátoři

Prezident USA Donald Trump v rozhovoru pro server Politico ostře zkritizoval Evropu. Popsal ji jako skupinu národů v rozkladu se slabými vůdci. V Událostech, komentářích o tom debatovali ukrajinista David Svoboda a amerikanista Jiří Pondělíček. Podle Pondělíčka Trump neuznává liberální mezinárodní řád a chce se vrátit k „velmocenskému koncernu“, v rámci kterého si navíc nepřeje Evropu jako sjednocenou. Podle obou komentátorů je Trump náchylný k ruským narativům, a to zejména v tématu ukrajinských voleb. Svoboda konstatuje, že Rusové by využili situaci vynucených prezidentských voleb, ke kterým nedávno vyjádřil ochotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, k rozkladu ukrajinské společnosti. Pořadem provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Nejlepším vyjednavačem jsou ukrajinské ozbrojené síly, soudí Prytula

Naši američtí přátelé a partneři nám mnohokrát kázali o demokracii, co znamená, teď ale předstírají, že jsou slepí a nechtějí vidět ani slyšet nic o ukrajinské ústavě, řekl v rozhovoru pro ČT Serhij Prytula, ředitel Prytulovy charitativní nadace, která pomáhá ukrajinským ozbrojeným silám a civilistům zasaženým válkou. Zdůraznil, že Ukrajina nevyměňuje, neprodává ani nedaruje žádná území. Podle něj ve společnosti platí obecný názor, že nejlepším vyjednavačem jsou ukrajinské ozbrojené síly. Prytula dodal, že nyní je pro zemi klíčová pomoc partnerů z EU. Ocenil, že v Česku je možné vybírat – na rozdíl od některých jiných západoevropských států – peníze přímo na vojenské potřeby Ukrajiny.
před 3 hhodinami

Island se přidal k zemím bojkotujícím Eurovizi kvůli účasti Izraele

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinské drony vyřadily další tanker ruské stínové flotily

Námořní drony Sea Baby ukrajinské civilní kontrarozvědky Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) ve středu zasáhly v Černém moři další ruský tanker, který je součástí stínové flotily a na který se vztahují mezinárodní sankce. O útoku informují ukrajinská média s odvoláním na anonymní zdroje v SBU. Podle předběžných informací bylo plavidlo vyřazeno z provozu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu ve středu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest sedmadvaceti let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...